Na vysněnou horu se lze dostat s horským vůdcem, cestovní kanceláří nebo jen s přáteli. Požádali jsme proto tři profesionály, aby čtenářům sdělili, co pokládají při rozhodování za důležité.
Karel Kříž, Praha, vysokoškolský učitel horolezectví a horský průvodce
Kruté označení "dárce orgánů" není vyhrazeno jen pro nerozvážné motocyklisty, ale dobře sedí ina mnoho turistů, kteří každoročně vyrážejí zdolat nejvyšší vrchol Evropy. Tak jako motorkáři podléhají opojné rychlosti, propadají turisté falešné představě o jednoduchém výletu na téměř pětitisícový kopec. Bohužel ne vždy nad nimi bdí anděl strážný, a proto na silnicích iv horách každoročně mnoho lidí předčasně ukončí svůj život. Statistiky hovoří zhruba o stovce mrtvých horolezců a turistů na Mont Blanku ročně, což je jedno procento z těch, kteří se pokusí o výstup. Kolik je zraněných a zachráněných, si netroufám odhadnout. Sto životů je velké neštěstí, ale poté, co vše jsem viděl při svých výpravách, nepřijde mi toto číslo zas tak vysoké. Klasický výstup na Mont Blanc není žádný vrcholný výkon určený pouze trénovaným sportovcům, což ovšem platí jen za dobrého počasí a dodržování pravidel. Hodně lidí se totiž snaží pod tlakem krátící se dovolené vtěsnat výstup do dvou až tří dnů, což je bez předchozí aklimatizace riskantní. Nadšenec často vystoupí první den až do výšky 3800 m n.m., kde se mu udělá špatně. Pokud je schopen ještě týž den sestoupit nebo pro něj přiletí vrtulník, má dobrodružství šťastný konec. V případě, že se zhorší počasí a ani jedna varianta ústupu není možná, může propuknout výšková nemoc a dotyčný přibude do smutné statistiky. Mezi nebezpečí, které dobyvatelé-nadšenci podstupují, patří i chůze po ledovci a na strmých sněhových svazích bez řádného zajištění. Není divu, že turista, který není jištěn lanem, spadne do ledovcové trhliny. Někteří se naopak navazují při chůzi po strmých svazích do pěti i vícečlenných družstev, a riskují tak stržení na laně a pád celého družstva. Samostatnou kapitolu představuje vybavení některých turistů. Tepláky a pracovní boty s igelitovým sáčkem uvnitř opravdu nejsou tím nejlepším řešením do vysokých hor. Nu což, za pěkného počasí se to nějak vydrží. Jenže ono počasí v horách je velmi vrtkavé... Před třemi lety v srpnu náhle začalo pršet i ve velké výšce a déšť ve větru na všem namrzal. Během pár hodin zahynulo deset lidí. Moje rada milovníkům hor zní: jděte dobývat vrchol s někým zkušenějším a nezlobte se na něj, když vám řekne, že dnes to nahoru nepůjde. Vždycky se můžete pokusit znovu.
kkriz@ktv.zcu.cz
Róbert Gálfy, Slovensko, horský vůdce
Podnikat túry s horským vůdcem nebo bez něj je každého vlastní rozhodnutí. S vůdcem je to dražší, ale o to bezpečnější a rychlejší. Výstup by měl probíhat tak, aby z něj měl klient požitek, a vůdce se přizpůsobuje jeho tempu. V případě rizikových situací, jako je například blížící se bouřka nebo překonání úseku padajícího kamení, je tomu samozřejmě naopak. V každém případě platí, že vůdce je na horách pro klienta a nikdy ne opačně. K dobrému vůdci se lidé rádi vracejí a opět si ho objednávají. V každé oblasti vůdci dodržují a ctí místní zvyky, které určují počet lidí na túře. Příklady ze švýcarského Wallisu: na Matterhorn s sebou beru jen jednoho klienta, na Monte Rosu tři. Důvod je jasný. Na náročné túře dokáži zabezpečit jistotu jen jednomu. Pokud svítí slunce a je teplo, není to až tak obtížné, ale za deště a bouřky je to opravdu dřina. Mimo jiné je klienta potřeba spouštět na laně, všechno je kluzké a neustále hrozí pád kamení. Existuje jen jedna organizace na světě, která garantuje činnost horských vůdců, IFMGA (francouzsky UIAGM, německy IVBV). Každý její člen má za sebou tvrdý tříletý výcvik zaměřený nejen na lezení, ale také na lyžování, první pomoc a bezpečný pohyb v horách. Rozdíl mezi samozvaným průvodcem například ze slovenské nebo české cestovní kanceláře a horským vůdcem tkví v tom, že vůdce v okamžiku převzetí klienta ručí v plném rozsahu za jeho bezpečnost a nese plnou právní zodpovědnost za jeho zdraví a život. Průvodci takové záruky neposkytují. Jednotliví vůdci jsou si na celém světě rovni, ať je to Němec, Američan, Polák, Slovák nebo Francouz.
