Zdroje agentury Reuters tvrdí, že Geithner své evropské protějšky nabádal, aby napumpovali víc peněz do fondu na pomoc zadluženým státům. Některá média v minulých dnech naznačovala, že právě toto bude Geithner chtít, i když americká strana před Geithnerovým odletem do Polska popírala, že to mají Američané v plánu.
Geithner se ale podle zdrojů nezmínil o záchranném programu TALF (Term Asset-backed Securities Loan Facility), který v roce 2008 zavedli Američané jako nástroj k řešení jejich krize. Některé zdroje upozorňovaly, že program TALF by mohl sloužit jako model pro Evropu, respektive pro její záchranný fond EFSF.
V rámci programu TALF americká centrální banka poskytovala levné úvěry firmám, které investovaly do strukturovaných úvěrových produktů. K tomuto kroku banka sáhla proto, že se jí navzdory masivní podpoře bank nepodařilo dát ekonomiku do pohybu.
Ministři jednají o výměně řeckých dluhopisů
Schůzka ve Vratislavi už se stačila dotknout i plánované výměny řeckých dluhopisů, což je klíčová podmínka pro zavedení druhého záchranného úvěru pro Řecko. Z dosavadních jednání vyplývá, že by asi nebyl problém, kdyby s plánem souhlasilo méně než 90 procent soukromých investorů. Tuto podmínku si stanovilo Řecko.
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos své kolegy už dříve požádal, aby mu dali do 9. září vědět, jak velký podíl jejich bank s plánem výměny dluhopisů souhlasí. Pokud by zájem nebyl dostatečný, Řekové chtěli od záměru odstoupit. Informované zdroje ale už v červenci naznačily, že vlády eurozóny by možná rozdíl doplatily.
Dvoudenní schůzka ve Vratislavi je neformální a jejím hlavním tématem je dluhová krize v eurozóně. Finanční trhy doufají, že se ministrům podaří najít způsob, jak se s krizí vypořádat a zajistit, aby se nerozšířila na větší země eurozóny. V poslední době se objevily spekulace, že Řecko možná bude nuceno vyhlásit platební neschopnost, zástupci Francie a Německa však tuto variantu vyloučili a za Řecko se pevně postavili.
