"Pravomoc stanovit výši daňové přirážky by v krajích měla regionální zastupitelstva čili malé krajské parlamenty, do kterých se má volit příští rok na podzim," uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota, jehož odbor příslušné zákony připravuje.
Pokud se volby opravdu za rok uskuteční - což zatím podporují všechny politické strany s výjimkou ODS - a pokud zastupitelstva stihnou daňové předpisy schválit do příštích Vánoc, pak se přirážky objeví ve výplatě za leden 2001.
Podle nezávislých ekonomů by nový systém mohl za určitých podmínek fungovat celkem úspěšně. "Pokud to není jen zástěrka k tomu, aby se daně mohly potají zvyšovat, pak s tím lze souhlasit," říká Vladimír Kreidl ze společnosti Patria Finance.
Náměstek Janota tvrdí, že za návrhem není snaha daně zvyšovat: "Jedním z hlavních cílů je celkové daňové zatížení nezvedat. Může se tedy stát, že základní sazbu posuneme o pár bodů dolů a v některých regionech na tom lidé vydělají," tvrdí Janota.
Rozdílné daně v jednom státě nejsou ve světě výjimkou. Skotský parlament například může zvýšit daň ze mzdy o jedno procento oproti zbytku Británie, ve Spojených státech se v jednotlivých státech liší daně z obratu.
NOVÉ ROZDĚLENÍ DANÍ MÁ BÝT V BUDOUCNU SPRAVEDLIVĚJŠÍ
Až se v lednu 2001, po volbách do krajských parlamentů, začnou peníze vybrané na daních rozdělovat podle nových pravidel, chudé obce a kraje by si měly proti dnešnímu stavu polepšit. Pokud projdou současné představy ministerstva financí, pak se o většinu daní podělí všechny tři stupně veřejné správy - stát, kraje i obce - ve větší míře než dnes.
Na všechny tři patra například zbude část daně z přidané hodnoty, rozdělí se i spotřební daně a daně z příjmu. "Do značné míry se tak odbourají dnešní extrémy, kdy jedna vesnice má dvakrát vyšší příjmy než vesnice sousední, a to jen proto, že tam sídlí jeden bohatý podnikatel. Na jeho daních je pak obec závislá a podnikatel může zastupitele různě vydírat," vysvětluje náměstek ministra financí Eduard Janota.
Jeho úřad již předal návrh příslušného zákona ostatním ministerstvům k posouzení a na podzim o něm má jednat vláda.
Kraje a obce budou mít navíc dosud nevídanou možnost některé daně samy upravit. Krajský parlament by například mohl odhlasovat, že občan zaplatí do krajské pokladny ještě sedm procent navíc z toho, co nyní platí státu na dani ze mzdy nebo z nemovitosti.
Aby se zdanění nezvyšovalo, základní sazba se zřejmě sníží.
Svou vlastní sedmiprocentní přirážku pro svou vlastní pokladnu si budou moci zavést i obce, a to u daní ze zisku živnostníků.
Kadeřník v Liberci tak možná napřesrok bude odvádět jiné daně než jeho kolega v Jablonci.
U daní ze mzdy se bude přirážka odvíjet nikoli podle bydliště, ale podle sídla firmy, pro kterou zaměstnavatel pracuje. Může se tedy stát, že sousedé z jednoho domu na Kladně, z nichž jeden dojíždí za prací do Prahy, budou platit jiné daně.
Ekonomové upozorňují, že nemá-li se celá reforma zvrhnout v celostátní zvýšení daní, bude potřeba rozpočty obcí a krajů dostatečně naplnit z jiných příjmů, aby zastupitelé nemuseli šroubovat přirážky na maximum. "Musí jít jen o doplňkový zdroj příjmů. Pak si budou kraje a obce volit sazbu skutečně svobodně, budou si konkurovat, a bude-li reforma doprovozena snížením základní sazby daně, pak by průměrné daňové zatížení mohlo teoreticky i poklesnout," soudí ekonom společnosti Patria Finance Vladimír Kreidl.
Podle Janoty by zdanění mělo v průměru zůstat stejné. Jak velkou část z koláče daňových příjmů převezmou od státu kraje, není dosud jasné. "Bude záviset na tom, jaké pravomoci kraje převezmou. O tom dosud není rozhodnuto čili nemá smysl spekulovat, jak velké budou jejich rozpočty," říká náměstek Janota.
