Deset medailí pro chardonnay

Milovníci světové odrůdy, která je stále populárnější, mají v obchodech z čeho vybírat. Osmnáct vín v testu MF DNES: PĚT STŘÍBRNÝCH A PĚT BRONZOVÝCH medailí.

Spotřebitelský test není vinařská soutěž. Zatímco v testu mezi sebou soutěží běžná vína z obchodů, v soutěži se utkávají ta nejlepší vína, s kterými se vinaři chtějí pochlubit a sami je k posouzení přihlásí. Přesto by výsledek, kterým skončil test chardonnay, slušel i solidně obsazené přehlídce jakosti. Víc než polovina z 18 vín, které posuzovala osmičlenná porota v Národním salonu vín ve Valticích, si odnesla medaili. Pět stříbrných a pět bronzových. Tak velikou medailovou žeň zatím nezískala v testech MF DNES ani jedna odrůda. A to ještě byli degustátoři podle předsedy komise Fedora Malíka ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě moc přísní. "Jedno nebo dvě vína by si zlatou zasloužila," řekl po degustaci.

Osmnáct vín ve velkém testu.  Čtěte ZDE.

Sám by některá zahraniční vína hodnotil lépe než členové komise. Zejména jihoafrické Chardonnay Robertson vyvolalo spory, které se projevily velkým rozdílem bodů. "Nejlepší víno, které jsme tu měli," prohlásil o něm světově uznávaný degustátor Malík. Nejvýše ho ohodnotil i další významný odborník, nestor českého vinařství profesor Vilém Kraus, který tentokrát zasedl v porotě. "Je plné, má všechno, co má mít. Je při lahodě, jak říkali naši předkové." Přesto jihoafrické víno stříbro nezískalo. Některé hodnotitele zkrátka příliš neoslovilo.

Raději z cizích než z moravských vinic

vítěz testu

Kalifornie produkuje ročně přes 500 milionů lahví chardonnay. Jedna z nich doputovala do pražské Delvity, z ní do testu MF DNES... A zvítězila. Získala nejvyšší počet bodů a stříbrnou medaili. "Víno pro zběhlého kosmopolitního znalce," má zapsáno v protokolu. "Velmi příjemné, pěkné víno" však bude určitě chutnat nejen znalcům.

Deset medailí, to je dobrá zpráva pro všechny příznivce této mezinárodní odrůdy, která se pěstuje téměř po celém světě. A v cizině zřejmě s větším úspěchem než v tuzemsku. Na medailových místech skončila většinou vína ze zahraničí. V testu jich však bylo zastoupeno deset, zatímco tuzemských jen osm. Nejvyšší počet bodů získalo Chardonnay 2000 Wente, dovezené z Kalifornie. Mezi pěti stříbrnými skončila i dvě vína tuzemské výroby, pod nimiž je podepsána společnost Vinicole, Valtická vinařská. Obě pocházejí nikoliv z moravských vín, ale z hroznů, které dozrály na maďarských vinicích.

Překvapením bylo makedonské chardonnay Povardirije, které v Tesku prodávají za pouhých 86 korun. Téměř nejlevnější víno v testu se dostalo mezi stříbrné, nejméně dvakrát dražší medailisty, a potvrdilo tak opět, že u vín cena nemusí být vždy ukazatelem kvality. Z tuzemských vín uspěl pozdní sběr řady Sommelier Club z Mikulova, který získal stejný počet bodů jako Robertson z Jižní Afriky. Na bronz dosáhlo i chardonnay z velkopavlovické oblasti z Němčiček od vinaře Miloše Michlovského.

Myšina ve víně

  

Skvelá, vděčná, univerzální odrůda Chardonnay: Světová chardonnaymanie se zrodila v Americe
 Více ZDE.

Tím však chvála domácích vín končí a nastupují výhrady. "U většiny našich vín (myšlena jsou moravská a slovenská pozn. redakce) nebyla zvládnuta technologie," prohlásil profesor Malík po degustaci, když byly jednotlivé vzorky vín identifikovány. "Po zenitu (Pezinok), disharmonická chuť (Chateau Sovín), nedobré víno, které nemá s odrůdou Chardonnay nic společného (Movino Velký Krtíš), oxidované (Vinium) tojí v protokolech.

Největší výhrady měli porotci k chardonnay z Templářských sklepů v Čejkovicích. Obě lahve byly cítit myšinou, která je známkou bakteriologické kontaminace. "Odchylka od normálního stavu, kdy víno má příchuť a zápach po myších výkalech," vysvětlují autoři Rukověti vinaře, co znamená, když se o víně řekne, že je cítit myšinou.