Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dávky doplňující životní minimum: úřady pečlivě prověřují žadatele

aktualizováno 
Příjmy z málo placené práce nebo podpora v nezaměstnanosti, byť doplněná o příspěvky státní sociální podpory, k životu stačit nemusí. Pokud jejich součet nedá ani částku, kterou zákon přisuzuje každému jako takzvané životní minimum, může člověk požádat na obvodním či městském úřadu o další finanční výpomoc. Má šanci získat pravidelnou měsíční podporu, jednorázový příspěvek nebo věcnou dávku. Sociální odbor však nejdříve pečlivě prověří, zda má opravdu na takovou pomoc od státu nárok.

Vedle příjmu žadatele bude úřad zkoumat také jeho možnosti zvýšit vlastním přičiněním finanční situaci rodiny a další majetkové poměry rodiny. Finančním příspěvkem se doplňuje příjem rodiny či jednotlivce do částky,kterou stanovuje vyhláška jako minimálně potřebnou pro život.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí bylo v letošním prvním čtvrtletí evidováno zhruba 108 tisíc sociálně potřebných rodin s nezaopatřeným dítětem a asi 240 tisíc jednotlivců - tento údaj je ke konci minulého roku.

"V některých případech může o dávku požádat i rodina, jejíž příjmy se životnímu minimu vyrovnají nebo ho i mírně překračují, ale například nějakou nenadálou událostí, která znamená velký výdaj, by se její členové dostali do finanční nouze," vysvětluje Marcela Mokošínová z odboru péče o rodinu obvodního úřadu Prahy 7.

Jde o takzvané jednorázové dávky, které se rodinám s dětmi poskytují na mimořádné výdaje. Lze tak získat například příspěvek na letní dětský tábor, vymalování bytu, ale i na koupi nové pračky, i když podle Marcely Mokošínové je takových případů velmi málo.

"Vždy se posuzuje celková finanční situace rodiny,a také výše jejich skutečných odůvodněných nákladů. V úvahu se bere také skutečnost, zda by rodina na danou věc byla schopná z pravidelných příjmů ušetřit," doplňuje Mokošínová.

Daniela Vodičková z oddělení doplňkové péče téhož úřadu dodává, že v případě jednotlivců nezaměstnaných či starých občanů, jsou pravidla podobná. I jednotlivci musí splňovat kritérium takzvané sociální potřebnosti.

Pak jim může úřad přispět na mimořádné náklady,které nejsou schopni uhradit z běžného příjmu.

"Výše této výpomoci nemusí být totožná s hranicí životního minima. Například pokud je takový člověk dlouhodobě umístěn v léčebně a celkové náklady na jeho pobyt jsou 1200 korun, je mu vyplácena tato částka, i když částka životního minima by pro něj byla vyšší," vysvětluje Vodičková.

O příspěvek se žádá na sociálních odborech obecních úřadů. Zájemce musí nejprve vyplnit tiskopis a přinést potřebné dokumenty, kterými doloží všechny své příjmy.

A to potvrzení od zaměstnavatele,nebo v případě nezaměstnaného doklad z pracovního úřadu o tom, že je veden v jeho evidenci.

Dále je třeba uvést všechny zákonné sociální příspěvky a dávky, které už pobírá, případně ostatní příjmy. Úřad chce vidět i doklad potvrzující náklady na bydlení včetně inkasa.

"U lidí bez práce je podmínkou registrace u pracovního úřadu, bez ní příspěvek vyplatit nelze," říká Marcela Mokošínová. Upozorňuje,že pokud žádá o výpomoc rodina, kde jsou oba manželé nezaměstnaní, musí být v evidenci úřadu oba.

"I když si požádá jen manželka, ale její muž nebude u úřadu práce registrován, peníze nedostanou," dodává Mokošínová.

Úřad posuzuje rodinnou situaci

Ve chvíli, kdy má úřad k dispozici potřebné dokumenty,spočítá příjmy a výsledek porovná s částkou životního minima, na kterou má rodina nebo jednotlivec podle zákona nárok. Poté určí sumu, kterou bude žadateli vyplácet.

"Předtím, než peníze nebo jinou pomoc poskytneme, osobně žadatele prověříme - jak žije, jak se stará o děti a podobně. Do rodin s dětmi chodí naše pracovnice na kontrolu jednou za dva až tři měsíce. O pravidelně vyplácenou dávku se totiž musí každé čtvrtletí žádat znovu," říká Marcela Mokošínová.

Jak uvádí, existují případy, kdy se snaží žadatel úřad trochu podvést. "Například matka samoživitelka žádá o příspěvek ve výši několika tisíc korun na dětský tábor. Na návštěvě ale zjistíme, že má nadstandardně vybavenou domácnost. V takovém případě peníze nedostane," uvádí Mokošínová.

Nebo žije s druhem, který jí přispívá, ve společné domácnosti, ale tvrdí, že tam je jen na návštěvě. "Pravidelnou kontrolou lze lehce zjistit, že se v bytě zdržuje trvale. Takové případy řešíme čestným prohlášením o společném soužití," dodává Mokošínová.

Úřady kontrolují i to, zda si žadatel nějak nepřivydělává, aniž by příjmy přiznal. "Problém bývá na jaře a v létě. Řada lidí z dělnických profesí jde pracovat například jako kopáči či pomocné síly a nám to nesdělí. Pokud takovou věc odhalíme, musí příspěvek vrátit," upozorňuje Mokošínová.

