Až teprve v době, kdy již prakticky téměř žádní minoritní akcionáři nejsou se dostalo do obchodního zákoníku ustanovení, že je ten, kdo získá ve firmě majoritu, povinen vykoupit podíly minoritních akcionářů za průměrnou cenu, za kterou svůj většinový podíl nabyl nezávisle na tom zda to bylo na burze nebo mimo ni. Ustanovení, které existuje ve vyspělém světě již desítky let. Po deseti letech naši zákonodárci vynalezli kolo a ještě do zákona vpašovat nějaké omezení, která teď   Ústavní soud zrušil. A hned přispěchali čtyřkoaliční (rozuměj bývalí ODS) poslanci a senátoři, aby se zastali té hrstky potencionálně poškozených, když už se nedokázali zastat té statisícová a možná milionové masy poškozených v době, kdy to všechno měli pod kontrolou a mohli tak vše v zákoně ustanovit, jak má být, už na samém začátku. Proč neprotestovali u Ústavního soudu tehdejší pan poslanec a ministr Pilip nebo tehdejší pan poslanec Kovář, když byli v souladu se zákonem většinovými akcionáři doslova oloupeny stovky tisíc drobných akcionářů, kteří v džungli tehdejšího českého tzv. kapitálového trhu neměli žádnou šanci své v privatizaci nabyté akcie zpeněžit za reálné ceny. A pokud je nezpeněžili za krajně nevýhodných podmínek pak o svůj majetek, poté co příslušné a.s. získaly majoritního vlastníka, efektivně přišli. Proč tehdy nezakročili proti přijetí stupidního zákona o investičních společnostech a fondech, když bylo jasné, že „DIKové“, kteří těmto fondům svěřili své podíly budou nevyhnutelně v souladu se zákonem oloupeni (viz můj článek v Metropolitanu “CS Klondike spol. s r.o.” z roku 1992 - http://www.cibulka.netnnovinynn1992nn0892obsah34.htm-"> http://www.cibulka.netnnovinynn1992nn0892obsah34.htm-).

Nevím, zda věta - Podle názoru ÚS toto opatření, které se do zákona dočasně dostalo v roce 1991 kvůli usnadnění privatizace a umožňovalo získat pro stát při privatizaci více peněz, postupně porušovalo ústavní princip rovnosti je citací ze zdůvodnění usnesení Ústavního soudu nebo jen nešikovnou novinářskou formulací. Nedovedu totiž pochopit, jak se může nějaké opatření dostávat postupně do rozporu s ústavním principem rovnosti. Podle mého patrně jednoduchého rozumu buď nějaké opatření v rozporu s ústavním principem rovnosti je nebo není a nemůže se do něho postupně dostat, pokud se samo o sobě nemění. A nejde jen o stát. Vždyť neexistence institutu povinného odkupu akcií od minoritních akcionářů, či jeho existence v nesmyslné podobě byly taktéž porušením ústavního principu rovnosti, které umožnilo určité skupině lidí v průběhu privatizace přjít údajně legální cestou za relativně směšný peníz ke značnému majetku.

A tak mě napadá trochu anarchistická myšlenka. Co kdyby Ústavní soud prohlásil, v analogii k restitučním zákonům, všechny dosavadní odkupy i neodkupy za neplatné z důvodu, že byly učiněny za nápadně nevýhodných podmínek a tudíž byly neplatné a je třeba je zopakovat podle řádných pravidel?

0 0

možnosti

zavřít

• zobrazit vlákno

Více už toho není.