Článek naznačuje, že příčinou nezaměstnanosti je jakási nechuť lidí pracovat. Můžeme  se podívat do počátku devadesátých let. Tehdy byla  nezaměstnanost kolem 3%. A podpora vzhledem k mzdě ještě vyšší než je dnes a kontrola oprávěnosti jejího pobírání ještě menší. Dá se předpokládat, že i tehdy bylo mezi nezaměstnanými bylo i dost těch, kteří už tehdy nemohli práci sehnat ( už tehdy byla v některých regionech nezaměstnanost vyšší, část narazila po podmínku věku..). Pokud bychom se podívali před rok 1989, zjistíme, že i velká část důchodců pracovala i po dosažení důchodového věku. Z toho vyplývá, že existuje část lidí ochotných pracovat je vytlačena do důchodu. Ti by nezaměstnanost ještě zvedli. Vychvalované dočasné a částečné úvazky jsou možná lepší než nic, ale takto "zaměstnaný" beztak zůstane závislý na sociálních dávkách. Lze tak ale zlepšit statistiku nezaměstnanosti. Příkladem může být V.Británie - zde je využívání krátkodobých a částečných prac. poměrů velmi časté. Tito lidé nejsou evidováni jako nezaměstnaní. Britští sociologové spočítali, že pokud by se jejich úvazky posčítali a převedli na 8 hodinovou pracovní dobu, byla by zde nezaměstnanost přes 20%.