Vláda počítá s tím, že nová digitální daň přinese do státního rozpočtu pět miliard korun ročně. „Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich zisku,“ obhajoval ve Sněmovně vládní návrh poslanec rozpočtového výboru Václav Votava z ČSSD.
„Myšlenka daně z digitálních služeb je správná,“ řekl první místopředseda ODS a šéf poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura. „Budeme chtít slyšet, zda nepřijdou protiopatření z americké strany,“ uvedl Stanjura. To bude chtít ODS slyšet od ministryně financí Aleny Schillerové či premiéra Andreje Babiše.
Spojené státy americké, kde sídlí firmy, na něž by nová digitální daň měla dopadnout, už České republice odvetou hrozí. „Vyhrazujeme si právo zavést odvetná opatření, pokud bude daň diskriminační vůči americkým firmám,“ citovaly tento týden Hospodářské noviny pod slibem anonymity americký vládní zdroj s tím, že USA v českém návrhu digitální daně diskriminaci skutečně vidí.
Schillerová říká, že nemá informace o možné odvetě USA
„Nemáme oficiální informaci, že by se vůči nám něco chystalo,“ řekla ve Sněmovně ministryně Schillerová. Novou českou digitální daň považuje za dočasné řešení, které je Česká republika nahradit řešením, na kterém se dohodnou země OECD.
Na společné podobě digitální daně se Evropská unie nedohodla, proto některé země zvolily individuální řešení. Ve Francii platí daň už od loňska.
Poslanec SPD Jan Hrnčíř z SPD označil za problém, že sedmiprocentní daň bude ve srovnání s dalšími zeměmi, které ji zavádějí, příliš vysoká. Řekl, že by měla být maximálně 5 procent, tak jako v sousedním Rakousku. Za vysokou označil sedmiprocentní daň i Stanjura a pro snížení navržené digitální daně ze sedmi na pět procent se vyslovil také poslanec za Piráty Tomáš Martínek.
