Přitom už loni skončily veřejné finance bez započtení výnosů z prodeje státního majetku se sekerou zhruba 93 miliard korun, tedy necelých 5 procent HDP.
Veřejný dluh České republiky (obsahuje státní dluh, dluhy obcí, mimorozpočtových fondů jako jsou Konsolidační banka, Fond bydlení, ...) se podle zvěřejněné analýzy ministerstva financí letos vyšplhá na 413,5 miliardy korun.
To je přes 20 procent HDP, maastrichtská kritéria hovoří o hranici 60 procent HDP. Tato čísla mohou navíc doznat podstatných změn. úředníci dosud neví, kolik budou muset ještě zaplatit za špatné dluhy v IPB, Komerční bance, případně České spořitelně.
Ministerstvo si alarmující stav veřejných financí uvědomuje a ve své zprávě varuje, že další prohloubení fiskální nerovnováhy může ohrozi budoucí vývoj ekonomiky.
Další rizikový faktor vidí v prohlubujícím se schodku zahraničního obchodu.
Vládní analytici nicméně očekávají růst ekonomiky za loňský rok ve výši 2,7 procenta místo dosud odhadovaných 2,6 procent. Letos má hospodářský růst dosáhnout dokonce 3 procent.
