David: Naše žebříčky mají nejdelší tradici

  • 2
Když v polovině devadesátých let vyšel první žebříček sestavený sdružením CZECH TOP 100, zahrnoval jen akciové společnosti obchodované na pražské burze. Dnes už právní forma ani účast na kapitálovém trhu roli nehrají a pořadí největších firem skýtá ucelený obrázek české ekonomiky.

"Letos publikujeme již devátý ročník žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR, který už zahrnuje údaje o prakticky všech významných ekonomických subjektech," říká manažer CZECH TOP 100 Tomáš David.

V žebříčku ale nejsou firmy, jejichž politikou je nezveřejňovat výsledky svých českých poboček, tedy třeba společnosti jako Microsoft nebo obchodní řetězce. Nemáte pocit, že to vypovídací hodnotu žebříčků snižuje? A jak se vůbec vyvíjí ochota firem ke spolupráci?
Určitě obecně platí, že firmy mají čím dál větší zájem zveřejňovat své údaje. Není to však věc, která by platila paušálně a absolutně. Některé firmy buď kvůli způsobu řízení či firemní politice informace nepublikují.

To je samozřejmě věc, která se v žebříčku promítá. My však nemáme možnosti to změnit, pokud firmy samy nechtějí. Naším hlavním cílem je přispět ke kultivaci firemního prostředí a ve své podstatě i to, že někdo data nezveřejňuje, je určitá informace.

Jak se mění struktura žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR? Je znát nástup zahraničních investorů, nebo se právě oni drží nejvíce stranou, právě třeba kvůli korporátní politice?
Příchod zahraničních investorů se v žebříčku jednoznačně projevuje. A vidíme i další věci. Řada investorů, působila zpočátku na trhu prostřednictvím tuzemských podniků. V poslední době je patrný trend, kdy se zahraniční vlastník projevuje i v názvu firmy. Dřív prostřednictvím českého jména využíval povědomí o značce.

Novou rubriku CZECH TOP 100
si prohlédněte ZDE
SOUTĚŽ: Vyberte firmu,
kterou obdivujete,
a vyhrajte večeři pro dva
Máte zpětnou vazbu, jak firmy svá ocenění a umístění v žebříčku využívají?
Řada firem využívá výsledky v marketingových kampaních, ať už se umístí mezi obdivovanými společnostmi nebo na čelní pozici mezi nejvýznamnějšími. To je případ třeba T-Mobile, cestovní kanceláře Fischer, Mountfieldu a dalších.

Velmi silná zpětná vazba přichází z regionů. Firmy často zveřejňují své umístění ve firemním periodiku nebo regionálním tisku. Hlásí se k tomu, že jsou v tom kterém oboru nebo regionu silným hráčem. Zaznamenali jsme i ohlasy ze zahraničí, když o naše data projevila zájem Evropská unie nebo japonská investiční společnost.

Plánujete, že byste v blízké době začali vyhlašovat nějaký nový žebříček?
Dnes je hlavní žebříček 100 nejvýznamnějších firem ČR doplněn řadou vedlejších žebříčků, které vedle hlavního kritéria obratu sledují i kvalitativní stránku, třeba růst zisku, export, produktivitu. Vedle toho vyhlašujeme v průběhu roku ještě další tři žebříčky 100 obdivovaných firem ČR, Top 10 systémových integrátorů a 100 nejlepších výročních zpráv.

I nejmladší žebříčky mají už pětiletou historii. Období budování je tedy už za námi a nepředpokládáme, že bychom jejich počet navyšovali.

Na druhou stranu se snažíme věnovat detailnější práci se získanými daty. Dlouhá časová řada nám umožňuje podívat se i na některé zákonitosti, které se v žebříčcích skrývají. To je směr, kterým chceme jít dál.

Nabízely by se žebříčky nejbohatších lidí nebo nejlépe placených manažerů, jako v USA. To ale zřejmě naráží na dost odlišné prostředí, které v Česku panuje...
Rozdíl mezi mentalitou českou, evropskou a americkou je v tomhle dost zásadní. Na druhou stranu my se našimi aktivitami snažíme přispět k informační otevřenosti. A v téhle souvislosti nejsou tyto věci z těch nejpodstatnějších. Naším záměrem je přidržet se serióznosti informací a vypovídací schopnosti žebříčků. Nicméně žebříčky časopisů Fortune a Forbes byly naší inspirací.

Byla to inspirace jen volná nebo jste třeba i konzultovali třeba metodiku nebo sběr dat?
Ta inspirace je jednoznačná. Ale nebyla nijak koncepční, třeba tím, že bychom vstupovali do nějakého partnerství. Vlastní realizace je založená na našem přístupu, který využívá třeba toho, že s činností CZECH TOP 100 je od prvopočátku těsně spojen Svaz průmyslu a dopravy ČR, Vysoká škola ekonomická... Zejména kolegové z katedry statistiky VŠE jsou velmi cennými pomocníky při práci s databází.

Jak zpracováváte žebříčky, kde výsledky nejsou objektivně měřitelné, ať už jde o výroční zprávy nebo obdivované firmy?
Od začátku jsme chtěli, aby žebříček dostál požadavkům objektivity. Proto jsme zcela jasně formulovali kritéria hodnocení a určili jednoznačně okruh hodnotitelů. U obdivovaných společností je okruhem management nejvýznamnějších firem. Žebříček tedy dává obrázek, koho si špičkoví podnikatelé a manažeři váží.

U obdivovaných společností jsme vytvořili relativně jasnou strukturu dotazů ve třech zásadních oblastech - pozice firmy na trhu a její schopnosti si pozici udržet, vztah firmy k zaměstnancům a vztah firmy ke společnosti.

Podobně se hodnotí výroční zprávy. Odborná porota hodnotí podle předem specifikovaných kritérií jak obsahovou, tak grafickou stránku výroční zprávy. Zde nezbývá, než každému ze členů poroty vyjádřit obdiv.

Uvážíme-li, že se do soutěže přihlašuje asi 180 výročních zpráv, tak už jen jejich pročtení je úctyhodný výkon. Při poslední schůzce loni na podzim jeden z porotců konstatoval, že jen vlastní vyplnění formulářů mu zabere šest hodin, nemluvě o čase, který musí věnovat tomu, aby každou výroční zprávu zhodnotil.

ŽEBŘÍČKY CZECH TOP 100
V ROCE 2003
100 obdivovaných firem
5. ročník, vyhlášení 20. března
100 nejvýznamnějších firem
9. ročník, vyhlášení 19. června
TOP 10 systémových integrátorů
5. ročník, vyhlášení 5. října
100 nejlepších výročních zpráv
10. ročník, vyhlášení 20. listopadu

Manažer společnosti CZECH TOP 100 Tomáš David