Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trump je krok od největší daňové reformy od dob Ronalda Reagana

  14:10aktualizováno  14:10
Americký kongres v těchto dnech ladí poslední detaily zásadní daňové reformy, která snižuje daně podnikům i fyzickým osobám. Svůj dosud největší legislativní úspěch by Donald Trump rád zpečetil podpisem ještě do Vánoc. Kritici však novému zákonu vyčítají, že přináší daňové zvýhodnění i bohatým Američanům nebo že negativně ovlivní státní rozpočet.

Donald Trump chce daňovou reformu podepsat ještě do Vánoc. | foto: AP

V současnosti jsou schválené dvě verze zákona, které se značně liší. Americká sněmovna reprezentantů schválila svou variantu daňové reformy v polovině listopadu. Senátoři svou verzi odhlasovali v sobotu (psali jsme zde). Nyní probíhá zásadní debata zástupců obou komor o finální podobě reformy.

Nejzásadnější změnou, kterou pro podnikové daně předkládají obě varianty zákona, je snížení daně z příjmu právnických osob na 20 %. V současnosti je korporátní daň na úrovni 35 %, což je nejvíce ze všech členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ale díky různým výjimkám málokterá firma tak vysokou daň skutečně platí. Někteří republikáni v americkém Senátu prosazují mírně vyšší korporátní daň, 22 %, což by podle nich umožnilo financovat vyšší slevu na dítě a snížilo by to negativní dopad zákona na rozpočet.

Reagonomika

Stimulovat ekonomiku daňovými škrty chtěl již Ronald Reagan v roce 1981. Stoupenci jeho ekonomické politiky, tzv. „reaganomiky“, poukazovali na zlepšení klíčových ekonomických ukazatelů, odpůrci jí vytýkali hlavně rostoucí schodek státního rozpočtu. 

Během Reaganova funkčního období došlo k značnému snížení daní z příjmu, ale celková částka vybraná na daních vzrostla o víc než 50 % (bez očištění o inflaci). Hrubý domácí produkt USA se po krátkodobém propadu v roce 1982 zotavil a nezaměstnanost i inflace během jeho prezidentství klesla.

Podle nedávné studie vládní agentury CBO (Congressional Budget Office) se skutečná míra zdanění amerických firem po započtení všech úlev pohybuje kolem 18,6 %, což je porovnatelné s ostatními velkými světovými ekonomikami, jako jsou např. Velká Británie (18,7 %) či Německo (15,5 %). Ekonom Jeffrey Sachs tvrdí, že ve světle těchto údajů by výrazné snížení amerických korporátních daní působilo jako obyčejná provokace jiných zemí. Ta by podle něj spustila závod o co nejnižší míru zdanění, který by ve finále museli zaplatit daňoví poplatníci.

Podle amerického ministra financí Stevena Mnuchina, citovaného serverem Investopedia, způsobí daňová reforma ekonomický růst dostatečný na pokrytí jejích nákladů. Ministerstvo ale nezveřejnilo analýzu, na základě které jeho šéf předpovídá tento vývoj. Zaměstnanec ministerstva financí, citovaný deníkem New York Times, tvrdí, že vzhledem k nedostatku času a snaze prosadit daňovou reformu do konce roku žádná studie dopadů daňové reformy na ekonomický růst neexistuje.

Předpoklad, že nižší podnikové daně nastartují hospodářský růst natolik, že vládní příjmy budou v konečném důsledku vyšší, odmítá většina odborníků. Podle studie kongresového daňového výboru způsobí návrh zákona v příštích deseti letech nárůst amerického státního dluhu o víc než bilion amerických dolarů (21,5 bilionu Kč).

Reagan by neměl radost. Trumpova reforma škrtá daně a hrozící dluhy neřeší

V otevřeném dopise Kongresu varuje více než 150 předních amerických ekonomů před možnými následky daňové reformy v podobě kolapsu mezd a kritického zvětšení příjmové nerovnosti. Podle nich ekonomický růst nastartují spíš daňové úlevy pro nejchudší vrstvy společnosti než pro ty nejbohatší. Důsledkem snížení korporátních daní budou akorát ještě vyšší příjmy největších společností.

Až sedm daňových pásem

Daňová reforma předpokládá mnohé změny i pro fyzické osoby. U daně z příjmu předpokládá horní komora amerického parlamentu zavedení sedmi pásem, s mírou zdanění od deseti až po 38,5 %. Kongres navrhuje pásma čtyři, od 12 až po 39,6 %.

