Původní záměr prosadit daň na celoevropské úrovni neprošel. S myšlenkou nesouhlasilo například Česko, Velká Británie nebo Švédsko. Jedenáct zemí včetně Německa se proto trhlo od zbytku a využilo možnosti zavést si daň po svém. Jenomže z návrhu, který ve čtvrtek schválila Evropská komise, je jasné, že dopadne i na firmy ze zemí, které ji sice nepřijmou, ale zároveň budou obchodovat s partnery v zemích "jedenáctky".
S kým se obchody prodražíS daní souhlasí Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Další země daň odvedou jen z obchodů s těmito státy. |
Daň se zavádí v Belgii, Estonsku, Francii, Itálii, Německu, Portugalsku, Rakousku, Řecku, na Slovensku, ve Slovinsku a Španělsku. "Zdaněny by byly všechny finanční transakce, v nichž by figuroval účastník se sídlem alespoň v jedné z výše uvedených 11 zemí," stojí v prohlášení českého zastoupení Evropské komise.
V případě hladkého jednomyslného schválení vybranými státy začne daň platit od ledna 2014. Z obchodů s akciemi a dluhopisy firmy odvedou část do společného rozpočtu. Cílem je dosáhnout toho, aby se finanční sektor spravedlivěji podílel na vysokých nákladech za evropskou dluhovou krizi. Banky a obchodníci v Česku s tím však ostře nesouhlasí. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl to už dříve označil za protirůstové opatření, které navíc v 80. letech neuspělo ve Švédsku. Severská země daň po šesti letech zrušila.
Podle ekonoma společnosti Cyrrus, která obchoduje na burze, Marka Hatlapatky daň na české obchodníky určitě dopadne, protože hodně obchodují s Německem. "Mezi investory u nás jsou oblíbené cenné papíry emitované v západoevropských zemích, především v Německu, které patří do skupiny zemí, které daň zavádějí," posteskl si Hatlapatka, jenž daň považuje za velmi kontroverzní a negativní krok i pro samotnou ekonomiku. "Očekávám, že tak jako vždy v minulosti, i tentokrát najde finanční svět cestu, jak dopady této daně minimalizovat," dodal.
Daň dopadne i na vnitrostátní transakce
Guvernér ČNB Mojmír Hampl upozornil na to, že daní by měly být zatíženy i vnitrostátní transakce. "Pokud by byl obchodován cenný papír vydaný v jedenácti zemích, které tuto daň zavedou," řekl iDNES.cz Hampl. Například německý cenný papír by byl zatížen touto daní, i kdyby ho mezi sebou prodávaly dvě české instituce. V praxi tak budou třeba akcie banky Erste (vydané v Rakousku) znevýhodněné proti akciím ČEZ.
Daň ve výši 0,1 procenta zaplatí obchodníci s akciemi a dluhopisy (vlády však platit nebudou). Minimální sazba u obchodů s deriváty, kam patří třeba termínové kontrakty, bude 0,01 procenta. Zúčastněné země mohou sazby individuálně zvýšit. Počítá se s tím, že daň vygeneruje v rozpočtu až 35 miliard eur (890 miliard korun).
Daň by se naopak nevztahovala na běžné finanční operace občanů a podniků, jako je třeba sjednání pojištění, získání hypotéky, nákupy kreditní kartou nebo úvěry pro podniky. Automaticky to neznamená, že banky a pojišťovny nějak nepřenesou zvýšené náklady na své klienty. Například Penzijní společnost České pojišťovny, jež si náklady teprve počítá, však tvrdí, že to klient nijak nepocítí. "Jakékoliv přenášení nákladů na klienta je vyloučené, poplatky za obchodování s cennými papíry vždy platí penzijní společnost," řekl iDNES.cz mluvčí pojišťovny Petr Brousil.
