Vedle větších investic, které se ve firmách před koncem roku vážou většinou k nákupům výpočetní techniky či aut, si mohou podnikatelé nakoupit třeba vybavení do kanceláří - s ohledem na budoucí daňové přiznání je důležité za kolik a zda to opravdu poslouží firmě.
Nákupy do 40 000 korun jdou do nákladů přímo v celé výši, v případě software je hranice dokonce ještě o dvacet tisíc korun vyšší. Potíž je v tom, že představy podnikatele o tom, co by mohl berní úředník ještě v nákladech "skousnout", mohou být diametrálně odlišné od reality.
Prvoligovému fotbalovému trenérovi asi snadno projde nákup nové videokamery a televizoru, když je zřejmé, že musí sledovat soupeře, instalatérovi či kosmetičce ale těžko.
"V případě vybavení a přístrojů, které mohou sloužit i pro osobní potřebu, bývá při daňové kontrole předmětem zkoumání právě skutečnost, k jakému účelu jsou používány. Zda třeba zakoupený vysavač či nábytková stěna neslouží pro potřeby domácnosti podnikatele, tedy jen pro osobní potřebu," upozorňuje daňový poradce Jiří Šperl ze společnosti Ariadna.
Auta raději za hotové
Nákupem auta obvykle berního úředníka podnikatel nepopudí. Před jeho pořízením je však dobré uvažovat takticky. "Před koncem roku se vyplatí auto kupovat spíš za hotové, protože je možné do nákladů zahrnout jednu čtvrtinu jeho pořizovací hodnoty, zatímco v případě leasingu jen splátky za zbývající měsíce," říká daňový poradce Antonín Abrahám.
Opominout by neměli podnikatelé ani možnost snížení základu daně o úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotečních úvěrů a také příspěvků na penzijní připojištění, které přesáhly šest tisíc korun a nepřekročily dvanáct tisíc korun za rok. Ale v nákladech se mohou ocitnout například také finanční rezervy na stavební úpravy.
Konkrétně - podnikatel připravuje opravu fasády na sídle firmy. Rozpočet úprav je 200 000 korun, fasádu chce začít opravovat za pět let. Pak může do nákladových položek postupně každý rok, než začne s opravou, rozpustit poměrnou část předpokládaných výdajů, tedy 50 000 korun, s tím, že s odepisováním musí skončit rok před zahájením akce. Pokud však vytvořené finanční rezervy nevyčerpá, musí je zahrnout do příjmů.
Firemní večírek daně příliš nesníží
Daňový základ je možné snížit také nákupem reklamních předmětů, ale je potřeba dodržet stanovená pravidla. "Dárky jsou firemním nákladem v ceně do dvou set korun za kus a mají být opatřeny ochrannou známkou nebo firemním označením podnikatele. Musí přitom jít o zboží, které nepodléhá spotřební dani," říká Filip Čuka ze společnosti Advertext, která nabízí potisky dárkových a reklamních předmětů.
Tuto podmínku velmi snadno splní potištěné tužky, diáře nebo tašky, ale hůře láhev sektu nebo koňaku. "U alkoholu se vztahuje výjimka jen na révové víno," upozorňuje Jiří Šperl." Uspořádání firemního večírku se ve snížení daňového základu příliš neodrazí. "Daňovým výdajem by mohlo být například nájemné pronajatého prostoru v případě, že na setkání zaměstnanců bude na programu vyhodnocení výsledků firmy a seznámení pracovníků s jejich úkoly při dalším rozvoji," míní Jiří Šperl.
"Pravděpodobnost, že květiny, občerstvení či kulturní vystoupení uzná v případě firemního večírku finanční úřad jako daňový výdaj, je mizivá," dodává Šperl. Velmi problematické jsou z daňového hlediska podle Jiřího Šperla také různé typy služeb, jako jsou například marketingové studie.
Uzná, nebo neuzná?
Takové otázky napadají podnikatele, když uzavírá svoje účetnictví a váhá, zda do nákladů zahrnout některé výdaje. Ačkoliv formulace předpisu, že daňovým výdajem je jen takový, který slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů podnikatele, je celkem průzračná, její výklad při konkrétní daňové kontrole už nikoliv.
Při ní totiž u sporných položek, jakými jsou například nákupy věcí osobní spotřeby, ze všeho nejvíc záleží na tom, jak na ně bude nahlížet berní úředník a jak mu podnikatel doloží, že výdaje souvisí s jeho podnikáním. Daňoví poradci proto doporučují se o plánovaných nákupech, které by mohly být posuzovány rozdílně, předem poradit. Je však dobré mít přitom na paměti, že názory úředníků i úředníci sami se časem mění. Finanční úřad nevydává závazná stanoviska, a tak vždy zůstává na podnikateli, co si před finančním úřadem dokáže obhájit.
Jak snížit před koncem roku daňový základ?
* nakoupit vybavení do kanceláří
* nakoupit reklamní předměty
* pořídit odbornou literaturu či počítačové programy
* nezapomenout na odpisy úroků z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření a příspěvků penzijnímu fondu