Problém je i s lidmi, kteří si nechávají vyplácet oficiálně minimální mzdu a "černé" peníze na ruku, a od úřadu pak žádají o příspěvek. "Na to je velmi těžké přijít, ale snažíme se zpřísnit kontrolu. Myslím, že by měl být systém vyplácení dávek přísnější. Tak, aby se dostalo jen na potřebné," konstatuje Mokošínová.

Pravidelné finanční příspěvky
nejčastěji pro:
* matky samoživitelky
* rodiny, kde jsou oba manželé nezaměstnaní
* nezaměstnaní jednotlivci
* senioři, kteří žijí sami, mají nízký důchod - například příspěvek na telefon
* lidé, kteří si vyřizují invalidní důchod

Jednorázové finanční příspěvky
nejčastěji pro:
* matky samoživitelky
* sociálně slabé rodiny

například na:

* na dětské tábory, lyžařské výcviky
* potřeby pro děti
* na školní pomůcky
* lůžkoviny
* vymalování bytu
* na nečekané výdaje, které by přivedly rodinu do stavu nouze
* příspěvek na péči o osobu blízkou

Poskytuje se matkám nebo otcům, kteří se starají o těžce a dlouhodobě postižené a nemocné dítě, blízkou osobu převážně nebo úplně bezmocnou a částečně bezmocnou osobu starší 80 let při splnění podmínky, že jde o celodenní péči a příjem pečující osoby nepřesahuje stanovený příjem.

Dávky se vyplácejí z místa trvalého bydliště. Úřad má na vyřízení žádosti podle zákona 30 dní, ovšem podle Marcely Mokošínové lze v naléhavých případech zvládnout požadavek i během tří až čtyř dnů.

Vzhledem k tomu, že je životní minimum nižší než příjem včetně dávek, na další dávky nemá rodina nárok. Vyplaceny mohou být jednorázově v případně mimořádné situace.

* věcné dávky

Mají formu poukázek, které vystavuje úřad, nejčastěji na potraviny. Majitel za ně nakoupí a obchod pak pošle úřadu fakturu. "Touto formou vypomáháme hlavně rodinám, u kterých není jisté, že by za peníze například nekoupily cigarety a alkohol a na děti by nic nezbylo," doplňuje Mokošínová.

Jak a komu se dávky vyplácejí

Rodinám, které jsou již v evidenci úřadu nebo všem, kteří o to požádají a doloží potvrzení o příjmech stejně jako v případě pravidelných dávek. Pokud je příjem nižší než životní minimum, úřad jej dorovná.

Příjmy je třeba doložit každé tři měsíce. Sociální úřad posoudí finanční situaci žadatele a dávku přizná nebo zamítne. Podle Marcely Mokošínové se příspěvky nevztahují na oblečení, protože tyto výdaje jsou již zahrnuty v příspěvku na domácnost. Dávky se obvykle vyplácejí v pokladně úřadu nebo posílají poštou.

"V případě pošty může ale nastat komplikace - příjemce si peníze nevyzvedne a úřad pak nemůže vyplatit další dávku. Proto upřednostňujeme pokladnu," říká Marcela Mokošínová. Člověk, který příspěvek získá, musí obvykle úřadu předložit účtenku o koupi věci či služby, na kterou peníze dostal.

Příspěvky zdravotně postiženým

Velkou skupinou lidí, kteří mohou požádat sociální odbor o příspěvky, jsou zdravotně postižení. V jejich případě se řídí získání peněžní pomoci zejména zdravotním stavem.

Jde například o příspěvek na benzin, na koupi auta, úpravy bytu, opatření zvláštních pomůcek či na dopravu. "I movitý člověk může dostat třeba příspěvek na pořízení vozidla. Ale bude zřejmě o něco menší než maximum, povolené zákonem," říká Daniela Vodičková.

Na které příspěvky mají rodiny nárok, a o které mohou požádat
příklady
A) Matka samoživitelka se čtyřletým dítětem
Příjmy domácnosti:
mzda 3000 čistého
výživné 500
přídavek na dítě 512
sociální příplatek 600
příspěvek na bydlení 773
celkem 5385

Hranice sociální potřebnosti:
matka 2190
dítě 1600
domácnost 2060
celkem 5850

Rozdíl mezi příjmy domácnosti a hranicí sociální potřebnosti je 350 a v takové výši bude rodině vyplácena opakovaná dávka sociální péče

B) Nezaměstnaní manželé se dvěma dětmi 5 a 8 let
Příjmy domácnosti:
podpora v nezaměstnanosti 9000
sociální příplatek 1268
přídavky na děti 1082
příspěvek na bydlení 960
celkem 12 310

Hranice sociální potřebnosti:
rodiče 4380
dítě 5 let 1600
dítě 8 let 1780
domácnost 2560
celkem 10 320

Příjem rodiny přesahuje hranici sociální potřebnosti o 1990 korun, rodina nemá nárok na dávku sociální péče

Poznámka: údaje v korunách

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Bartoš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu...
Lidé na volby prosázeli už 60 milionů. Hitem jsou sázky na Piráty a SPD

Volby jsou sice až v pátek, ale sázkaři mají jasno už teď. Vyhraje je hnutí ANO, naprosto bez diskusí. Druhá ČSSD bude ráda, že předstihne třetí komunisty. A...  celý článek

Máslo (ilustrační snímek)
Z ceny másla mají řetězce polovinu, ministerstvo kontrolu cen vítá

Máslo do Vánoc ještě zdraží, ale pomaleji než dosud. Za rok jeho cena stoupla o 45 procent. Podle dokumentu ministerstva zemědělství o vývoji trhu s mléčnými...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.