Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Železniční koridor z Břeclavi do Polska je hotov

Stavba další části železničního koridoru je u konce. Správa železniční dopravní cesty dokončila větev z Břeclavi přes Přerov a Petrovice u Karviné až ke státní hranici s Polskem. Práce na této části koridoru začaly před sedmi lety na úseku Hodonín - Moravský Písek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Bajeasar

Tež u ž jen vydělávat! Hlavně převážet nákla´dáky z jednoho konce republiky na druhej!!!
hodně štěstí ČD.
0/0
15.7.2004 11:40

PetrP

Chybi jeste uzly (Prerov, Breclav, Ostrava hln)
Myslim, ze je to rozunma investice. Mnohem vice nez sanase zkrachovalych bank, extempore NOVA p. Zelezneho, causa Diag Human,...), za ktere navic nebude ani nikdo potrestan. PetrP
0/0
13.7.2004 10:16

h

Není celý
Upozorňuji, že tah Břeclav - Petrovice není celý koridorový. Koridor je přerušen od Horní Moštěnice po Prosenice. Na tento úsek se vůbec nesáhlo, jde v podstatě o celý obvod Přerova, kde vše zůstalo při starém. Zde jsou úseky s povolenou rychlostí 40 km/h.
0/0
13.7.2004 7:00

Modráček

Je to k ničemu
Tyto koridory nejsou vůbec koridory, v podstatě se jedná o generální rekonstrukci starých tratí. Význam do budoucna je naprosto nulový, protože okolní vyspělé státy na hlavních tratích právě rychlost 160 opouštějí a přecházejí na 200, popř. 250 km/h. Koridory se mimořádně prodražily, prakticky na několikanásobek. Rovněž se neuvěřitelně protáhla doba jejich výstavby. Hotové nejsou ani omylem, protože je třeba ještě přebudovat uzlové stanice, jako Přerov, Praha hl. n., Břeclav, Brno. A nakonec vytoužená pendolina. Především je třeba říct, že tyto soupravy vyšly dráž, než by stály soupravy TGV. To by mělo hovořit za vše. Italská Pendolina u nás mají obrovské technické problémy. Jedná se hlavně o přenos nezbytných informací na stanoviště strojvedoucího. Dále je zde trakční imkompatibilita s německou soustavou, takže soupravy nemohou jet až do Berlína, nýbrž budou končit v Drážďanech. Bravo, bravo, bravo. Za tohle všechno by měl jít někdo sedět. Samozřejmě se tak nestane. 
0/0
12.7.2004 20:49

Marian Kechlibar

Re:
Na rychlost kolem 250 km/h by to bylo 3x tak drahé a relativně malé přepravní proudy typu Praha-Ostrava za to nestojí. Žádný pár měst typu Berlín-Hamburg nebo Frankfurt-Koeln tu nemáme. Čili max. tak těch 200, a na tu jsou geologické a urbanistické poměry leda tak kolem Břeclavi. Půlka republiky je hornatá, a s tím žádné rychlostní zázraky neuděláte.
0/0
12.7.2004 22:19

Konrád

Re:
A co takhle spojení:
Praha - Vídeň
Praha - Berlín
Praha - Varšava
Praha - Bratislava
Praha - ???
0/0
14.7.2004 20:00

bob

Re:
Když to pojede 160km/h budu spokojenej. Už by se dalo do prahy dostat za tři hodiny manažerem, ale zatím to tak není!
0/0
12.7.2004 22:44

Modráček

Re:
Pro upřesnění. Na koridorech se pojede "až" 160 km/h. Průměrná rychlost bude 125 km/h.
0/0
14.7.2004 20:18

drevak_patlak

Re:
Máte částečně pravdu, modernizace koridorů není z větší části nic jiného, než dohnání léta zanedbané údržby. Nicméně právě proto je to velmi nutný a žádoucí krok.
S předražeností to není tak žhavé, stále vychází modernizace tratě výrazně levněji než výstavba dálnice (koridor řádově desítky miliónů na kilometr, dálnice řádově stovky).
Část tratí by šla modernizovat i na rychlost větší než 160 km/h, ale bylo by to výrazně dražší. Dostatečně dlouhých rovných úseků je u nás málo a zvýšení rychlosti na nich by přineslo úsporu v řádu několika minut. Z legislativních důvodů by se ale musely zlikvidovat všechny zastávky (kolem perónu se smí jezdit maximálně 160 km/h) a též úrovňové přejezdy (náklady navíc).
Takto pojaté koridory jsou dobrým kompromisem mezi náklady a užitou hodnotou. Kromě rychlé dálkové dopravy slouží i pro příměstskou dopravu a nákladní dopravu. Klasické vysokorychlostní tratě pro rychlost 200-300 km/h jaké jsou známy např. z Francie a Německa jsou proti tomu prakticky jednoúčelové a mnohonásobně dražší. Vyplatí se pouze tam, kde jsou vysoké přepravní proudy mezi městy s miliónem obyvatel a víc. To je u nás jen Praha, k ní nejbližší pak Drážďany, Norimberk, Vídeň nebo Mnichov. Naše velké města jsou pořád moc malá.
Jinak ale koridory nabídnou (mnohdy už dnes nabízejí) rychlost konkurenceschopnou automobilu (viz např. Ostrava-Břeclav za cca 2 hodiny, Praha-Pardubice lehce přes hodinu atd.) a v některých relacích i konkurenceschopnou letecké dopravě (např. Praha-Vídeň nebo Praha-Bratislava za cca 4 hodiny), vzhledem k centrální poloze nádraží.
Vozidla a tratě jsou dvě odlišné věci. Když budete chtí, můžete si na liberalizovaném trhu klidně koupit pár Pendolin nebo jiných vlaků a jezdit s nimy. Neschopnost ČD poslat Alstom i s jejich modrými zmetky do příslušných míst nemá s infrastrukturou nic společného.
0/0
12.7.2004 23:49

