Sociální a zdravotní zátěž.
Ahoj,
ten článek je takovej dost povrchní, ale pravdivej. Nadruhou stranu, proč by měl nějakej malej živnostníček prodávající třeba buřty na stánku kvůli přijetí jedné pracovní síly znát obšírný pracovní zákon či si komplikovat život hledáním mzdové účetni nebo poradce? Obzvlášť pokud jde o jednoho (většinou prvního) zaměstnance. (samozřějmě pokud těch zaměstnanců bude víc, už je to problém, ale proč kvůli 10ti lidem brát 1účetní navíc?) (řečeno obrazně)
Já sám si platím zdravotní, sociální ani mi tak nevadí to placení jako ty hloupé výpočty na konci roku. kolik sem kolik tam, vynásobit tímhle a pokud to není tolik tak tímhle. A stejně pokud budu chtít mít nějakou kvalitní péči nebo alespoň skutečně průměrný důchod, budu se holt muset připlatit a připojistit.
Proč prostě na konci roku nemůžu sečíst zisky a zaplatit třeba 5% nějakému jednomu úřadu a on ať si to dělí na sociální zdravotní atd. Pokud ztráta, tak by se řeklo prostě minimálně 12000K a šup hotovo. Taky by se ale měli zohlednit ti (třeba já :o) kteří svého doktora stále nevysávají, já jsem měl za posledních 5let jednu rýmu a tím to haslo. V zimě jím ovoce a vitamíny a jsem ok.
Podle mě by bylo jednodušší aby si lidé jakožto koncoví pracovníci platili své pojištění sami, samozřejmě by to většina z nich nedělala, ale potom při nějakém akutním případu: Jste pojištěn? ne? tak zaplaťte předem! jste akutní případ? ošetříme, zaplatíte potom, nezaplatíte? Tak exekuce a je to, oni už by si to rozmysleli.
Jenže to by musela být vůle zbavit se složitého aparátu úředníků, kolik účetních by přišlo o práci, rekvalifikace ne raději na sociálku, takže bychom to platili zase někde jinde.
Plně chápu že je nutné podporovat i sociálně slabší občany, nebo také ty kterým nepřál osud. Chápu že léčba třeba leukemie nemůže být pokrita z nějakého tarifu jednotlivce.
Tolik můj názor.