Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Daňovou reformu vláda schválila. Skoncuje se zdaněním superhrubé mzdy

  12:25aktualizováno  16:42
Vláda i bez účasti ministrů za TOP 09 schválila návrh daňové reformy. Daň z příjmu se už nemá odvádět ze superhrubé mzdy, jak to prosadila bývalá Topolánkova vláda. Místo 15 procent ze superhrubé mzdy budou zaměstnanci odvádět 19 procent ze mzdy hrubé. "Bez ohledu na neúčast ministrů za TOP 09 vláda pracuje," řekl premiér Petr Nečas.

Premiér Petr Nečas na jednání vlády (24. srpna 2011) | foto: Stanislav ZbyněkČTK

Daňovou reformou mají být také zrušeny četné výjimky, například zvýhodnění stravenek. Proti tomu protestovaly odbory, levice i Věci veřejné. Zachování daňové výhody pro stravenky ale VV ve vládě neprosadily. Bitva o ně se dá čekat ještě ve Sněmovně. Stravenky má nahradit daňový bonus ve výši 3 tisíce korun ročně, na který budou mít zaměstnanci nárok.

Jen ministr průmyslu Martin Kocourek z ODS si s ministrem financí Miroslavem Kalouskem z TOP 09 předjednal, že mají zůstat zachovány daňově zvýhodněné investiční pobídky.

"Návrh daňové reformy byl schválen s tím, že jedinou podstatnou změnou je, že zůstaly slevy na dani pro investiční pobídky, všech deset přítomných ministrů bylo pro, jako celek," potvrdil iDNES.cz Kocourek. To, že Věci veřejné na daňovou reformu kývly, potvrdila i vicepremiérka Karolína Peake.

Spočítejte si, kolik budete brát po reformě

Místo zdravotního a sociálního pojištění by firmy v případě schválení daňové reformy za své zaměstnance odváděly daň z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Zaměstnancům mají také o 2 procenta stoupnout odvody na zdravotní pojištění. Lidé, kteří mají hypotéku, si budou moci od základu daně nově za zaplacené úroky odečíst pouze 80 tisíc korun (dosud je to 300 tisíc korun). Vzniknout má také jednotné inkasní místo.

Dopady daňové reformy

Daňová reforma by měla podle propočtů ministerstva financí mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by měla uspořit řádově stokoruny měsíčně. Bezdětný zaměstnanec, jehož superhrubá mzda včetně odvodů činí 30 tisíc korun, podle ministerstva odvede státu o 279 korun méně. S rostoucí mzdou se rozdíl zvyšuje. Pouze bezdětný zaměstnanec se superhrubou mzdou 10 tisíc korun zaplatí o 51 korun více. V případě zaměstnance se dvěma dětmi a manželkou bez příjmů a superhrubou mzdou 30 000 korun odvede o zhruba 500 korun méně.

zdroj: ČTK

O stravenkách ještě zkusíme jednat ve Sněmovně, řekla Peake. Kalousek si už další změny nepřeje

Daňová reforma bude znamenat mimo jiné i to, že od příštího roku by měl být hazard standardně zdaněn, stejně jako kterékoli jiné podnikání.

Na tom se vládní koalice již dříve dohodla, ale ministr financí Miroslav Kalousek zpochybňoval, že se to již od roku 2012 stihne. Věci veřejné proto tlačily na co nejrychlejší projednání a schválení daňové reformy ve vládě.

Šéfka poslanců VV Karolína Peake

Šéfka poslanců VV Karolína Peake

"Byly schváleny naše požadavky ohledně odvodů z hazardu i osvobození drobných akcionářů od daní z dividend. Budeme ještě jednat s partnery ve Sněmovně o jasné úpravě podpory zaměstnávání osob se ZTP v zákoně o zaměstnanosti i o stravenkách," sdělila iDNES.cz Peake.

