Nůžky mezi příjmy domácností se sice pomalu rozevírají, ve srovnání se západní Evropou jsou však příjmy Čechů stále poměrně rovnostářské, tvrdí ekonomové.
Rozevírání nůžek mezi příjmy českých domácností je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka logickým a očekávaným důsledkem transformace české ekonomiky.
"Ve srovnání se západní Evropou i okolními státy však ČR stále patří mezi nejvíce rovnostářské země," řekl.
Přes polovinu příjmů získávají nejchudší domácnosti ze zaměstnání. Ostatní prostředky pocházejí ze sociálních dávek nebo podnikání. Lidé, kteří si musí útratu každé koruny dobře rozmyslet, zpravidla výdaje dělí poměrně rovnoměrně. Za potraviny a nápoje, průmyslové zboží i služby utratí přibližně stejně.
Nejchudším dávky vyhovují
Podle Heleny Horské z Raiffeisenbank ze statistik Českého statistického úřadu rovněž vyplývá, že domácnosti s hrubým příjmem na osobu kolem 8200 Kč (tedy 1000 Kč nad minimální mzdou) nejsou motivovány k tomu, aby zlepšily svoji sociální situaci.
"Než aby si jako jiné příjmové skupiny přilepšily drobnou podnikatelskou činností, nechávají se živit státem," uvedla s tím, že sociální dávky od státu se na jejich příjmech podílejí 41 procenty.
Naopak rodiny, které propadly sociální sítí do zcela nejchudší skupiny obyvatel, dostávají od státu jen pětinu prostředků, které mají na živobytí. Přitom právě na tyto nejchudší rodiny připadá nejvíce dětí.
"Tato statistika je dalším důkazem neefektivnosti a nespravedlnosti zabudované v našem stávajícím sociálním systému. Pro samou štědrost a podvody nezbývá na ty, co tuto pomoc opravdu potřebují a zaslouží si ji," řekla Horská.
U nejbohatších domácností tvoří peníze ze zaměstnání drtivou většinu příjmů. Výdaje na potraviny jsou proti chudým lidem dvojnásobné, za průmyslové zboží utrácejí bohatí čtyřikrát více a za služby třikrát více než chudí.
Skutečná chudoba není
Spíše rovnostářskými poměry se podle ekonomů Česko přibližuje Skandinávii. Výhodou podobných příjmů je podle Davida Marka absence skutečné chudoby a sociální smír ve společnosti, nevýhodou naopak neochota k vyšší ekonomické aktivitě a sklon lidí k daňovým únikům.
