Podle předběžných bankovních údajů dosáhly celkové příjmy 705 miliard a výdaje 750,7 miliardy korun.
Poslanecká sněmovna schválila v průběhu roku 2002 úpravu schodku státního rozpočtu na 62,2 miliardy korun v souvislosti s čerpáním účelových prostředků z úvěrů od EIB a kvůli povodním.
Nakonec se podařilo plánované příjmy překročit o 14,6 miliardy a při čerpání výdajů ušetřit 4,4 miliardy korun. Vykázané výdaje navíc zahrnují i výdaje na sanaci povodňových škod, které se získaly úsporami v kapitolách Veřejná pokladní správa a Státní dluh, ve výši 2,5 miliardy.
Rozhodujícím faktorem celkových příjmů bylo zlepšené inkaso daní, především daně z příjmu právnických osob.
"Proč došlo k tak výraznému zvýšení těchto daňových příjmů?" ptá se analytik David Marek z Patria Finance.
"Jedním z vysvětlení může být snižování možností využívat daňového štítu. Dalším pak snížení investiční aktivity firem. Nižší investice snižují náklady firem, čímž se zvyšuje jejich zisk a tedy i odvody daně z příjmu právnických osob. Pro státní pokladnu je to dobře, pro budoucí vývoj české ekonomiky nikoli," odpovídá.
Naopak jako loni zaostaly za rozpočtovanými parametry nepřímé daně, ale proti předchozímu roku došlo u těchto daní k výraznému zlepšení.
"Po vyloučení mimořádných výdajů činí schodek státního rozpočtu za rok 2002 pouze 27,2 miliardy korun, což je o 41 procent méně, než uvažoval schválený státní rozpočet," uvádí ministerstvo financí.
"Po úpravách struktury celní a daňové správy se projevila její vyšší efektivnost," prohlašuje ministr financí Bohuslav Sobotka.
Zlepšil se i výběr DPH
Meziročně se zlepšil výběr daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso zaostalo za rozpočtem jen o necelá čtyři procenta, zatímco v roce 2001 to bylo před deset procent.
Pojistné na sociální zabezpečení dosáhlo výše 258,5 miliardy korun, což je o 0,7 miliardy méně, než stát očekával. Deficit důchodového účtu dosáhl 19,7 miliardy korun.
To předznamenává i další konstatování ministerstva, a sice že největší objem prostředků v rámci neinvestičních výdajů vynaloží stát na sociální oblast, především důchody a podpory v nezaměstnanosti. Celkové čerpání ve výši 293,5 miliard korun znamená meziroční růst o sedm procent.
Předběžné výsledky ostatních veřejných rozpočtů, tedy krajů, obcí, státních fondů, Fondu národního majetku a Pozemkového fondu signalizují, že i při zahrnutí předběžné účetní ztráty České konsolidační agentury bude celkový deficit veřejných rozpočtů za rok 2002 těsně na hranici maastrichtských kritérií – tří procent hrubého domácího produktu.
