Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dálnice D1 slaví. Před 40 lety byl otevřen první úsek Praha-Mirošovice

  9:17aktualizováno  9:17
Přesně před čtyřiceti lety se řidiči poprvé projeli po prvním dokončeném úseku dálnice D1. Silnice měřila v porovnání s dneškem pouhopouhých 21 kilometrů, začínala v Praze a končila u Mirošovic. Přestože byl úsek zprovozněn 12. července 1971, historie dálnice sahá až do meziválečného Československa.

Dálnice D1 u Prahy v den otevření 12. července 1971. | foto: ČTK

"Dálnice ohromně ulevila přetížené dopravě," říká o jednadvacetikilometrovém úseku historik Václav Lídl.

Mladší řidiči, kteří otevření D1 nezažili, by ji zřejmě nepoznali - neomezená rychlost, žádná středová svodidla a žluté vodorovné značení. Právě tak vypadal první úsek z Prahy do Mirošovic, tedy ke sjezdu na Benešov.

Také II. severojižní magistrála na svém vstupu do Prahy už dostává svou tvář.

Také II. severojižní magistrála na svém vstupu do Prahy už dostává svou tvář. Na obrázku estakáda na Kačerově.

"Těch prvních jednadvacet kilometrů přejedete dřív, než vykouříte jednu cigaretu," komentoval otevření dnes nejdůležitější dopravní tepny v zemi redaktor dobového filmového týdeníku.

Proč žluté pruhy zbělely

Dálnice D1 u Průhonic.

Původně byly pruhy žluté. Jenže barva musela být kupována z ciziny. Když se ukázalo, že československé i evropské normy připouštějí bílé značení nejen pro "okresky", ale i pro dálnice, bylo od devizového nákupu žluté barvy upuštěno.

Jako první se po tříproudové silnici vydala kolona komunistických papalášů v čele s tehdejším místopředsedou vlády Jánem Gregorem. Dálnice byla 12. července 1971 revolučním skokem. "Všichni dálnici chtěli, lidi nebavilo čekání v kolonách, u závor, za koňskými povozy," říká Václav Lídl.

Protesty? Neexistovalo

Stavba autostrády začala už na jaře 1939 a pokračovala další tři léta, než ji zastavili nacisté. Dělníci se na ni vrátili na další tři roky hned po druhé světové válce.

Pak ovšem komunisté znárodnili stavební firmy a projekt takzvané Národní silnice ustoupil výstavbě socialismu. Zelenou dostal až v roce 1967. "Lidi se divili, proč se nepokračuje ve stavbě. V televizi dávali reportáže o opuštěných staveništích, torzech mostů, o kolonách," vzpomíná Lídl, autor knihy o evropských dálnicích Poslové zapomenuté budoucnosti.

Projekt "dé jedničky" byl natolik důležitý, že v té době ani nikoho nepadlo ho odmítat, blokovat nebo proti němu psát petice. "V té době nikoho ani nenapadlo, že se někdo bude živit protesty proti dálnici," dodává historik.

Typický obrázek provozu na dálnici D1 u Prahy v polovině sedmdesátých let
Stavba dálnice a dálničního mostu přes potok Botič u Průhonic (podzim 1939)
Na začátku července 1971 je úsek Praha – Mirošovice připraven k uvedení do

Ani na nové autostrádě se ovšem řidiči nevyhnuli nenáviděným kolonám. Ty se na ní objevily jen několik dní po přestřižení slavnostní pásky. To bylo v pondělí a už v neděli se před Prahou štosovala auta, jako to známe dnes.

"V týdnu řidiči jezdili po prázdné silnici. Kapacita dálnice byla mnohonásobně větší než tehdejší provoz 10 až 15 tisíc aut. První kolony se na ní tvořily o víkendech, protože směrem od Mirošovic chyběly sjezdy. Jediný byl na Spořilově," říká Václav Lídl.

Most přes Zlatý potok a skalní odřez u Bílé skály. V roce 1970 už probíhá

Pro srovnání, podle aktuálního měření Ředitelství silnic a dálnic dnes po tomto nejstarším úseku D1 každý den projede až 70 tisíc aut.

S houstnoucím provozem souvisí i úpravy na "dé jedničce", například přibyla středová svodidla nebo pumpy. V prvním roce provozu řidiči mohli zastavit jen u jedné, u Průhonic. Dnes jich je na D1 jen ve středních Čechách šest.

Autor:


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

TEST DNES: Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Test plechovkových ležáků

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani...

Další z rubriky

Řidiči v Česku poprvé od března natankují benzin i naftu levněji

Ilustrační snímek

V cenách benzinu a nafty nastal podle očekávání poprvé od března zlom. Pumpaři v minulém týdnu nepatrně zlevnili....

Tři kilometry dálnice za 709 milionů. Blízko k obchvatu Otrokovic má Eurovia

Obchvat Otrokovic.

Nejblíže k získání zakázky na dostavbu zhruba tři kilometry dlouhé části dálničního obchvatu Otrokovic má stavební...

Každý den dopis. Kapsch blokuje uzavření smlouvy na mýto s konkurencí

Ilustrační snímek

Klima na vládě ohledně mýtného tendru znepokojuje správce mýta Kapsch. V obavách, že i přes zásah antimonopolního úřadu...

Najdete na iDNES.cz