Já bych ty míče nejdřiv prověřila minimálně bakteriálními stěry  z povrchu. V žádném případě nekupovat textílie z Bangladéše ,Pákistánu  ,Indie. Mohou být kontaminovany   TBC bacily   a jinými nemocemi.Tyto textílie nejčastéji nabízí Ikea ,takže pozor !  Nejsou sterilizovány a bacil TBC se ve 100 stupních nezničí,takže vyprat nestačí.

To budou nohy létat vzduchem :D

Tak s těmito výrobci by naše firma v konkurenční soutěži opravdu neměla šanci.  Tady nepomůže žádná flexibilita, vzdělanost, žádný krizový management. 

Je pěkné dělat výběrové řízení, aby se na pár stech míčích ušetřilo pár set dolarů a pak se domlouvaly milionové nákupy hráčů,  platy v hladině snů pro hráče a miliardové kšefty na výstavbu hřišť, miliardy za televizní přenosy a reklamy...

Jaký značkový míč, značka znamená tradici ne značky, ale továrny, spolehlivých a slušně placených dělníků. Teď máme úžasný svět, úžasných Amerických značek Apple či Adidas, které na území Ameriky mají jen nenažrané majitele a Americe dávají jen lesk kočičího zlata staré prosperity a vyrábějí každý rok či měsíc někde jinde. Nemají ani tolik cti, aby dali šanci a práci vlastní zemi byť už jejich výdělky jsou nemravné využíváním pracovních sil rozvojových zemí.

Toto je sen globální ekonomiky, pokřivení cen - Americké značky a výrobky? Ano, ale někde z tataristánu kde využijí nejhoršího vykořisťování a jednou za čas při slavné akci udělají takovouto nádhernou propagaci - žádné děti a odbory povoleny (jistě může být šéfem odborů i žena).

Pane Horák to že Adidas je složenina jména Adi Dassler, už podle jména německého asi nevíte. Asi ani to, že se jedná o Německou firmu ... Ale zas ty zlý Američani ...

"Dětská práce zakázána, odbory povoleny". Tomu říkám smíšené pocity.

Ale jistě, odbory povoleny. A střílení odborářů nařízeno. Na ceduli se dá napsat cokoliv.

2000 měsíčně není moc, ale v zemi, kde lze vydělávat 0 a doslova umřít hlady je to zázrak.

paradox je ten, že ti, co je vyrábí mají 2000,- měsíčně a ti co s nima hrajou mají 2 000 000 měsíčně :D

máme roteiro!

Pakistán má velkou tradici ve výrobě šitých míčů a s tím spojenou dobrou kvalitu. Technologie od Adidasu je však něco jiného. Lepení je však menší dřina, než samotné šití. Navíc se ušetří za hodinovou mzdu. Sešití míče trvá 2,5 hodiny, lepení

odhaduji na půl hodiny. (lepení míče volejbal trvá 20min.)

Akorát se obávám, že ta tradice je založena na šikovných dětských ručičkách a očičkách.

Zajímavé. Ale odhaduji, že na mistrovství je potřeba jeden míč, max. dva, kdyby se první ztratil. Nechápu, proč kvůli jednomu nebo dvoum míčům měnili celou technologii. Nebo se hraje na více hřištích paralelně?

no jasne, uplne by stacilo kdyby si pujcili dva kopacaky od mistniho klubu co?