Já socan neumela cecky !
Dějství I - vietnamská tržnice - stánky plné pašovaného zboží, neprocleného, nezdaněného, s nezákonně nalepenými symboly značkových firem. Všichni ty obrázky známe. Vietnamští stánkaři, a vtom zátah policie, celníků,obchodní inspekce, magistrátu, finanční policie a zběsilý útěk vietnamských majitelů. Když už je nějaký prodejce zadržen, odehrává se mezi ním a policií klasický a vždy stejný rozhovor. Policie: "Máte na zboží doklad? Kde jste zboží vzal? Kdo vám zboží dodal?" Vietnamec: "Já neumela cecky! Já nerozumela! Já není cecka!" Policie zabaví několik náklaďáků zboží, sepíše protokol s výsledkem, který si dovedete představit, když neumela cecky a za dvě hodiny po zákroku policie je všechno zabavené zboží nahrazeno novým a jedeme dál, močálem černým, kolem bílých skal. Dějství II - úřad vlády - kancelář předsedy vlády - přítomni: vrchní machr Vladimír, vedoucí spaloven miliard Bohuslav, šéf úřadu a sociálních věcí Zdeněk a profesionální a úspěšný rozeštvávač majitelů domů a jejich nájemníků Standa. Všichni se skloněnými hlavami, zaujatě studují tři před nimi ležící spisy - nálezy a rozhodnutí Ústavního soudu, ve kterých se říká, že regulace nájemného je nezákonná, protiústavní, asociální, amorální a porušuje lidská práva. Není myslitelné, aby vláda nutila vlastníky domů, soukromníky i obce, aby dotovali několika tisíci měsíčně privilegovanou skupinu lidí, která nespravedlivě využívá regulované ceny, na úkor jiné části obyvatel. Dále se ve spisech říká, že stát musí dodržovat zákonnost, princip ochrany vlastnictví, a že rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny, včetně vlády, poslanecké sněmovny i senátu. Povedenému čtyřlístku vrchních machrů se při čtení začíná podivně měnit barva v obličeji: "Ježíšmarjá jak se z toho dostaneme? Vždyť nás zavřou! Neřvi ježíšmarjá, nejsi žádnej Kalousek! Neblbněte, kdo by nás zavíral? Sami sebe přece nezavřeme a Ústavní soud? Strašáček pro děti a ne pro nás, protřelé soudruhy! Vždyť sami vidíte, c
