Dálný východ sužuje mráz a nedostatek elektřiny

Na ruský Dálný východ se dostavili dva kažodoroční nevítaní návštěvníci - krutá zima a ruku v ruce s ní také energetická krize. "Jakou teplotu máme v bytě? Podívejte se sami," řekla agentuře Reuters Nina Petrovová, obyvatelka dálnovýchodního ruského města Arťom, sužovaného energetickou krizí, která vehnala tisíce Rusů do mrazivé zimy bez topení. Venku je něco kolem deseti pod nulou a Nina, zachumlaná do silného kabátu, se směje páře, která jí ve vymrzlém bytě stoupá od úst.

"Před měsícem jsem pořádně nastydla, netopí nám a nikdo neví, jak dlouho to potrvá. Chodíme po domě nabalení, oblečení chodíme i do postele a spíme pod třemi pokrývkami. Ale stejně je nám pořád zima," stěžuje si.

V Arťomu žije část zhruba 60 000 Rusů obývajících Přímořský kraj, který sousedí s Čínou a Severní Koreou. Jeho elektrárny, které jsou bez peněz, zastavily dodávky potřebného paliva.

Přes požadavek místních úřadů, aby elektřina byla používána střídmě, ve většině bytů běží čtyřiadvacet hodin denně elektrická kamínka a sporáky. Přesto je však téměř nemožné vyhnat teplotu v místnostech nad pět stupňů Celsia.

Jedna z místních energetických společností obnovila dodávky tepla většině svým zákazníkům ve Vladivostoku a Arťomu, informovala nedávno celoruská elektrárenská společnost UES. Tisíce lidí po celém Přímořském kraji se však nadále třesou zimou.

Přes ujišťování tamních úřadů, že dodávky tepla budou zahájeny včas, ministerstvo pro mimořádné situace počátkem listopadu oznámilo, že teplárny mají ve srovnání s loňským rokem, kdy oblast postihla energetická krize, k dispozici zhruba polovinu uhlí.

Když teploty klesly na minus 18 stupňů Celsia, obyvatelé Arťomu a nedalekého Kavalerjeva vyšli do ulic a dožadovali se rezignace místní vedoucích činitelů. "Když umyji podlahu, po několika minutách se změní v kluziště," stěžuje si Anna Ďjagilevová, dělnice z drůbežářského závodu nedaleko Arťomu.

"Musím ohřát vodu v hrnci, umýt podlahu a hned ji do sucha vytřít. Spíme oblečení, s lahvemi naplněnými horkou vodou pod přikrývkou," dodává hořce. Ve zdejších školách pomrzly okrasné rostliny, propisovačky jsou k ničemu, protože v nich tuhne náplň a nepíší, a v tubách mrzne lepidlo. Ve školách, které přesto zůstávají otevřené, sedí školáci v lavicích v kabátech.

Zatímco obyvatelé Přímořského kraje mrznou, Moskva a regionální vůdcové se snaží svalit na sebe navzájem vinu za tuto krizi. Kromě chladu mají obyvatelé Přímořského kraj další velký problém - jak přežít bez práce.

"Lidé, kteří odešli za prací do Vladivostoku, skončili jako zloději, popeláři nebo na skládkách odpadků," říká nezaměstnaný 26letý Pavel z vesnice Zavodskaja nedaleko Arťomu.

Mnozí z nich podle jeho slov dnes prostě jen prodávají ořechy natrhané v tajze. Z této kratochvíle se pro většinu obyvatel Přímořského kraje stal nejvýnosnější obchod.