Podle České národní banky se však do problémů dostane několik bank už v základním scénáři, který počítá s postupným zlepšováním ekonomické situace. Týká se to několika bank, reprezentujících kolem jednoho procenta aktiv bankovního sektoru.
"V tomto případě se jedná o důsledek obchodního modelu bank, který je dle metodiky zátěžových testů dlouhodobě neudržitelný, což do budoucna znamená potřebu jeho úpravy nebo doplnění kapitálu," uvedla ČNB.
Základní scénář však také počítá s poklesem zisku bank meziročně o zhruba 5 procent kvůli rostoucí konkurenci, nízkým úrokovým sazbám a omezené úvěrové aktivitě.
Krizový scénář: jedenáct bank by potřebovalo 10 miliard
Extrémní scénář předpokládá pokles provozních zisků bank i nad 30 procent kvůli slabé domácí i zahraniční poptávce a odloženým investicím. Základní scénář vychází z makroekonomické prognózy ČNB, která počítá s devizovými intervencemi a postupným oživením ekonomiky v příštím roce. V obou scénářích se kapitálová přiměřenost bankovního trhu držela výrazně nad požadovaným limitem 8 procent. V září měly banky kapitálovou přiměřenost nad 17 procenty.
"Celkem deset bank reprezentující přibližně 11 procent aktiv sektoru se v tomto scénáři dostává do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti," uvedla Česká národní banka. Musely by proto navýšit regulatorní kapitál o zhruba 10 miliard korun. "Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o natolik významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu," dodala banka ve zprávě.
Kapitálová přiměřenost vyjadřuje vztah vlastních zdrojů banky k rizikovým aktivům a tržním rizikům. Do ukazatele se promítají i možné ztráty ze znehodnocených aktiv - v horším případě by banky musely odepsat v příštím roce kolem 45 miliard korun.