Pokud se volby opravdu za rok uskuteční - což zatím podporují všechny politické strany s výjimkou ODS - a pokud zastupitelstva stihnou daňové předpisy schválit do příštích Vánoc, pak se přirážky objeví ve výplatě za leden 2001.
Podle nezávislých ekonomů by nový systém mohl za určitých podmínek fungovat celkem úspěšně. "Pokud to není jen zástěrka k tomu, aby se daně mohly potají zvyšovat, pak s tím lze souhlasit," říká Vladimír Kreidl ze společnosti Patria Finance.
Náměstek Janota tvrdí, že za návrhem není snaha daně zvyšovat: "Jedním z hlavních cílů je celkové daňové zatížení nezvedat. Může se tedy stát, že základní sazbu posuneme o pár bodů dolů a v některých regionech na tom lidé vydělají," tvrdí Janota.
Rozdílné daně v jednom státě nejsou ve světě výjimkou. Skotský parlament například může zvýšit daň ze mzdy o jedno procento oproti zbytku Británie, ve Spojených státech se v jednotlivých státech liší daně z obratu.
NOVÉ ROZDĚLENÍ DANÍ MÁ BÝT V BUDOUCNU SPRAVEDLIVĚJŠÍ
Až se v lednu 2001, po volbách do krajských parlamentů, začnou peníze vybrané na daních rozdělovat podle nových pravidel, chudé obce a kraje by si měly proti dnešnímu stavu polepšit. Pokud projdou současné představy ministerstva financí, pak se o většinu daní podělí všechny tři stupně veřejné správy - stát, kraje i obce - ve větší míře než dnes.
Na všechny tři patra například zbude část daně z přidané hodnoty, rozdělí se i spotřební daně a daně z příjmu. "Do značné míry se tak odbourají dnešní extrémy, kdy jedna vesnice má dvakrát vyšší příjmy než vesnice sousední, a to jen proto, že tam sídlí jeden bohatý podnikatel. Na jeho daních je pak obec závislá a podnikatel může zastupitele různě vydírat," vysvětluje náměstek ministra financí Eduard Janota.
Jeho úřad již předal návrh příslušného zákona ostatním ministerstvům k posouzení a na podzim o něm má jednat vláda.
Kraje a obce budou mít navíc dosud nevídanou možnost některé daně samy upravit. Krajský parlament by například mohl odhlasovat, že občan zaplatí do krajské pokladny ještě sedm procent navíc z toho, co nyní platí státu na dani ze mzdy nebo z nemovitosti.
Aby se zdanění nezvyšovalo, základní sazba se zřejmě sníží.
Svou vlastní sedmiprocentní přirážku pro svou vlastní pokladnu si budou moci zavést i obce, a to u daní ze zisku živnostníků.
Kadeřník v Liberci tak možná napřesrok bude odvádět jiné daně než jeho kolega v Jablonci.
U daní ze mzdy se bude přirážka odvíjet nikoli podle bydliště, ale podle sídla firmy, pro kterou zaměstnavatel pracuje. Může se tedy stát, že sousedé z jednoho domu na Kladně, z nichž jeden dojíždí za prací do Prahy, budou platit jiné daně.
Ekonomové upozorňují, že nemá-li se celá reforma zvrhnout v celostátní zvýšení daní, bude potřeba rozpočty obcí a krajů dostatečně naplnit z jiných příjmů, aby zastupitelé nemuseli šroubovat přirážky na maximum. "Musí jít jen o doplňkový zdroj příjmů. Pak si budou kraje a obce volit sazbu skutečně svobodně, budou si konkurovat, a bude-li reforma doprovozena snížením základní sazby daně, pak by průměrné daňové zatížení mohlo teoreticky i poklesnout," soudí ekonom společnosti Patria Finance Vladimír Kreidl.
Podle Janoty by zdanění mělo v průměru zůstat stejné. Jak velkou část z koláče daňových příjmů převezmou od státu kraje, není dosud jasné. "Bude záviset na tom, jaké pravomoci kraje převezmou. O tom dosud není rozhodnuto čili nemá smysl spekulovat, jak velké budou jejich rozpočty," říká náměstek Janota.