galfy@sinet.sk:
Manfred Lorenz, Rakousko, šéf spolku rakouských horských vůdců
Pro standardní průvodcovské trasy, jako jsou například Dachstein nebo Grossglockner, bereme dvě až čtyři osoby na jednoho vůdce. Nezbytným vybavením pro turistu jsou pouze jeho běžné osobní věci. Všechny bezpečnostní horské potřeby jako úvazky, karabiny, lana, cepíny a stoupací železa zapůjčuje vůdce. Ten musí mít s sebou také všechny nezbytnosti, jako například brašnu první pomoci, bivakovací vak a speciální pomůcky jako kompas, výškoměr nebo mapy. Cena pro standardní túru vedenou vyškoleným vůdcem je v přepočtu ze šilinků něco málo přes šest tisíc českých korun na osobu a den, což nezahrnuje příplatky pro vůdce za noční přesčasy. Skupinová cena pro čtyři lidi by se měla pohybovat kolem osmi tisíc korun. Horský vůdce se stará o klienty, jak nejlépe umí, ale nemůže zaručit veškeré podmínky v závislosti na momentálním počasí v horách. Proto vždy záleží jen na něm, jakou trasu výstupu či sestupu zvolí nebo zda plánovanou túru zcela zruší.
manfredlorenz@netway.at
Hodnocení uskutečněných výprav s testovanými cestovními kancelářemi
Alpy, Lysá nad Labem
Dachstein 4100 Kč s výhradami lze doporučit
+ jeden průvodce na dva klienty, kompletní instruktáž, dobré informace před i během zájezdu
- klientům chyběly přilby, na ledovci byl použit hrudní úvazek, hrozilo tedy strhnutí do trhliny po hlavě
Trip, Jablonec nad Nisou
Zillertal, 3840 Kč nebezpečné!
- žádná instruktáž pohybu na skále a ledu, někteří účastníci nepoužívali ani základní bezpečnostního vybavení, průvodci nejistili lanem ani slabší klientky
Adventura, Praha
Grossglockner, 3250 Kč nelze doporučit
+ důkladné prozkoušení, jak brzdit pád na sněhu, speciální bezpečnostní úvazky pro chůzi na ledovci
- chyběly přilby, hrudní úvazky na skalní úseky, příliš mnoho klientů na jednoho průvodce, nevhodně zvolené roční období, vedoucí nezvládl organizaci výstupu
Turistika a hory, Ostrava
Grossglockner a Venediger 3890 Kč s výhradami lze doporučiz
+ vyčerpávající informace, dobré jištění
- nedostatečná instruktáž, chyběly přilby a na skále hrudní úvazy
Swětoběžník, Brno
Dachstein 2750 Kč nebezpečné!
- deset klientů na jednoho vůdce, nikdo se nejistil při výstupu po skále ani na ledovci, nepoužívaly se přilby, chyběla základní instruktáž
Poznámky: Žádný ze zájezdů nevedl autorizovaný horský vůdce. Uskutečnily se od dubna do června letošního roku. O konání testu cestovní kanceláře nebyly informovány. Zájezdů se jako běžní klienti zúčastnili na náklady MF DNES Jana Kernerová, Martin Beneš, Miroslav Klimt, Jiří Hladík a Jakub Turek.
