Jak to je
1) Americka vysoka se rovna nasi nastavbe ci vyssi stredni skole
.
2) Tech jejich MSc nebo MBA neni zas tolik - odpovida to nasim procentu (statistiky UNICEF).
3) V 200 mil obyvatel mate vetsi procento pravdepodobnosti vyskyto genia nez v 15 mil (obdivuji nase hokejisty
).
4) Ve Finsku maji ucitele mnohem lepsi postaveni ve spolecnosti a i platove ohodnoceni (v Americe pouze na Univerzite, proto tam stoji zakladka a stredni skola za ...).
5) U nas plati pro misto asistenta va VS: jsi dost bohaty na to, aby jsi tu vyucoval? O schopnostech to neni.
6) Aplikovany vyzkum v podnicich neni - nemuzeme vyvijet nove produkty, technologie (vyzkum je u nas investice, nikoli naklady, jako jinde ve svete - USA, Finsko atd.; pro lidi: u nas nejprve zaplatite dan z prijmu a co zbyde, jde bud na dividendy (tantiemy) nabo to muzete dat na vyzkum
). Priklad: pro farmacutickou firmu se vyplati si zalozit vzykumnou pobocku v Americe, kde vydaje na vyzkum jsou naklady a pak ztratu uhradit - vydaje na pobocku jsou u nas uz naklady.
7) Urednici jsou uplatni vsude, je to jenom otazka ceny. V Americe mu musite dat tolik, aby se mu vyplatilo riskovat ztratu zamestnani, penze atd... U nas je mu celkem jedno, jestli ho vyhodi - vzdyt lepe placene zamestnani najde vsude. Tudiz je vyrazne levnejsi
nez americky.
8) A jeste detail: na americkych universitach pracuje ve vyzkumu cca 60-70% cizincu (prevazne Indu, Pakistancu a Cinanu - i kdyz byvaly vychodni blok nema taky spatne zastoupeni).
Ze by chyba byla taky jinde, nez jen v dosazenem vzdelani (jestli v tom vubec je?)?