Jak si Vít Bárta vedl za devět měsíců na ministerstvu? | foto: Michal Klíma, MAFRA

Devět měsíců s Bártou: slibů splnil jen část, ale stavby zlevnily

  • 575
Vít Bárta odchází z ministerstva dopravy po devíti měsících. Za tu dobu stihl splnit jen část slibů, které dal. Stavby po jeho zásahu začaly skutečně zlevňovat. Podařilo se mu také zprůhlednit nové zakázky. Spoustu slibů se mu ale nepodařilo uskutečnit.

Bárta nastupoval v nejhorší možnou dobu: resort dopravy si zásluhou evropských dotací užíval velmi tučná léta, na Bártu zbylo nepopulární šetření. "S takovými škrty by se těžko vyrovnával jakýkoliv ministr," říká někdejší ministr dopravy Petr Moos.

MF DNES proto zanalyzovala Bártovy hlavní kroky na ministerstvu dopravy.

1. Slevy neslevy na silnice: firmy jen něco vypustily

Nejhlasitěji začal Bárta mluvit hned po nástupu o tom, jak zlevní stavby silnic a železnic, a plánoval vyhladovění stavebních firem. Když po měsíci jednání hlásil slevy v řádu miliard, skutečně státní kase ušetřil. Stavbaři mu ale většinou neslevili, jen souhlasili se seškrtáním některých stavebních objektů, které nebyly potřeba. Šlo tak víceméně jen o úspory. Sporné bylo i zastavování staveb: výdaje za konzervaci byly často podobné jako náklady na jejich dokončení.

2. Průhlednější a levnější zakázky

Personální výměny na Správě železniční dopravní cesty a Ředitelství silnic a dálnic přinesly i nový systém zadávání zakázek. Většina, i těch malých, začala být zveřejňována na internetu a ceny stavebních prací začaly náhle rychle klesat, běžně až o třetinu.

3. Dražší mýto, méně peněz pro Kapsch

Bárta zásadně zdražil mýtné sazby pro kamiony a autobusy na českých silnicích. Ceny za použití dálnic se tak přiblížily okolí, současně i mírně zlevnil pro nákladní vlaky používání železnice, čímž došlo k zrovnoprávnění plateb za použití kamionů a vlaků.

Připravil rozšíření mýta na další silnice, současně začal řešit objem peněz, které stát platí firmě Kapsch za provoz. Po několika měsících ještě neuzavřených jednání už Kapsch nabídl slevu v řádu procent.

4. Konkurence na železnici, sporné drážní zakázky

Na podzim ministerstvo ohlásilo vypsání veřejné soutěže na první balík rychlíkových tratí, který může ukončit monopol Českých drah na dálkových dotovaných spojích, do vlády míří harmonogram otevírání všech tratí. Bárta také začal s rušením některých lokálek, které podle něj stát příliš zatěžovaly.

Podřízená Správa železniční dopravní cesty se ale některé tratě snaží zrušit za každou cenu i přes odpor Drážního úřadu a některých firem, které na tratích chtějí jezdit. V Českých drahách pokračovala "doba nákupní". Některé zakázky ale zůstaly s velkými otazníky: byly napsané tak, že se do nich přihlásily jen firmy z holdingu Škoda Transportation.

5. Propouštění nepropouštění: lidí na úřadě moc neubylo

Plán snížit počet zaměstnanců ministerstva o 17 procent Bártovi příliš nevyšel. Loni v červenci bylo na úřadě 500 lidí, teď 445, tedy o jedenáct procent méně. Na ministerstvo přišla řada nových lidí na vysoké posty, například exšéf České pošty Petr Sedláček.

6. Pro řidiče: hlavně výkřiky do médií

Zatím žádný z Bártových návrhů není dopracovaný do konce. Největší debaty vyvolal plán na pokuty podle výše příjmů, zpřísnění trestů za některé přestupky nebo zákaz používání handsfree, z nějž Bárta vycouval. Před zavedením je zákaz jízdy na nejsilnějších motorkách pro osoby mladší 24 let.

8. dubna 2011

,