Cíl návrhu, zrušení daně z nabytí, však zachovává, stejně jako možnost odpočtu úroků. Předlohu tak dostane opět Sněmovna, která o ní rozhodne pravděpodobně až v září.
Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci.
Sněmovna poté při závěrečném schvalování přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku z nynějších 300 000 korun na polovinu.
Podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímce i podle ministryně financí Aleny Schillerové však tato část návrhu obsahuje chyby. Podle Vilímce by v konečném důsledku odpočet úroků znemožnily.
I Schillerová návrh označila za nekvalitně napsaný. „Prošel nám tedy paskvil neprovázaný na celé znění zákona,“ konstatovala ministryně financí.
Poukazovala na to, že na dotyčném poslaneckém pozměňovacím návrhu nespolupracovalo ministerstvo financí, které jinak nabízí poslancům, že jim pozměňovací návrhy zpracuje, aby byly legislativně v pořádku.
Zároveň slibuje, že na podzim už by mělo být jasno a uklidňuje, že letos už takzvanou „nabývačku“ nikdo platit nemusí.
„Nemusíte mít obavy. Letos už nabývačku platit nebudete. Její platbu jsme odložili do konce roku. Pokud jste ji zaplatili, Finanční správa přeplatek vrátí.Až zákon začne platit, se zpětnou účinností ji nezaplatí nikdo,komu převedli nemovitost na katastru v prosinci 2019 a později,“ dodává ministryně Schillerová na svém twitterovém účtu.
Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Stát na ni v posledních letech ročně vybral kolem 13 miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl Senát.
Ministryně připustila, že se v minulosti vždy bránila zrušení této daně, protože výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 13 miliard korun nebyl zanedbatelný. Fiskální dopad zrušení daně odhadla na deset miliard korun s tím, že část peněz se státu vrátí na jiných daních.
Většina senátorů v rozpravě zrušení daně vítala a připomínali předchozí snahy o její zrušení. „Jsem rád, že bude konečně tato nemorální daň zrušena,“ řekl Raduan Nwelati.
„Já si nemyslím, že tato daň je nemravná, možná je nerozumná,“ nesouhlasil Jiří Dienstbier. Dienstbierovi vadí, že zákonodárci schvalují daňové předpisy, které snižují příjmy veřejných rozpočtů, a neřeší, jak tyto příjmy nahradit. „Nejsem ochoten hlasovat pro žádný daňový zákon, který snižuje příjmy veřejných rozpočtů,“ dodal.
Zákon současně prodlužuje z pěti na deset let takzvaný časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.