"S platem nejsme spokojeni ani jeden. Dohromady domů přineseme 25 tisíc korun měsíčně, ale za to si nemůžeme dovolit ani hypotéku, abychom mohli bydlet ve svém," říká 27letá Radka z Liberce, která pracuje jako úřednice.
| INFOGRAFIKA: STRUKTURA PLATŮ |
Její muž Petr je počítačový technik. Na hypotéku by dosáhli, ale velkou část příjmů vydávají na pronájem.
"Se službami nás přijde měsíčně na 7500 korun," říká Radka. I proto si manželé založili stavební spoření, kam měsíčně posílají dohromady dva a půl tisíce korun a čtyři tisíce měsíčně vydají na jídlo.
Pod průměrem
Podobně jako oni musí dvě třetiny lidí v Česku vystačit s méně než průměrnou mzdou. Ta se za loňský rok pohybuje podle měření mezi 18 a 20 tisíci korunami hrubého.
Celá třetina lidí zaměstnaných v soukromých firmách má na výplatních páskách měsíčně mezi 12 tisíci a 18 tisíci korunami. Měsíčně tak hospodaří s částkami mezi 9400 a 14 000 korunami čistého.
Ze statistik společnosti Trexima vyplývá, že celkem desetina zaměstnanců v soukromých firmách má dokonce méně než deset tisíc hrubého. Horní desetina lidí pak bere přes 32 tisíc korun.
Rozdíly mezi výdělky zaměstnanců v soukromých podnicích jsou větší než na státních úřadech, lidé se častěji dostanou ke mzdě přes 50 tisíc korun, ale také pod osm tisíc.
Naopak platy úředníků či učitelů jsou mnohem vyrovnanější, a to i po loňském rozšíření platových tříd. Nejvíce lidí placených státem má na výplatní pásce od 14 do 22 tisíc korun hrubého. Méně než osm tisíc hrubého bere v Česku zhruba 80 tisíc lidí, bez započtení drobných podnikatelů.
"Je to směšné. Chci si najít jinou práci. Teď dělám dvanáctihodinové směny a dlouhý a krátký týden, a vydělám si 7200 korun čistého. Naštěstí mám přítele a pronájem bytu táhneme ve dvou," říká 26letá prodavačka pražské drogerie, která nechtěla uvést jméno. Nejmenší mzda je podle zákona nyní 7185 korun.