Pramen: TEST DNES
Karel Kříž, Praha, vysokoškolský učitel horolezectví a horský průvodce
Kruté označení "dárce orgánů" není vyhrazeno jen pro nerozvážné motocyklisty, ale dobře sedí ina mnoho turistů, kteří každoročně vyrážejí zdolat nejvyšší vrchol Evropy. Tak jako motorkáři podléhají opojné rychlosti, propadají turisté falešné představě o jednoduchém výletu na téměř pětitisícový kopec. Bohužel ne vždy nad nimi bdí anděl strážný, a proto na silnicích iv horách každoročně mnoho lidí předčasně ukončí svůj život. Statistiky hovoří zhruba o stovce mrtvých horolezců a turistů na Mont Blanku ročně, což je jedno procento z těch, kteří se pokusí o výstup. Kolik je zraněných a zachráněných, si netroufám odhadnout. Sto životů je velké neštěstí, ale poté, co vše jsem viděl při svých výpravách, nepřijde mi toto číslo zas tak vysoké. Klasický výstup na Mont Blanc není žádný vrcholný výkon určený pouze trénovaným sportovcům, což ovšem platí jen za dobrého počasí a dodržování pravidel. Hodně lidí se totiž snaží pod tlakem krátící se dovolené vtěsnat výstup do dvou až tří dnů, což je bez předchozí aklimatizace riskantní. Nadšenec často vystoupí první den až do výšky 3800 m n.m., kde se mu udělá špatně. Pokud je schopen ještě týž den sestoupit nebo pro něj přiletí vrtulník, má dobrodružství šťastný konec. V případě, že se zhorší počasí a ani jedna varianta ústupu není možná, může propuknout výšková nemoc a dotyčný přibude do smutné statistiky. Mezi nebezpečí, které dobyvatelé-nadšenci podstupují, patří i chůze po ledovci a na strmých sněhových svazích bez řádného zajištění. Není divu, že turista, který není jištěn lanem, spadne do ledovcové trhliny. Někteří se naopak navazují při chůzi po strmých svazích do pěti i vícečlenných družstev, a riskují tak stržení na laně a pád celého družstva. Samostatnou kapitolu představuje vybavení některých turistů. Tepláky a pracovní boty s igelitovým sáčkem uvnitř opravdu nejsou tím nejlepším řešením do vysokých hor. Nu což, za pěkného počasí se to nějak vydrží. Jenže ono počasí v horách je velmi vrtkavé... Před třemi lety v srpnu náhle začalo pršet i ve velké výšce a déšť ve větru na všem namrzal. Během pár hodin zahynulo deset lidí. Moje rada milovníkům hor zní: jděte dobývat vrchol s někým zkušenějším a nezlobte se na něj, když vám řekne, že dnes to nahoru nepůjde. Vždycky se můžete pokusit znovu.
kkriz@ktv.zcu.cz
Róbert Gálfy, Slovensko, horský vůdce
Podnikat túry s horským vůdcem nebo bez něj je každého vlastní rozhodnutí. S vůdcem je to dražší, ale o to bezpečnější a rychlejší. Výstup by měl probíhat tak, aby z něj měl klient požitek, a vůdce se přizpůsobuje jeho tempu. V případě rizikových situací, jako je například blížící se bouřka nebo překonání úseku padajícího kamení, je tomu samozřejmě naopak. V každém případě platí, že vůdce je na horách pro klienta a nikdy ne opačně. K dobrému vůdci se lidé rádi vracejí a opět si ho objednávají. V každé oblasti vůdci dodržují a ctí místní zvyky, které určují počet lidí na túře. Příklady ze švýcarského Wallisu: na Matterhorn s sebou beru jen jednoho klienta, na Monte Rosu tři. Důvod je jasný. Na náročné túře dokáži zabezpečit jistotu jen jednomu. Pokud svítí slunce a je teplo, není to až tak obtížné, ale za deště a bouřky je to opravdu dřina. Mimo jiné je klienta potřeba spouštět na laně, všechno je kluzké a neustále hrozí pád kamení. Existuje jen jedna organizace na světě, která garantuje činnost horských vůdců, IFMGA (francouzsky UIAGM, německy IVBV). Každý její člen má za sebou tvrdý tříletý výcvik zaměřený nejen na lezení, ale také na lyžování, první pomoc a bezpečný pohyb v horách. Rozdíl mezi samozvaným průvodcem například ze slovenské nebo české cestovní kanceláře a horským vůdcem tkví v tom, že vůdce v okamžiku převzetí klienta ručí v plném rozsahu za jeho bezpečnost a nese plnou právní zodpovědnost za jeho zdraví a život. Průvodci takové záruky neposkytují. Jednotliví vůdci jsou si na celém světě rovni, ať je to Němec, Američan, Polák, Slovák nebo Francouz.
