Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Proč jsou Finové nejúspěšnější?

Mobilní telefony Nokia jsou nejúspěšnější na světě. Nokia vévodí finské ekonomice. A nejen díky ní je Finsko už druhým rokem nejlépe z celého světa schopné konkurovat ostatním. Úspěchy Finska a Nokie mají společné rysy. Špičkové vzdělání, velké investice do výzkumu a naprostá otevřenost - právě to dělá z obou světové jedničky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

ndavid

My máme zase dobrý pivo
A předsedu vlády, který chlastá. Jsme jedničky v konzumaci piva. Pivo je náš potencionálně dobrý vývozní artikl. Všechny naučíme chlastat český pivo a becherovku a budeme nejbohatší.
0/0
14.2.2002 11:36

Daňový soumar

Neobjevili Ameriku
Dělat to, co ostatní neumí, investovat do vzdělání, neustále se zdokonalovat a vzdělávat, podporovat vynalézavost - recept starý asi 10.000 let. Jen politici ve své ješitné genialitě (nebo geniální ješitnosti?) vymýšlejí jeden nesmysl za druhým a nemůžou pochopit, proč neprosperujou třeba hutě, když před 120 lety to byl takovej trhák... Finové mají osvícenou vládu, protože jako jedna z mála používá při vládnutí mozek. Přeju jim, ať jim to ještě dlouho vydrží. Jen na snížení nezaměstnanosti musí snížit daně. Jinak bohužel.
0/0
14.2.2002 10:36

dan

společenské klima
Jen jeden postřeh - severské země mají úplně jiné společenské klima, společnost je daleko homogennější i v tom smyslu, že nevidíte okázalé bohatství. Jakoby životní hodnoty byly úplně jiné než naleštěné auto a velký bazén na zahradě. Je to popření smyslu českých ekonomických reforem let devadesátých, založených na představě že trh zařídí vše, protože lidé chtějí blahobyt. Možná, že dost velká část lidí nechce blahobyt, ale společnost vzdělanou, pečující o památky, knihovny, važící si kulturních hodnot a vzdělanosti, s dobře fungující veřejnou dopravou. V Čechách se jako alternativa k tržní ekonomice uvažovala jen ekonomika s masivnější finanční podporou jednotlivců jako sociální dávky, penze. Veřejný sektor všechny vlády zanedbávaly, což vede k rozpadu jakési společenské koheze. Šance, jež zde byla počátkem devadesátých let, byla promarněna. A myslím, že nikdo už nemůže popřít, že to má negativní dopad i na ekonomiku samotnou, byť v delším časovém horizontu. Jak z toho ven? Já se začal učit finsky. To je skutečná "výzva intelektu".  
0/0
14.2.2002 9:17

volič

Inspirace do voleb
Dobrá inspirace pro naše strany a voliče před volbami: kdo prosazuje otevřený systém a kdo klientismus nejhrubšího zrna, kdo klade důraz na vzděláni a výzkum a je opravdu připraven v tom něco změnit tak, aby to fungovalo (třeba se školným) atd. Mam obavy, ze česká sociální demokracie to není.
0/0
14.2.2002 9:14

0/0
14.2.2002 4:09

Jana

Poučení pro nás
Hezký článek a poučný v souvislosti s včerejším rozhodnutím poslanecké sněmovny o školném na vysokých školách. Při rozhodování o školství nejde o rezort školství jako takový. Jde o to, jak rychle se vrátíme tam, kam jsme kdysi patřili: mezi ekonomicky vyspělé země. Do konce 40. let jsme byli v první desítce. Ale doba se změnila a dnes je cesta mezi nejvyspělejší země možná jen s velmi vzdělanou populací, z níž přinejmenším nezanedbatelná část musí mít opravdu špičkově kvalitní vzdělání. Finové si to uvědomili. U nás dnes ale lze špičkové vysokoškolské vzdělání získat jen při mimořádné osobní aktivitě a ještě v kombinaci se školami v zahraničí. Vysoké školství zadarmo opustila už většina světa a zbytek je opouští. Proč? Vysoké školy zadarmo vedou k tomu, že nakonec NIKDO, ani ti nejchytřejší a nejnadanější, nedostane na takové vysoké škole opravdu kvalitní vzdělání, a navíc si státní rozpočet může dovolit financovat jen relativně malou skupinu mladých. Školy, za které se neplatí, motivují studenty méně než ty, kde se musí platit. Školy, které musí zcela spoléhat na státní rozpočet, nemají peníze na opravdu dobré profesory, na potřebné vybavení, na podporu výzkumu (a to je pro dobrou univerzitu životně důležité), a dokoce ani na to, aby mohly přijmout tolik studentů, kolik by si to zasloužilo. Jistě, pro sociálně slabé ale nadané studenty musí existovat stipendia a může jich být hodně, aby se dostalo na mnoho studentů. A v zemi musí dobře fungovat trh práce, který zajistí, že nejschopnější se uplatní nejlépe a nejméně schopní nejhůře. Bez ohledu na peněženku rodičů. Musí existovat půjčky na školné a možnost opravdu je pak ze svého platu splatit. My takový trh práce zatím nemáme, ale to je jen jiná stránka stejného problému: nemůžeme se mít všichni stejně dobře bez ohledu na práci a schopnosti a přitom věřit, že tak to za chvíli dotáhneme na Německo. Nebo na Finsko. Až si na to vyděláme, pak můžeme více pomáhat těm, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu znevýhodnění.
0/0
14.2.2002 2:13

