víno z Moravy
Velká Morava, i nyní se pěstováním hroznů myslí pouze země moravské. V době římské se na Moravě objevily náznaky pěstování révy vinné, mimochodem to byly hlavně slovenské kraje, které prosluly pobytem římských posádek a snad pěstováním révy vinné.
O otci révy vinné se mluví o Karlu IV., který byl vychován v krajích francouzských a to v dobách předhusitských. To by snad na přiblíblížení oslav kultu révy stačilo.
Oceňuji v současné době snahu vinařů a médií dostat víno a jeho znalost na žebříček znalostí. Ve světě obchodu vína potřebujeme určitě okruh znalých zákazníků.
Narážím především na schopnost, zákazníky učit pojetí vinařství české, neboť jinak snad nelze na evropské trhy proniknoukt.
Naše vína nejsou sladěná, vyniká u nich zejména charekteristická kyselost a u vín červených převládající trpkost. Tyto charakteristické znaky českých vín se ale musí stát naší doménou. Velmi často se na degustacích vín stávám svědkem přibližováním se našich vinařů trendu, nebo snad kopírováním vín jížním, se kterými se můžeme srovnávát jen ve vyjímečných ročnících. To slyšíme i letos.
Znalec vína u ochutnáváného vzoku u nás, vám řekne, že toto víno je odrůdově výrazné (nevýrazné), pochází z oblasti písčité, jílovité nebo vápencovité a i po několika letech si zachová(nezachová) svůj výraz.
V našich nepříznivých podmínkách se málo kdy opakuje stejný pěstební rok, proto se velmi často diskutuje o letech příhodných nebo nepříhodných pro uchování vína.
Každý ročník z téhož vinahradu je jiný a pokaždé se snažíme v něm nalézt to lepší, možná i nejlepší z toho, o čem umíme povikládat ve sklípku s koštýřem v ruce v okruhu posluchačů dychtících vyslechnout ve zkratce vzrod ochutnávaného vzorku.
V tomto příspěvku chci vyzvednout práci a obětavost všech vinařů
