Současně funguje na úrovni eurozóny fond EFSF, v polovině roku 2012 má ale zaniknout a nahradí ho dlouhodobý Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Někteří evropští politici si podle listu Financial Times myslí, že by současný fond neměl zanikat, ale zachovat finanční záruky.
Tím by se zdroje k záchraně ohrožených zemí eura, jako je Itálie, zhruba zdvojnásobily, protože ESM má mít 500 miliard eur. EFSF by navíc mohl pomocí pákového efektu zvýšit své disponibilní zdroje až na 600 miliard eur. Třetím zdrojem krizového financování by měly být posílené zdroje Mezinárodního měnového fondu. Dohromady by to vytvořilo kýženou "bazuku", která by trhy odrazovala od sázek na bankroty členů eurozóny, myslí si někteří státníci podle listu.
Posílení záchranného systému, takzvaného eurovalu, má být součástí celkového balíku, jímž chtějí šéfové vlád EU na konci týdne zapůsobit na finanční trhy, a zastavit tím eskalaci dluhové krize. Dlouhodobé návrhy, na nichž se v pondělí shodlo Německo s Francií, se týkají změn smlouvy o EU, zejména s ohledem na zpřísnění sankcí vůči zemím porušujícím rozpočtová pravidla (čtěte Trváme na změně unijních smluv, řekli před summitem Merkelová a Sarkozy).
Převody peněz členských zemí do ESM by se měly podle návrhů urychlit, protože Francie a Německo se dohodly, že mechanismus začne působit o rok dříve, než se původně plánovalo. ESM však podle listu stejně od příštího června nebude mít k dispozici plánovaných 500 miliard eur.
Analytik Cyrrus Marek Hatlapatka je k novému bruselskému nápadu skeptický. "Pro finanční trhy nyní není až tak podstatné, jakou sílu budou mít záchranné zdroje za několik let, ale jestli budou k dispozici dostatečné fondy pro záchranu velkých zemí, jako je Itálie, nyní, v horizontu týdnů. Proto si myslím, že investory uspokojí pouze takové řešení, které zaručí, že Itálie a Španělsko mohou přežít i bez dočasného přístupu na finanční trhy. A do takového řešení musí být nesporně zapojena ECB, ať už přímo, nebo spíše skrze půjčku pro MMF," řekl.
O řešení dluhové krize se rozhodne v pátek
Pozornost politiků i ekonomů se upíná k důležitému pátečnímu summitu EU. Z něj by měl jasně vyplynout způsob řešení evropské dluhové krize. V pondělí už se Německo a Francie dohodly na tom, že je třeba změnit smlouvy o EU a přísně vynucovat plnění rozpočtů tak, aby země EU neměly vysoké schodky. To je spojeno s oslabením státní suverenity.
Ruku v ruce s tím musí politici rozhodnout také o krátkodobém řešení krize, to znamená o uklidnění trhů. To se může stát formou navýšení peněz v záchranném fondu nebo aktivním zásahem Evropské centrální banky - například dohodou na eurobondech (společných dluhopisech).
Česká vláda ve středu oznámila, že na summitu podpoří změny unijních smluv, ale jen pokud se budou vztahovat především na členské státy eurozóny a nepovedou k fragmentaci unie.
"Zpřísnění vymahatelnosti pravidel rozpočtové a makroekonomické discipliny podporujeme. Jsme tedy v ohledu změny smluv připraveni hrát aktivní a konstruktivní roli za předpokladu, že se uvažovaná změna primárního práva bude vztahovat především na členské státy eurozóny a že svými důsledky nepovede k vnitřní fragmentaci unie, která by mohla ohrozit fungování celé EU, včetně jednotných pravidel vnitřního trhu," uvedl pro ČTK premiér Petr Nečas.
Zatímco americký ministr financí Timothy Geithner hodnotí dosavadní boj evropských činitelů s dluhovou krizí optimisticky, Německo je opatrnější. Myslí si, že klíčový páteční summit možná nepřinese žádný průlom.
