Chystáte nějaké další personální změny? Máme po obměně dozorčí rady Českých drah očekávat vítr i na ministerstvu?
Ve vrcholném vedení ministerstva dopravy žádné velké změny být nemohou. A vzhledem k tomu, že jsem si ten tým vytvořil, tak ani žádné nečekám. Nemohu ale vyloučit, že nepřibude nějaký politický náměstek. Nemělo by to být nic zásadního.
Když jste před lety nechal dělat mezi lidmi průzkum, objevovaly se dvě tendence – více skřípnout piráty silnic a naopak snížit body za méně závažné přestupky. Co by se tedy mělo změnit?
Hlavně bych chtěl ten systém radikálně zjednodušit. On je hrozně složitý. Chceme, aby byly maximálně tři sazby a aby bylo jasné, kdo co dostane. Zůstane možnost udělit napomenutí, ale pak jsou věci, které se musí řešit jednoduše blokově. Udělal jsi to, dostaneš takovou pokutu, aby nebylo rozmezí několika částek.
Tedy že policista na místě nebude mít rozhodovací pravomoc udělit podle okolností různě vysokou pokutu?
To bude u závažných přestupků. U bagatelních chceme být velmi tolerantní. U závažných přestupků, jako je vjezd na železniční přejezd přes zákaz, je nyní sankce maximálně do 2 500 korun. My navrhujeme, aby to bylo pět tisíc korun blokově, jednorázově. Prostě jste tam buď vjel, nebo nevjel. Nebudeme posuzovat, jak dlouho tam naposledy jel vlak, nebo zda jste mi sympatický. Má být jedna sazba.
Kdy předpokládáte, že by se bodový systém mohl změnit?
To je věc, kterou dokážu ještě méně odhadnout než to, kdy začneme stavět nějakou dálnici. To je věc, o které bude chtít sněmovna dlouho debatovat. Ve druhé polovině roku se to pokusíme zahájit jako návrh ministerstva a uvidíme, jak rychle proběhne vypořádání připomínek. To může trvat měsíc, nebo také půl roku.
V minulosti jste uváděl, že chcete zpřísnit pravidla pro čerstvé majitele řidičských průkazů. Platí to stále?
Chci, aby se udělala komplexní novela zákona o autoškolách. Chtěl bych, aby vznikla jakási komora autoškol, která by byla garantem toho, že autoškolství je v dobré kondici. Aby dokázala ze stáda dostat černé ovce. Samozřejmě stát si musí nechat to poslední. Tedy že garantuje kvalitu zkoušky a vydává povolení. Na druhou stranu si myslím, že by si autoškoly měly řadu věcí dělat samy. Členství v této komoře by bylo povinné, něco jako je notářská nebo advokátní komora, která hlídá kvalitu práce.
Už nyní si ale autoškoly stěžují, že stát nedostatečně kontroluje zkušební komisaře. Na ty nyní dohlíží omezený počet úředníků z ministerstva dopravy. Plánujete tyto kontroly posílit?
To jsme si možná předtím nerozuměli. Právě tuto kvalitu by měli hlídat autoškoly mezi sebou v komoře. Byl bych nerad, aby stát toto stále hlídal, na to nemá úředníky. Stát má pouze říci, jaké vzdělání mají tito komisaři mít a připravit pro ně zkoušky. Kontrolu ale nechť si hlídá komora autoškol. Chtěl bych změnit převládající pocit, že stát má vše garantovat a že má vždy mít ty nejzkušenější lidi. Pak rosteme administrativně do obrovských rozměrů. Navíc tyto lidi stát nedokáže dostatečně zaplatit, a proto zůstávají jejich místa mnohdy neobsazená.
Poslanci nedávno zastavili vaši snahu změnit pravidla fungování stanic technické kontroly tak, aby se mohly slučovat se servisy. Chcete se touto problematikou ještě zabývat?
Máme ambici se na vyhlášku ještě jednou podívat. Chtěli bychom, aby se trh stanic technické kontroly alespoň trochu otevřel. Teď se ukazuje, že není prostor, aby mohly vznikat nové stanice. Setkáváme se ale s tím, že nám píšou občané, že mají problém se na kontroly v rozumné době dostat. Bylo by ideální, aby se zvýšil počet STK, které by mohly tuto potřebu lidí uspokojit.
Budete chtít tedy změnit způsob, jakým se vypočítávají v jednotlivých krajích potřeby pro vydání nové koncese?
Když jsme chystali vyhlášku, chtěli jsme, aby se do té doby započítávaly časy na manipulaci, příjezd auta, příprava toho člověka. To nám bylo vyškrtnuto legislativní radou vlády. My se to ale tam pokusíme aplikovat. Zvýšením počtu STK nechceme snižovat kvalitu těchto kontrol, myslíme si ale, že jistá míra liberalizace by v tomto prostředí být měla.
Platí stále, že chcete převést správce silniční sítě, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), na státní akciovou společnost?
To je mým cílem. Stávající státní příspěvkovou organizaci musíme dostat do stavu, kdy by součástí ŘSD mohla být třeba dceřiná společnost, která bude pro stát provozovat mýto, podobně jako v sousedním Rakousku funguje Asfinag. Rovněž bychom mohli financovat výstavbu silnic prostřednictvím ŘSD bez přímého zatížení státního rozpočtu. Ono to sice bez státních příspěvků zcela nepůjde, nicméně akciová společnost by si na výstavbu a údržbu mohla například brát úvěry.
S převzetím správy mýta do rukou státu počítá nynější soutěž na nového provozovatele?
Ano. Ta počítá s tím, že bychom systém mohli převzít, pokud se nemýlím, po třech letech.
Není to příliš ambiciózní plán?
Mám ambici připravit pracovní skupinu, která na tom začne pracovat ve chvíli, kdy se podaří soutěž dokončit. A pevně věřím, že se nám to podaří. Už za ministra dopravy Víta Bárty se debatovalo o tom, že není špatná cesta, aby stát správu převzal.
Už máte k dispozici hotovou studii proveditelnosti na kanál Dunaj–Odra–Labe? Dá se říct, co z ní vyplývá?
Zatím se stále vypořádávají připomínky. Já už jsem panu prezidentovi Miloši Zemanovi část této zprávy dával. On si ji prostudoval, protože ho to zajímá.
Jsem přesvědčen, že jsou tam věci, které dávají smysl. Jsou tam ale rovněž věci, které příliš velký smysl nedávají. Pro mě je opravdu důležité splavnění Labe minimálně do Pardubic. A pak bych se rád podíval na to, jestli by dávalo smysl splavnit Odru v úseku propojujícím Ostravu s polským městem Kandřín-Kozlí, případně stavět na jižní Moravě. On by totiž kanál mohl přivést vodu na suchou Jižní Moravu, případně ji tam lépe zadržet.
Kanál má vyjít na 610 miliard korun. Budou to efektivně vynaložené peníze?
Zatím o tom, že bychom se ambiciózně pustili do celého kanálu, nemluvíme. Já jsem přesvědčen, že by bylo vhodné se zabývat některými jeho částmi. Byl bych nerad, abychom řekli, že postavíme celý kanál za tyto peníze.
Je nejproblematičtější vybudování spojnice mezi severní a jižní Moravou?
Já myslím, že horší je spojnice z Pardubic. To je přes 400 metrů výškového rozdílu, který bychom museli překonat, abychom propojili Labe s Moravou. Tam je pro mě velký otazník, zda tato část dává velký smysl.