galfy@sinet.sk:
Manfred Lorenz, Rakousko, šéf spolku rakouských horských vůdců
Pro standardní průvodcovské trasy, jako jsou například Dachstein nebo Grossglockner, bereme dvě až čtyři osoby na jednoho vůdce. Nezbytným vybavením pro turistu jsou pouze jeho běžné osobní věci. Všechny bezpečnostní horské potřeby jako úvazky, karabiny, lana, cepíny a stoupací železa zapůjčuje vůdce. Ten musí mít s sebou také všechny nezbytnosti, jako například brašnu první pomoci, bivakovací vak a speciální pomůcky jako kompas, výškoměr nebo mapy. Cena pro standardní túru vedenou vyškoleným vůdcem je v přepočtu ze šilinků něco málo přes šest tisíc českých korun na osobu a den, což nezahrnuje příplatky pro vůdce za noční přesčasy. Skupinová cena pro čtyři lidi by se měla pohybovat kolem osmi tisíc korun. Horský vůdce se stará o klienty, jak nejlépe umí, ale nemůže zaručit veškeré podmínky v závislosti na momentálním počasí v horách. Proto vždy záleží jen na něm, jakou trasu výstupu či sestupu zvolí nebo zda plánovanou túru zcela zruší.
manfredlorenz@netway.at
Hodnocení uskutečněných výprav s testovanými cestovními kancelářemi
Alpy, Lysá nad Labem
Dachstein 4100 Kč s výhradami lze doporučit
+ jeden průvodce na dva klienty, kompletní instruktáž, dobré informace před i během zájezdu
- klientům chyběly přilby, na ledovci byl použit hrudní úvazek, hrozilo tedy strhnutí do trhliny po hlavě
Trip, Jablonec nad Nisou
Zillertal, 3840 Kč nebezpečné!
- žádná instruktáž pohybu na skále a ledu, někteří účastníci nepoužívali ani základní bezpečnostního vybavení, průvodci nejistili lanem ani slabší klientky
Adventura, Praha
Grossglockner, 3250 Kč nelze doporučit
+ důkladné prozkoušení, jak brzdit pád na sněhu, speciální bezpečnostní úvazky pro chůzi na ledovci
- chyběly přilby, hrudní úvazky na skalní úseky, příliš mnoho klientů na jednoho průvodce, nevhodně zvolené roční období, vedoucí nezvládl organizaci výstupu
Turistika a hory, Ostrava
Grossglockner a Venediger 3890 Kč s výhradami lze doporučiz
+ vyčerpávající informace, dobré jištění
- nedostatečná instruktáž, chyběly přilby a na skále hrudní úvazy
Swětoběžník, Brno
Dachstein 2750 Kč nebezpečné!
- deset klientů na jednoho vůdce, nikdo se nejistil při výstupu po skále ani na ledovci, nepoužívaly se přilby, chyběla základní instruktáž
Poznámky: Žádný ze zájezdů nevedl autorizovaný horský vůdce. Uskutečnily se od dubna do června letošního roku. O konání testu cestovní kanceláře nebyly informovány. Zájezdů se jako běžní klienti zúčastnili na náklady MF DNES Jana Kernerová, Martin Beneš, Miroslav Klimt, Jiří Hladík a Jakub Turek.
Pramen: TEST DNES
