„Nejpozději 10. září by mělo být politické rozhodnutí, jestli se zavede, nebo ne a v jakých parametrech,“ řekl Stanjura k dani z neočekávaného zisku. Vláda o ní podle ministra vede vážnou debatu. Mimořádné příjmy z ní by měly sloužit k mimořádným výdajům, ne k zalepení díry v rozpočtu, řekl.
„Například si umím představit, kdybychom takovou daň zavedli, že se z toho budou platit kompenzace za vysoké ceny energií v příštím rozpočtu v roce 2023,“ podotkl.
Úvahy o mimořádném zdanění se týkají bank a části energetického sektoru. Stanjura poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb, energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu.
Dva tisíce korun na elektřinu není od státu dostatečná pomoc, míní expert |
Ekonomové však namítají, že zvyšovat daně bankám jen proto, že Česká národní banka zvedá kvůli inflaci sazby, není logické. „Velké banky jsou už dnes jedněmi z největších plátců daní v Česku. Ale hlavně, jak mohou banky profitovat nezaslouženě z boje České národní banky s inflací?“ ptá se ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Důvodem růstu úrokových sazeb je totiž rostoucí inflace způsobená kombinací zdražování především energií a také vyššími výdaji státu v minulosti. „To je vážně velmi špatný signál vůči zahraničním investorům. Protože nejprve stát rozhazuje a kupuje si voliče a pak si ztrátu z toho rozhazování ‚zahojí‘ zvláštním sektorovým zdaněním objektivně dobře hospodařících bank,“ dodává Kovanda.
Idea zdanění energetik a bank dorazila do Česka, experti jsou skeptičtí |
Z největších bank působících v Česku zatím zveřejnila výsledky Komerční banka a Česká spořitelna. Čistý zisk KB v prvním pololetí meziročně vzrostl o 60,3 procenta na 8,426 miliardy korun. Provozní výnosy se zvýšily o 29,5 procenta na 19,168 miliardy korun.
České spořitelně pak stoupl čistý zisk meziročně o 67 procent na 11 miliard korun. Loňské výsledky však v obou případech ovlivnila protiepidemická opatření a také tehdejší úrokové sazby byly na extrémně nízkých úrovních.
Podle Stanjury však za takovým zlepšením nestojí příliv zákazníků či lepší služby, ale právě jen růst úrokových sazeb. S tím však banky nesouhlasí a obracejí se na vládu s poukazem na důležitost silného bankovního sektoru.
„Vždy je otázkou, co je důležitější: zda ekonomika, kterou podporuje silný bankovní sektor, nebo to, aby bankovní sektor podporoval dodatečnými daněmi vládu,“ uvedl například Willi Cernko, generální ředitel Erste Group, matky České spořitelny.
Vládní úvahy o zdanění vybraných sektorů se zatím promítly do cen akcií na burze. Například akcie Komerční banky se ještě v únoru prodával těsně pod tisícikorunovou hranicí, nově jedna akcie stojí 615 korun, pokles je tedy téměř čtyřicetiprocentní. Přes čtyřicet procent odepsala v témže období na pražské burze i Erste, akcie ČEZ ztratily téměř pětinu hodnoty.
