Problém je , že nemovitosti jsou vnímany jako investice a ne jako spotřební zboží . Není problém aby k tomu byl přizpusoben danový systém . Ale banky mají svuj lobing a podle toho jsou přispusobeny daně

Přitom to není ani jedno.

Není třeba omezovat výši hypo procentem z hodnoty nemo, ale zpřísnit poměr splátky vs. příjem. Dnes bankám pro schválení hypo stačí zůstatek hotovosti pomalu ve výši životního minima, což nízkopříjmovým lidem neumožňuje vytvářet jakoukoliv finanční rezervu. Většina těchto lidí bohužel neumí počítat a bankám to nevadí (nebo toho zneužívají?), protože v následné dražbě většinou dostanou své peníze zpět. IMHO splátka hypo by měla tvořit max 25% příjmu. Sice to negarantuje, že 75% dlužník nerozhází, ale nízkopříjmové skupiny těch pár tisíc dočasně pokryjí i podporou. Střední a vyšší příjmové skupiny pak většinou nemají problém s nalezením nového místa nebo s dočasným snížením příjmu. Co se týče UK (Londýn), tak ceny nemo jsou tam úplně mimo. A to jak při koupi, tak při pronájmu. Z tohoto pohledu bych zprávě a varování docela věřil.

Bankam to nevadi, neco splacene je kratce po zacatku hypoteky a az do posledniho dne je banka stejne vlastnik nemovitosti, a ne osoba ktera je v papirech.

A já se ptám, kdo tyto bubliny vytváří a profituje z tohoto podvodu!!!Odpovím si sám:BANKY.

Snižování úroků zlevňuje hypotéky, tím tlačí na ceny nemovitostí, které rostou a zároveň roste inflace. To se centrálním bankám líbí. Ovšem na druhou stranu je fakt, že ceny poté nekorespondují s příjmy a splácení je problematické. To tu bylo nedávno. Já jsem pro omezení hypoték kupříkladu na třetinu ceny nemovitosti. Úrok by mohl zůstat nízký a ceny by klesly, protože by si vlastní nemovitost nemohl kupovat každý naivka.

To, že ceny nekorespondují s příjmy a splácení je poté problematické je bohužel fakt. Na to netřeba něčí doporučení a naopak měla by se tím vážně zabývat exekutiva, sněmovna a všichni, kteří by s tím mohli něco udělat.

Jeden článek v tisku kdysi - v době před "hypotéční" krizí  zveřejnil možná nepříjemnou pravdu: přehled cen srovnatelného 3+1 bytu v různých metropolích v Evropě vyjádřených počtem průměrných hrubých měsíčních příjmů toho kterého příslušného státu:

dopadlo to zhruba takto: Berlín 30, Vídeň 40, Praha 140, Bratislava 160.

Zajímavé na tom bylo, že inflační bublina cen realit se nekonala pokud se nemýlím právě v Německu a ani v Rakousku. 

Zato u nás se stavebnictví dodnes nevzpamatovává. Realitky u nás už léta jenom toužebně vyhlížejí jakékoliv náznaky inflace cen nemovitostí. v Praze jim tu inflaci dělají nákupy ruské klientely...

Chtělo by to nějak prozkoumat, co mají v Německu nebo v Rakousku jinak, že se dokázali vyhnout tomu, čemu se nevyhly ekonomiky v Irsku, Španělsku u nás a na Slovensku.  Napadlo mě, jestli třeba nemají (asi na rozdíl od nás) nějaké závazné ceníky stavebních prací (stačilo by mít stanovené nejvyšší přípustné ceny), ale to by chtělo opravdu seriózní průzkum a poté zavedení všech možných opatření.  Protože trh v nemovitostech potřebuje mít nějaké rozumné pevné mantinely. Tak aby neviditelná ruka trhu nemohla napáchat inflační bubliny v cenách. Nemovitosti jsou taky jenom zboží a není rozumné, aby veškerá spotřeba některých domácností připadla na nákup a splácení tohoto zboží na úkor možných nákupů jiného zboží a potřeb. Když si ekonomové stěžují na nízkou spotřebu domácností, tak by si měli povšimnout, zda v tom nehraje roli inflační bublina cen realit.