Snižování rozpočtového schodku je neoddiskutovatelná nutnost, otazník visí nad konkrétními zvolenými kroky. Zároveň by bylo užitečné, kdyby se vláda pokusila spojit fiskální konsolidaci s úsilím o potlačení korupce. Možná by se zjistilo, že by úsporné kroky mohly být méně drastické.
Na věc se můžeme dívat čistě makroekonomickou optikou a potom lze vcelku snadno dopočítat, že se schodek veřejných financí musí snížit minimálně o 60 miliard korun, aby se zastavil růst zadlužení v poměru k HDP. Změna obou sazeb DPH o jeden procentní bod by zvýšila rozpočtové příjmy o 17 miliard korun. Zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob o jeden procentní bod zvýší příjmy veřejných rozpočtů o 18 miliard korun, případné zavedení "solidární" daně pro vyšší příjmy, jak se o něm dosud uvažovalo, další tři miliardy korun.
Lidé těžko pochopí, proč se zvyšuje DPH a krátí důchody, když budou číst o tom, jak stát ždímá korupční chobotnice, říká ekonom David Marek.
Na valorizaci důchodů podle třetiny inflace a třetiny reálného růstu mezd se dá příští rok ušetřit osm miliard, ve srovnání s valorizací podle celé inflace, respektive 10 miliard ve srovnání s valorizací podle růstu mezd. Změna valorizačního schématu ale přináší velmi významné úspory v dalších letech.
Například za pět let činí rozdíl mezi valorizací podle navrženého vzorce a valorizací, která by udržela poměr průměrného důchodu a mzdy na současné úrovni, zhruba 52 miliard korun. Na to se můžeme dívat tak, že výdaje státního rozpočtu budou lehčí o 52 miliard, nebo také tak, že tolik bude chybět penzistům v peněženkách.
Co se týče zdanění OSVČ, je evidentní, že je něco špatně, když dnes živnostníci platí na daních jen desetinu toho, co platili před sedmi lety, zatímco zaměstnanci platí na daních více než tehdy. Argumenty, které obhajují současný stav, jsou liché a zavádějící. Dovolenou, odstupné a další věci, kterými je někdy argumentováno, firmy samozřejmě započítají do mezd svých zaměstnanců.
Vláda částečně rezignovala na úspory, jde jí hlavně o daně
Je zajímavé, že premiér argumentuje nesmyslností zvýšení skutečného zdanění OSVČ v době, kdy ekonomika stagnuje, zároveň ale vláda navrhuje zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob. Elementární vlastností daňového systému by měla být relativní spravedlnost. Jinak budeme za pár let všichni účastníky švarcsystému a státní pokladna bude švorc.
Čtěte: Vláda bude šetřit na důchodcích a hodlá zvýšit daň z příjmu |
Součet navrhovaných úspor a dodatečných příjmů by měl být postačující k potřebné fiskální konsolidaci. Otázkou je poměr úspor a vyšších daní. Zdá se, že vláda do značné míry rezignovala na svou původní rétoriku, že se konsolidace bude odehrávat především na straně výdajů, nyní jde především o daně.
Pokud se ovšem na hospodářskou politiku podíváme v širších souvislostech, měla by být prioritou české vlády nejen fiskální konsolidace, ale také jasná a důrazná protikorupční opatření. Bez nich budou poctiví (ovšem i nepoctiví) lidé jen těžko akceptovat nepříjemné dopady vyšších daní či pomalejšího růstu důchodů.
Zdanění majetku s pochybným původem by omezilo korupci a pomohlo rozpočtu
Například návrh výrazně zdanit majetek, jehož původ nejsou majitelé schopni prokázat, by zabil dvě mouchy jednou ranou – omezil by korupci a pomohl rozpočtu. Kdoví, kolik peněz by se na takové dani vybralo. Možná bychom byli příjemně překvapeni, nebo vlastně nepříjemně z jiného úhlu pohledu.
Není těžké spočítat rozsah potřebné fiskální konsolidace. To dokáže spočítat i student ekonomie. O něco složitější je nalézt ekonomicky správný mix opatření, která k tomu povedou. Zde už do hry kromě ekonomické racionality vstupuje politika.
Udržitelná ovšem taková politika není, pokud ji nebudou akceptovat lidé. A ti jen těžko pochopí, proč se musí zvýšit DPH a zdražují kvůli tomu potraviny a další věci, proč se důchodcům snižuje reálná životní úroveň, když budou číst o tom, jak státní finance i městské rozpočty ždímá korupční chobotnice. Dokud se nepodaří osekat její chapadla, je práce ekonomů až druhořadá.