Předělávání daňové reformy ve Sněmovně není Kalousek nakloněn. "Jsem velmi spokojen s tím, že pro můj návrh hlasovali všichni ministři, kteří byli na vládě. Znamená to nejen to, že jsem předložil kvalitní normu, ale že jde o koaliční návrh, jehož schvalování má jasná pravidla. Je to závazek pro všechny koaliční poslance prosadit ten návrh tak, jak je předložen, a nehlasovat s opozicí pro pozměňovací návrhy, které nebudou projednány v koalici. A to je strašně důležité," řekl iDNES.cz ministr financí Kalousek.

Dohodu koalice o stravenkách a o podobě daňové reformy už ale  zpochybnil šéf poslanců VV Vít Bárta. Kalousek se proti tomu ohradil. Kdyby Věci veřejné ve sněmovně hlasovaly s opozicí pro zachování daňového zvýhodnění stravenek, bylo by to podle něj fatální porušení koaliční smlouvy a v zásadě konec koalice. Do boje za stravenky ovšem "vytáhla" i šéfka Sněmovny Miroslava Němcová z ODS. Ani pro její stranu to ještě podle ní není vyřešená záležitost.

Změny v rámci daňové reformy

daň z příjmu se bude odvádět z hrubé mzdy a to ve výši 19 procent (konec zdanění superhrubé mzdy sazbou 15 procent)
- pro zaměstnance nový daňový bonus 3 tisíce korun, který nahradí daňové zvýhodnění stravenek či režijních jízdenek
sjednocení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění u OSVČ a u zaměstnanců na 6,5 procenta, zaměstnancům tak stoupne zdravotní pojištění o 2 procenta
OSVČ budou muset platit DPH už při obratu 750 tisíc korun
- na sociální pojištění budou OSVČ platit 6,5 % z hrubého zisku místo současných 29,2 % z poloviny hrubého zisku, v budoucnu ale dostanou od státu nižší penzi
zaměstnavatelé budou platit daň z úhrnu mezd všech zaměstnanců ve výši 32,5 %, což zahrne i úrazové pojištění, místo nynějších odvodů 34 %, které se platí za každého zaměstnance zvlášť
snížení podpory hypoték a úvěrů u stavebního spoření, nově bude možnost odečíst od základu daně za zaplacené úroky maximálně 80 tisíc korun (dosud 300 tisíc korun)
zrušení daně z dividend
- daň z příjmu budou nově platit i firmy podnikající v hazardu, loterijní daň bude činit 20 procent
- stát bude vybírat daně a odvody z jednotného inkasního místa

Vláda o daňové reformě jednala bez ministrů za TOP 09

Na jednání vlády nepřišli ministři za TOP 09, kteří místo sebe poslali náměstky. TOP 09 tak protestovala proti tomu, že ministr školství Josef Dobeš za Věci veřejné stále drží ochrannou ruku nad úředníkem Ladislavem Bátorou, jehož názory podle TOP 09 představují riziko pronikání extremismu do státní správy. Kalousek dokonce ve středu důsledně používal termín "neonacista".

Ministři za TOP 09 jsou ochotni se nadále jednání vlády účastnit, pokud Dobeš Bátoru z funkce personálního šéfa na ministerstvu školství sesadí, nebo pokud bude konat premiér Petr Nečas a vyhodí z vlády Dobeše.

Nečas označil chování ministrů za TOP 09 za neomluvitelné. Jak zdůraznil, kterémukoli zaměstnanci by v jeho firmě neprošlo, kdyby nechodil do práce na protest proti některému ze svých kolegů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

ilustrační snímek
Šmejdi měli blízko k Berdychovu gangu. Podle detektiva je řídí mafie

Exmanželka elitního detektiva a člena Berdychova gangu Petra Koňaříková řídila firmy, které pořádaly předváděcí akce. Nakonec ale skončila ve vězení za...  celý článek

daně
Nová Sněmovna změní život zaměstnanců i podnikatelů. Tvrdí, že k lepšímu

Politické strany, které usednou v novém parlamentu, se chystají změnit podmínky pro podnikání. Podle předvolebních slibů chtějí snižovat daně z příjmů pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.