V Boeingu Muilenburg pracoval 34 let, jeho šéfem se stal v roce 2013. S tím, aby měl co do úst, nebude mít problém ani potom, co z firmy odejde nadobro. S sebou si totiž podle výpočtů CNN může odnést až 68 milionů dolarů.
Jakou přesnou podobu bude nakonec jeho „zlatý padák“ mít, záleží hlavně na jeho dohodě s Boeingem. Oficiálně totiž zatím není ani známo, jakým způsobem ve firmě končí – zda odešel sám, nebo byl vyhozen.
Ve scénáři, který je pro Muilenburga nejlepší, mu firma nejdříve bude muset vyplatit odstupné ve výši zhruba 7 milionů dolarů. Z benefitů se mu pak k této částce podle dat zveřejněných americkou Komisí pro kontrolu cenných papírů přičte dalších přibližně 30 milionů dolarů. V akciích Boeingu přitom má Muilenburg uloženo dalších zhruba 20 milionů a penze, kterou má ve smlouvě, ve výsledku činí 11 milionů.
Očekávaný konec
Muilenburgův konec v čele druhého největšího výrobce letadel na světě překvapil málokoho. Po jeho odchodu kromě rodin obětí dvou tragických nehod letounů 737 MAX volala i zahraniční média, například Wall Street Journal nebo The Economist.
Boeing měl krizový rok, zakončil ho nepovedeným testem a odchodem šéfa |
Vaz mu kromě havárií zlomily i následné finanční potíže firmy. Protože se důvěra pasažérů i aerolinek v Boeing pohybuje kolem bodu mrazu, přecházejí mnozí dopravci ke konkurenci. Některé aerolinky - Qantas či Saudi Arabian - už navíc zrušily i své stávající objednávky.
Ekonomické situaci firmy nepomohou ani odškodnění, která bude muset platit. Rodiny pasažérů, kteří zemřeli při nehodách způsobených problémy se systémem MCAS, dostanou v přepočtu zhruba 3,4 milionu korun za každou oběť. Firma navíc bude nejspíš muset platit i aerolinkám, které letadla 737 MAX vlastní a nemohou s nimi létat.
Reportáž popisuje, co stálo za haváriemi letounů Boeing 737 MAX:
