Je nutné konstatovat, že nájemné se nějakým způsobem reguluje v celé Evropě včetně takových států jako je Německo, Rakousko, Francie apod. Je nutné si tedy položit otázky, je regulace nájemného v Evropě bolševický přežitek nebo je protiústavní ?  Jestli tomu tak je, proč ji nezrušily ostatní státy v Evropě ? Je vidět, že u nás jsou nám předkládány pouze účelové argumenty jedné zájmové skupiny a je účelově zamlčován stav, který panuje v ostatních státech v Evropě. Za účelem vyřešení otázky protiústavnosti regulace nájemného se můžeme podívat i do historie na první republiku, která je zejména majiteli domů předkládána jako vzor "dobrého bydlení" a fungujícího trhu s byty. V roce 1920 bylo stanoveno, že majitelé domů a pronajímatelé smějí zvýšit nájemné od roku 1914 maximálně o 12% (!) Jak je vidět i z tohoto příkladu, regulace nájemného se uplatňovala už v době první republiky, a ne až v době totalitního režimu, jak je nám účelově předkládáno a nejedná se tedy o "bolševický přežitek".

V roce 1991, kdy tehdejší Federální shromáždění přijalo zákon o restitucích byl stanoven základní princip, že původním majitelům resp. jejich potomkům bude majetek vrácen v takovém stavu, jaký momentálně je. Byli takoví majitelé domů, kteří měli štěstí, dostali dům zrekonstruovaný OPBH s novými rozvody, vanami apod. Ale byli samozřejmě také takoví majitelé domů, kteří dostali zpět ruiny. Znovu musím připomenout, že restituce byla přijata pouze jako zmírnění nikoliv náprava všech majetkových křivd. Nyní je majiteli domů předkládáno, že tento princip by měl být opuštěn a že by se stát měl postarat o to, aby byla napravena i devastace jejich majetku. 

Dovolil bych ještě pochopit, kdyby majitelé domů vznášely své nároky vůči států, ale už vůbec nechápu, že majitelé domů jako viníky tohoto stavu označili právě nájemníky, kteří údajně bydlí za nesmyslně nízké nájemné.  Z údajů statistického úřadu vyplývá, že průměrná domácnost, která je v bytu s regulovaným nájemným, vydá na bydlení 25% svých příjmů. Toto číslo se již blíží evropskému průměru, kde průměrná domácnost vydá na bydlení 33% svých příjmů. Kde se berou údaje majitelů domů o nesmyslně nízkém regulovaném nájemném ? 

Četl jsem příspěvky v této diskusi a musím souhlasit s názorem, že zrušení regulace by nevedlo k poklesu cen bytů a že majitelé domů by raději nechali byty volné, než aby šli s cenou dolů. V této souvislosti je úsměvné prohlášení pana Axamita, že vlastně vystupuje v zájmu nájemníků. Tuto situaci bych přirovnal k tomu, jako kdyby prodávající tvrdil, že vystupuje v zájmu kupujícího. Majitel a nájemník jsou dva protipóli a primárním cílem majitelů je maximalizace zisku. Mohu uvést i vlastní zkušenost. Dozvěděl jsem se, že v sousedním domě s majitelem (jedná se o Prahu) jsou volné již 4 roky 3 byty, dva 2+k.k. 70 m2 a 1 4+1 120m2. Šel jsem se tedy zeptat na cenu, první dva holé nájemné 18.000,- Kč a poslední za 32.000,- Kč. Zcela mimo mé finanční možnosti. Zeptal jsem se, že když byty už jsou tak dlouho prázdné, zda-li by nemohl slevit. Vysmál se mi. Podobně jsem pochodil i s volným bytem, který je naproti v domě přes náměstí. Zde je možné se opět podívat zpět na první republiku, kdy byla postavena v Praze velká část domů. V té době bylo opravdu hodně bytů k pronajmutí, dokonce byli volné celé ulice, ale nebyl nikdo, kdo by si je mohl dovolit pronajmout.

Mám takový dojem, že někdo zase překrucuje podstatu problému... Regulace nájemného samozřejmě má své opodstatnění, aby nedocházelo k výrazným excesům, kdy má nájemník sjednánu nájemní smluvu a pronajímatel by chtěl využít situace k výraznému navýšení ceny (To především z titulu pomalejším a nákladnějším  přizpůsobovacím mechanismům - přeci jenom změna bytu nepatří ke každodením záležitostem) Ovšem v ČR je základním problémem, že tzv. regulace nevycházela z reálného ocenění nákladů na zabezpečení příslušného standardu bydlení (natožpak skutečné ceny) a vycházela z administrativně stanovených hodnot (6,- Kč á m2 za byt 1.kat. v roce 1993) a po několika letech, kdy byla skutečně výrazněji tato cena navyšována se v poslední době zvyšuje pouze o inflaci. Proto také zmiňovaná regulace za první republiky je diametrálně odlišná od té "naší". Vycházela ze smluvních cen a reagovala pouze na hospodářské těžkosti na konci 1. sv. války a dále na hospodářskou krizi. Také ovšem umožňovala promítnout do nájemného náklady na opravy nemovitosti apod. Měla tak ve své podstatě chrakter nákladového usměrňování ceny. A uváděná výše nákladů na bydlení je také úsměvná... Obsahuje v sobě totiž převažující část nákladů na energie a služby, které byly deregulovány poněkud rychleji než bydlení... Je spodivem, že se nikdo nezajímá o "hausnumera", která udávají energetici jako své "nezbytné" náklady. A regulační orgány jim to zatím vždy odklepávaly, protože "někdo to zaplatit musí"... Proč se ale nepoužije podobný způsob regulce i u bytů? Náklad na výstavbu 1 m2 podlahové plochy bytu najdete skoro v každé statistické příručce. Nic mi nebrání zohlednit tuto cenu v regulovaném nájemném s tím, že budu garantovat nějaký přiměřený zisk (tak 3-5%, aby to vydalo alespoň přibližně jako bankovní vklad) Myslím, že nikdo nenutí stát, aby přenášel hned celou tuto cenu na nájemníky. Pokud ale chce, aby vlastníci domů nahrazovali zaopatřovací ústavy, měl by jim za to platit... Současný stav znamená, že část nájemníků platí nepřiměřeně nízké nájemné, které nutí vlastníky (ekonomicky), aby tu část bytového fondu, kterou mohou pronajímat bez omezení, pronajímali za vyšší částky, které jim pokryjí i tu část nákladů, které souvisí s uvedeným "sociálním" bydlení. Případně aby změnili byty na nebytové prostory. Bohužel všichni vidí jenom činžáky na Václaváku, Malé Straně nebo na Vinohradsé třídě, které umožňují výrazně nadprůměrné výnosy z pronájmu bytů či kanceláří, ale těch je z hlediska celého sektoru skutečně pouze zlomek. Domnívám se, že regulace nájemného by měla minimálně dva pozitivní dopady: jednak by se přiblížilo současné regulované nájemné s nájemným tržním, jednak by nová úroveň nájemného byla zajímavá i z hlediska investování do nájemního bydlení. Za situace, kdy je trh pokřivován administrativními zásahy, kdy není zaručena ani prostá návratnost vložených prostředků, to je holý nesmysl. Sám jsem při hledání bydlení prošel snad všemi myslitelnými situacemi - od přespávání u známých na koleji nebo jeko podnájemník, přes pronájem bytu s x známými dohromady až do investování do vlastního bydlení. Vždy jsem za to platil "plnou" cenu, proto mě nářky současných nájemníků opravdu dojímají... ;-) Při současném breku nad nízkým nájemným, kdy jako odměnu mohou v řadě případů očekávat tučné odstupné (asi jako poděkování, že byli tak šetřiví) nebo dokonce možnost odkoupení si bytu za více než směšnou částku (zpravidla pokud vlastníkem byl nějaký podnik či obec). Veškeré možné výhody, které jim de facto zaplatili jiní... Opravdu zářný případ solidarity... Proč jenom ti, kteří se už na nějakém tom kupčení s dekrety "nestihli" podílet, musejí zaplatit bez mrknutí oka za všechno několikrát více?

už to vidím jak majitelé po uvolnění budou požadovat např. za třípokoják cca 7O m2 minimálně 10.000,-. K tomu za služby 3 tisíce a je to 13-14 tisíc.  Což je odhadem tak 1,5 násobek průměrného měsíčního příjmu. A majitelé rozhodně nesleví, spíš ty uvolněné byty nechají chátrat, nebo je pronajmou cizincům a nebo jako hodinové. Až bude průměrný plat alespoň 30 tisíc, ať  se za byt platí 10 tisíc, tak jako je to v okolních vyspělých zemích. To, že nějaký nájemník dál pronajímá byt s regulovaným nájmem je sice špatné, ale co ty statisíce lidí, kteří regulovaně bydlí a nic dál nepronajímají. Ti na to mají doplatit? Rovněž tak tvrzení, že se uvolní více bytů pro mladé je farizejství. Ti na to za neregulovanou cenu stejně nebudou mít. Toto si musí ohlídat stát. Pokud se nechá volná ruka majitelům, tak pán bůh s nájemníky. Doporučuji, aby stát sociální příplatky na bydlení, které by údajně dle majitelů měl vyplácet potřebným nájemníkům, vyplácel přímo těm majitelům. Stejně to nakonec u nich skončí a přitom by se velmi ušetřilo na zbytečné administrativě.