Zdena

Pouceni to jiste je, ale ...
ve Finsku se za skoly neplati.
0/0
14.2.2002 4:14

Ice Vatanen

Re: Poučení pro nás
Hezky milá Jano, z článku sice nevyplývá, že by školné neplatili, nicméně, taky nic nepoukazuje na to, že by ho platili. Jestliže Finů je 5,2 milionů, a na školství jde 3,5% HDP, tak dosti pochybuji, že by potřebovali školné. Nemám nic proti Sociální demokracii, ale plošné přídavky a štědrý sociální systém Nás trochu brzdí, ikdyž od roku 90, tu je určitě daleko více vysokoškoláků. Jde v podstatě o to, aby lidé pochopili, že s větším vzděláním, je větší plat, což mnozí pochopili, ale spousta ještě né. Jde o to, aby lidi spadly na pr... a probrali se a pochopili to, jenže sahnout na sociální systém, se bude bát asi každá naše vláda, ODS, třeba sníží přídavky, ale dost pochybuji, že přidá školám v dostatečné míře, jestli vůbec. A platit školné, jenom při těch šesti tisících, co se asi zmnění, a platit 20-25, tak to budou mít státní školy skutečně vystaráno, to už totiž půjdou všichni radši na soukromé. Oněch 6000, by bylo rozumné, jenže i při těch 20 000, by mněl stát dát na školstvý, alespoň 2x tolik a mněl to udělat právě už v roce 90, kdyby to uděla, nemusíme se o studiu v zahraničí vůbec bavit, snad je z jazykových duvodů, dnešní stav je jen důsledkem let minulých.
0/0
14.2.2002 7:58

Toleda

Re: Re: Poučení pro nás
No nevim, ale 6000 krat pocet studentu na VS mi dava asi miliardu... Kde ji jen tak najdu... Jelikoz na vzdelavaci cinnost VS v roce 2001 slo necelych 8 mld Kc, pak jedna mld navic je vice nez 10% narust... Pokud chceme nekde zacit se zvysovanim angazovanosti ve vzdelani, pak je to docela dobra a rychla cesta... Jinak jeste jednu malou poznamku. V letosnim roce tvori skoro 1/3 prijatych na VSE (a u nekterych jinych skol to je podobne) studenti ze Slovenska... Je s podivem, ze se dosud nikdo nepozastavil nad tim, ze ze svych dani bez mrknuti oka vzdelavame okolni zeme, zatimco se tady dohadujeme o kazde korune, kterou bychom si meli pripadne na sve vzdelavani priplatit... Byl bych nerad, aby to vyznelo jako "navazeni se" do Slovaku, faktem ovsem je, ze se potom nedostava na nase vlastni studenty, coz zrejme neni nejlepsi vizitka pro ty, kteri maji na starosti "vzdelanost" tohoto naroda. (Zejmena pri vedomi naproste nedostatecnosti zdroju...) Proto tvrzeni, ze od roku 90 mame daleko vice vysokoskolaku, povazuji za vice nez odvazne... Pokud si uvedomime, ze pocet mist na VS vzrostl o par desitek tisic mist (s ohledem na 10 mil. obyvatel tedy o par promile...), pak pri odecteni studujicich studentu, tech kteri studuji vice skol (at uz soubezne nebo postupne za sebou...), pak to bude narust vpravde mikroskopicky... 
0/0
14.2.2002 10:12

franta

Re: Poučení pro nás
SOUHLAS - Ja jsem pro skolne ktere se bude hradit ze statem garantovane pujcky u komercnich bank (a samozrejme se vsemi dusledky neplaceni, jako potahovacky s bernakem atd...) Musi byt neco co prinuti lidi na skolach "take" studovat mimo vsechny rozverne duvody pro ktere do skoly dochazi. Model v USA je hodne podobnej a docela dobre funguje, nemluve o tom ze tam hodne lidi u skoly pracuje na polovicni uvazek.
0/0
14.2.2002 12:28







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.