Obě verze reformy se chystají zvýšit odečitatelnou položku pro sezdané páry i jednotlivce o víc než polovinu oproti současnému stavu. Zároveň ale zruší tzv. osobní výjimku - částku, kterou si může každý poplatník odečíst od základu pro výpočet daně, ta v současnosti činí přes čtyři tisíce dolarů (86 tisíc Kč). Tato opatření mají platit do roku 2025.

Příliš složité daně

Odborníci napříč politickým spektrem se shodují, že americký daňový systém by měl být jednodušší. Podle serveru Investopedia narostl federální daňový zákon od roku 1986 z 26 000 na 70 000 stránek. Washingtonský think tank Tax foundation odhaduje, že americké firmy a domácnosti v roce 2016 strávili vyplňováním daňových přiznání 8,9 miliardy hodin a stálo je to dohromady 409 miliard dolarů.

V průzkumu amerického think tanku Pew research center z roku 2015, téměř tři čtvrtiny dotázaných potvrdily, že je obtěžuje složitost amerického daňového systému. Ještě větší podíl respondentů vyjádřil obavu, že velké korporace a bohatí lidé platí málo. V americké společnosti panuje obecné přesvědčení, že za to můžou mezery v daňovém zákoně.

Narůst by měla také sleva na dítě, která se ale nebude týkat rodičů se společným příjmem vyšším než 500 tisíc dolarů ročně (téměř 11 milionů Kč), což představuje signifikantní nárůst oproti současné hranici, která je nastavena na 110 tisíc dolarů (necelých 2,5 milionu Kč). Tato změna bude také platit do konce roku 2025.

Zároveň plánuje Kongres vyřadit některé slevy spojené s určitými produkty a službami, například s výdaji na zdravotní péči nebo studentskými půjčkami.

Podle analýzy daňového výboru Sněmovny reprezentantů způsobí senátní verze zákona nárůst daňového zatížení pro domácnosti, které vydělávají kolem 25 tisíc dolarů ročně (zhruba půl milionu Kč), o 13,3 % v roce 2021 a o 25,4 % v roce 2027 oproti současné legislativě.

Mně reforma nepomůže, tvrdí Trump

Donald Trump opakovaně nazval zákon „největší daňovou reformou v historii Spojených států“ a podle něj by měl prospět hlavně domácnostem s nízkými a středními příjmy. Dodal také, že tento plán „pro něj není dobrý“, což je ale těžké ověřit, jelikož Trump je prvním prezidentem od roku 1970, jenž nezveřejnil své daňové přiznání.

Obě verze daňové reformy výrazně snižují daň z příjmů firem, což prospívá zejména vlastníkům a akcionářům, kteří patří k nejbohatší vrstvě populace. 

Firmám umožní verze zákona ze Sněmovny reprezentantů také během následujících pěti let okamžitě odepsat náklady na nové vybavení. Předpokládá se také snížení míry zdanění kapitálu, jenž se převádí přímo majitelům nebo investorům.

Autor:


Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská firma se omluvila za svého zaměstnance, chodil si totiž pro obědy

Fast food, Japonsko

Japonská vodárenská společnost se v televizním přenosu omluvila zákazníkům za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Návrh rozpočtu EU je pro Česko naprosto nepřijatelný, tvrdí Babiš

Premiér Andrej Babiš (4.6.2018)

Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO)...

Další z rubriky

Ve dvou třetinách mořských plodů a soli byly mikroplasty, odhalil test

Mořské plody

Mořské plody a sůl jsou plné mikroplastů. Analýza časopisu dTest je objevila ve dvou třetinách ze 103 zkoumaných vzorků...

Masivní výpadek systému karet Visa postihl pět milionů transakcí

Platební karta Visa

Při nedávném výpadku platebního systému karet Visa selhalo 5,2 milionu transakcí, z toho 2,4 milionu v Británii a 2,8...

Bude Amazon zásobovat autoritářské režimy? Akcionáři vznáší vážné obavy

Výkonný ředitel Amazonu Jeff Bezos

Akcionáři Amazonu žádají v dopise jeho šéfa Jeffa Bezose, aby zastavil prodej technologie na rozpoznávání obličejů...

Najdete na iDNES.cz