Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dálnici mohou platit soukromníci

  0:01aktualizováno  0:01
Dálnici D47 z Lipníku přes Ostravu na polskou hranici mohou znovu platit soukromníci. Nebude tak asi nutné, aby ministr financí vypisoval dluhopisy na celou stavbu ve výši 47,6 miliardy korun.

Ministerstvo dopravy začíná vyjednávat s Evropskou investiční bankou o půjčce na stavbu dálnice.

"Jednáme o možnosti spolufinancování do výše 50 až 75 procent," říká ministr dopravy Milan Šimonovský.

Pokud by Evropská banka půjčila až 30 miliard korun, musel by stát sehnat jen zbývajících deset miliard.

"Existují nabídky velkých českých firem, které jsou ochotny za velmi příznivých podmínek půjčit," říká náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek s tím, že konkrétní návrhy firmy teprve předloží.

Ministr dopravy uvažuje také o tom, že od roku 2006 by se na financování projektu mohly podílet i fondy Evropské unie.

Kromě zajištění 40 miliard přímo na stavbu severomoravské dálnice se musí stát postarat o splácení peněz, které si na dálnici od soukromníků půjčí. To bude mít na starosti Fond dopravy.

Přes polovinu jeho 45miliardového rozpočtu tvoří příspěvky FNM, které se mají ztenčovat. Zároveň se sníží jeho podíl na výnosech ze spotřební daně z pohonných hmot z 20 procent na polovinu, což je osm miliard ročně.

Náhradní prostředky v řádech miliard by mohly přijít z prodeje dálničních známek, které by pro osobní auta mohly podražit z 800 na 1000 korun.  

D47: podivná od začátku
Dálnici D47 z Lipníku přes Ostravu na polskou hranici provází dohady od samého začátku.

Plán, jak přihrát lukrativní zakázku izraelským podnikatelům, a ke všemu bez výběrového řízení, spatřil světlo světa v okruhu severomoravských sociálních demokratů.

Asi před třemi lety se asistent tehdejšího premiéra Miloše Zemana, Jaromír Kuča, sešel se svými dávnými známými - podnikateli z firmy Shiran, Shimonem Jacobsonem a Odedem Harelem. Ti ho přesvědčili, že jejich projekt na D47 je tím pravým, a Kuča dvojici sjednal audienci u Zemana.

Izraelci kvůli projektu založili konsorcium Housing & Construction (jeho členem byla i stejnojmenná izraelská firma), kterému vláda v březnu 2001 výstavbu dálnice svěřila, aniž na zakázku vypsala výběrové řízení. "Nikdo to tehdy vypsat neuměl a navíc na to nebyl čas," vysvětloval ministr dopravy Jaromír Schling.

Schling přitom zpočátku nebyl tak zarytým zastáncem projektu, jakým se ukázal později. Někteří sociální demokraté dokonce tvrdili, že kdyby nebylo Zemana, on sám by D47 v takové podobě neprosazoval.

Proti zakázce ve vládě protestovali, byť nesměle, Vladimír Špidla a Stanislav Gross. Mimo jiné proto, že měli informace z ruské prokuratury, která vyšetřovala klíčové postavy projektu - zástupce firmy Shiran - kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Jejich protesty však nic nezmohly.

Vláda Miloše Zemana schválila definitivní smlouvu o výstavbě dálnice D47 loni v červnu, krátce před koncem svého volebního období.

Problém dálnice se v plné nahotě ukázal, když po volbách Schlinga ve funkci ministra nahradil lidovec Milan Šimonovský. Podle očitých svědků se zděsil, když zjišťovat, co vlastně projekt D47 obnáší.

Dálnici od počátku provázelo podezření z korupce. To sice prověřuje policie, zatím však k žádnému výsledku nedospěla.

Kromě toho, že kabinet o dálnici rozhodl bez výběrového řízení, nahrává podezření několik věcí: na ministerstvu dopravy se ztratila řada dokumentů, podmínky dohody jsou pro stát nevýhodné a o ceně projektu rozhodovali Zemanovi poradci, nikoli úředníci ministerstva.

"Při sjednávání podmínek existoval zájem na nestandardním postupu," tvrdí dokonce Schlingův nástupce.

Šimonovský tím má na mysli mimo jiné to, že vlastně dodnes neví, jak byla stanovena cena, kterou má stát zaplatit za 82 kilometrů dálnice do Ostravy. Oficiálně ministři mluvili o maximální výši 125 miliard. Odborníci však spočítali, že se cena může přehoupnout přes 200 miliard.

MF DNES získala informace o průběhu zasedání Zemanovy vlády z roku 2001, které dávají odpověď na otázku, kdo vlastně cenu vymyslel.

"Schling tehdy ministrům oznámil sumu za dálnici. Někteří se začali ptát, jak na ni přišel. Schling odvětil, že on o ceně nejednal, ale domluvila se na ní firma se Zemanovými poradci. Ministr Gross se začal dotazovat, co to má znamenat, a premiér se ohradil, že snad nechce zpochybňovat erudici jeho poradců. Tím celá vládní debata o ceně dálnice skončila," popsal zasedání vlády jeden z jeho účastníků, který však trval na anonymitě.

Vicepremiér Gross tento příběh na výslovný dotaz nepopřel: "Nemohu to vyvrátit." Miloš Zeman přesto říká, že to jsou nesmysly. "O ceně jakékoli veřejné zakázky rozhoduje samozřejmě vláda. Moji poradci neměli právo vyjadřovat se k ceně." 

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Obchodní ředitel řetězce COOP Josef Plesník
Vzpomínky na JZD nám škodí, mladé družstva nelákají, říká šéf COOP

COOP letos slaví 170 let. Na velký večírek to však nevypadá. Obce nechávají obchody zavřít a mladí se do družstevničení nehrnou. Až 800 prodejen může být brzy...  celý článek

Nesprávné provedení okna, tvar ostění neumožňuje obtékání teplým vzduchem. Na
Kupujete nemovitost? Pozor na skryté vady, na reklamaci máte 5 let

Každý rok v Česku proběhne převod zhruba půl milionu bytů a rodinných domů. Technický stav nemovitosti se smluvně mezi kupujícím a prodávajícím přitom řeší jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.