cist znamena vedet
K blizici se privatizaci ceske energetiky
Je Ceska republika na ceste k bankrotu?
Prepis prednasky pro Spolecnost pro vedy a umeni z 28. dubna 2001
Frantisek Nepil
(Frantisek Nepil je odbornik na zapadni kapitalove trhy, investice a duchodove fondy. Zije v Londyne. Nema nic spolecneho s nedavno zemrelym ceskym prozaikem stredniho proudu stejneho jmena.)
Vazeni pratele,
Toto neni moje prvni prednaska pro SVU. Prvni byla priblizne pred osmi lety v roce 93 (pozn. 1), kdy CR zacinala rozjizdet proces privatizace, a ja jsem tehdy prirovnal privatizaci v CR k tomu co se stalo v Cechach po Bile hore, kdy take doslo k obrovskemu prevodu majetku. Ovsem prevod majetku v privatizaci a restitucich v dnesni dobe je daleko vetsi, nez byl prevod majetku tehdy, a dokonce je vetsi, nez byl prevod majetku za komunizmu.
Neni prilis pravda, ze pan Klaus a pan Zeman me poslouchali (pozn. 2) - mluvil jsem s panem Zemanem, ale to, co jsem mu rekl, nikdy nepouzil, ani se o tom nikde nezminil. A rekl bych, ze to, co delali, nebo co delal pan Klaus a pan Zeman, me velmi mrzí a jsem z toho velmi smutný.
Tema me dnesni prednasky je: Je Ceska republika na ceste k bankrotu?
Jisteze bych si toto tema nevybral, kdybych mu sam neveril. Ale rekl bych, ze lidi, kteri si to mysli, je malo. Neni to oficialni nazor ceske vlady, ktera si naopak mysli, ze CR se prave vydala na cestu obrovskeho rustu. A ma k tomu urcite statisticke duvody. Napriklad v roce 98 byl ten rust negativni - asi minus 3 procenta, v roce 99 jiz byl nulovy, coz je pokrok, v roce 2000 byl positivni - asi 3 procenta, v letosnim roce ma byt tri a pul procenta, v pristim roce vlada chce, aby byl 5 procent, v roce po tom 6 procent, a potom 6 procent kazdy rok na dalsich deset let, az se CR vyrovna s ostatnimi vyspelymi zememi.
Jak vidite, tato vytycena draha je velmi optimisticka. Jak chce CR tohoto rustu dosahnout? CR se vydala na takovou cestu, ktere rika politika velkeho tresku. Velky tresk je myslenkovym ditetem pana ministra prumyslu a obchodu Gregra, ktery chce za nejblizsi dva roky napumpovat do ekonomie priblizne 265 miliard korun, do ruznych oblasti a odvetvi, a tim tak ekonomii povzbudit, aby rostla tim zavratnym zpusobem, o kterem jsem se prave zminil.
Kde tech 265 miliard korun CR vezme? Jasne, ze si je nemuze pujcit od svych vlastnich obyvatel, protoze tim by vlastne nahradila jejich vlastni spotrebu. Kdyby si vypujcila penize od vlastnich lidi, oni by nemohli nakupovat zbozi a sluzby a investovat, a udelal by to za ne jednoduse stat. Takze ty penize si musi CR ziskat nejakym zpusobem ze zahranici.
A jakym zpusobem je ze zahranici ziska? Ze zahranici je ziska, podle toho, co rika vlada, takzvanym "nedluhovym" zpusobem. Co tim vlada mysli "nedluhovym zpusobem"? Vlada tim mysli prodeje ceskych podniku zahranicnim firmam. Napriklad v nedavne Zprave vlady o svem programovem plneni - primo cituji: "Deficit bezneho uctu (pozn. 3) je tak spolehlive pokryvan nedluhovymi zdroji, ktere pomahaji udrzet nerizikovou miru deficitu v nejblizsim obdobi."
"Nedluhovymi zdroji" a "deficit bezneho uctu". Kazdy ekonom vam rekne, ze bezny ucet je rub mince a na lici te mince je kapitalovy ucet. Zkratka kdyz ma nekdo dluh na prodeji nebo koupi zbozi a sluzeb, tak ten dluh musi zaplatit tak, ze exportuje kapital, zkratka prodava kapital. A kapital, jak vsichni vite, je dluh. Protoze na kapitalu se musi splacet v budoucnosti dividendy, a nejenom dividendy, kapital ma navratnost i jinymi zpusoby, nez dividendami.
Takze tady prinejmensim vlada zavadi nebo, rekl bych, lze, protoze tento zpusob financovani bezneho uctu neni nedluhový.
Ten zpusob prodeje kapitalu neni nedluhovy jeste jinym zpusobem. Kazdy takovy podnik, ktery vlada prodava, vlada nejdriv takzvane restrukturalizuje. To znamena, ze ho ocisti od ruznych spatnych uveru, ruznych nedobytnych pohledavek a tak dale. Kdyz se napriklad privatizovala IPB (Investicni a postovni banka), tak takoveto ocisteni stalo priblizne 100 miliard korun. A 100 miliard korun je hodne. To je asi tak 5% HDP(hrubeho domaciho produktu) CR. Kdyz se napriklad privatizovala CS (Ceska sporitelna), tak toto ocisteni od ruznych nedobytnych pohledavek atd. stalo cesky stat, nebo muze stat, protoze to neni jeste uplne vyresene, az 47 miliard korun. To jsou obrovska cisla. Takze tento dluh neni jenom dluh na kterem bude CR, nebo cesti obcane, platit te zahranicni spolecnosti, ale je to zaroven i vnitrni dluh, ktery se vytvari tou restrukturalizaci, ktery v podstate ty podniky jiz maji, ale stava se z neho dluh oficialni - statni.
Krome tech oficialnich peneznich toku, ktere takovy zahranicni podnik dostane, dostava jeste ruzna danova zvyhodneni, ktera sama o sobe jsou dluhem, protoze se musi vybrat od nekoho, od dalsich ekonomickych subjektu v te zemi, a ruzna jina zvyhodneni, napriklad neni povinen podle nedavno schvaleneho zakona vykupovat minoritni akcionare, to znamena, ze prakticky, kdyz si koupi vetsinovy podil v tom podniku, tak ti lide, kteri maji mensinovy podil, jsou uplne odstaveni.
Takze ty prodeje nejsou zdaleka tak vyhodne, jak by se vlada snazila naznacit.
Pokracovani zde :
http://www.britskelisty.cz/0108/20010815g.html#06