PetrP

Re:
Souhlasim s timto rozumnym nazorem.
ČD a prislušné orgány (homologisační komise) by měla Pendolína vrátit italům ať předělají to co podělali (nedodržení norem kolem asynchronních motorů), samozřejmě na náklady italů.
Ještě by to chtělo, aby i vlaky (alespoň kategorii IC a Ex) dosahovaly rychosti 160Km/h. Jezdi bohuzel pouze 140Km/h, i když stroje mají i na 160km/h. 160Km/h jezdi pouze EC. PetrP
0/0
13.7.2004 10:28

Josef Mirwald

Re: Modrogumníku
To jsou kecy ,žasne. Co věta to plk., lež nebo logický nesmysl. Nejste takhle náhodou modrá guma ?
 
 
 
 
0/0
13.7.2004 8:46

Modráček

Re:
Hoďte do placu nějaké rozumné protiargumenty. Rád si je přečtu.
0/0
14.7.2004 20:21

pavel

jojo
A Pendolina jezděj a jezděj, až se tráva zelená....:-)
0/0
12.7.2004 18:56

sefredaktor

České Dráhy Vám přejí příjemnou cestu!!!
Neuveritelny pribeh z cesty vlakem.....
0/0
12.7.2004 16:50

nadrchalp

Re:
tak to tak nejak sedi, dost jsem se pobavil, doporucuju si to precist        bohuzel je to realita        
0/0
12.7.2004 18:26

ula

Lež, jako když tiskne........
Pokud někdo ze Správy železniční dopravní cesty zvedne svůj zadek z erární židle této černé díry na peníze a přemístí ho do vlaku na trasu Bohumín - Břeclav, tak asi s údivem zjistí, že přes Ostravu hl.n. a Přerov se létá, protože jak jinak pochopit, že je koridor dokončen a přitom v těchto stanicích nebylo ani kopnuto do země - podle toho jízda na kolejích vypadá. Stejná situace je na II. koridoru, kdy ze všech statistik vypadávají stanice Kolín, Pardubice a kompletní průjezd Prahou, což je cca 10% celkové délky koridoru !!!!!
0/0
12.7.2004 15:50

houba_

Re:
ja bych se tak nerozciloval,
jestli ten vlak na dvou mistech (kde stejne asi stavi - alespon v Ostrave) musi zpomalit, tak si myslim, ze to vyznam celeho koridoru nedegraduje
0/0
12.7.2004 15:55

Buss

Re:
Nemáte tak úplně pravdu, protože jedna věc je zastavení vlaku u nerekonstruovaného nástupiště a druhá věc je nerekonstruované kolejiště v celé stanici. Kupříkladu průjezd Přerovem je pěkných pár kilometrů a je skutečně rozdíl, zda se vlak po odjezdu od nástupiště může rozjet na 160 km/h anebo jede dalších x kilometrů rychlostí 40 nebo 60 km/h.
Jsem jen pravidelný cestující na této trati, pokud sem někdo z odborníků přidá detaily, bude to fajn.
0/0
12.7.2004 17:14

Marian Kechlibar

Re:
Cena, cena ... Přerov je gigantické nádraží, spolkne tak 3 mld. Kč a bude se stavět nejdřív za 3 roky ... osobně jsem radši, když ho "nechali tak", a později bude pořádná rekonstrukce, než kdyby spravili 4 průjezdné koleje a zbytek zab.zařízení a kolejiště hnil dál. Skrz Ostravu hl.n. snad s výjimkou osobního nádraží po průjezdných kolejích 100, na osobním 60, tam všechno staví. Na víc než 100 to nemá smysl: - poddolovaná trať - z obou stran (Svinov i Bohumín) všechny vlaky osobní přepravy staví, takže by se to nemělo kde pořádně rozjet-
0/0
12.7.2004 22:17







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.