Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Oceňovaní čeští fousci už tolik neloví. Chybí jim zajíci a kachny

Chovatelé národních plemen psů a dravců dostávají za úspěšné složení loveckých zkoušek peníze - loni dostali 1,9 milionu korun. V případě psů však příspěvek klesá, protože kvůli intenzivnímu zemědělství mysliveckým psům mizí kořist.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

K16a39r33e78l 76U46r17b13a54n 2664394521629

Nechápu, proč na to jdou peníze z mých daní. Rv

0/−1
21.7.2014 10:57

P80e98t70r 32V38i24n52t39r61l85í51k 3986194151

já to zase chápu, je to české plemeno, velmi užitečné a oblíbené, má tisíciletou tradici, byla by škoda ho nechat vyhynout jako třeba Beskydského Budáše, který byl velmi schopné plemeno. Rozšiřování za hranice, udělání mu reklamy se stejně vrátí, nejen jako finanční investice, ale hlavně jako jeho rozšíření. Možná Vás tohle nezajímá, ale další lidi ano, kterým to není lhostejné

+1/0
21.7.2014 12:48

P31e44t69r 68D71o97k57t58o63r 6966971838519

A nemůže to být třeba tím, že i pes má něco jako " životní cyklus"?  Prostě od štěněte do dvou let psa cvičím, vychovávám, pak může do 10-ti let věku dobře sloužit a pokud nechci zůstat bez psa, tak si při věku prvního psa 8-10 let pořizuju další štěně...

Jinak souhlas. V dnešní době se pes strašně blbě cvičí, člověk chodí půl dne po honitbě než narazí na zajíce či bažanta, to už je pes unavený. To by měl zvěř hnát a hlásit ( slídič ). Ale dělám to rád:-)

0/0
21.7.2014 9:44

M70i24c39h19a13e88l 87M26e59n72s69i66k 8691586630982

Řek bych, že spíš "chybějí".

Ale co bychom chtěli od těchhle parodií na novináře, zvláště po desetiletém pobytu v Rakousku, viďte? :-)

0/0
21.7.2014 1:17

E71v92a 35K47a96š97p32á32r68k83o90v82á 7510221689402

Jak tak čtu příspěvky, pravdu máte všichni...Černá zvěř je přemnožená a pokud si pamatujete loňské odstřely, může se střílet jen mladá, letošní zvířata, staré kňoury a prasnice se střílet nesmí8-o Což je kravina na entou, ti se zase příští rok rozmnoží a díky teplejšímu klimatu, dokážou vyvést selata 2x(možná přežijí i ta podzimní) za sezonu...

Píše se tu o babičce, která pamatovala zemědělství v začátcích 20.století...Jenže tehdy byla černá zvěř držená jen v oborách a tudíš vzácná....

0/0
20.7.2014 18:06

E26l67i87š12k24a 36S69v10o12b42o56d53o18v97á 6381902871140

Není to pravda. Všechno je věc uživatele honitby a mysliveckého hospodáře. Co dají do plánu lovu, to mají. Metodika z ministerstva zní jasně. Odstřel veškeré černé zvěře vyjma bachyní vodící markazíny (pruhatá selata)... Dokud bude na polích kukuřice a řepka, případně ječmen a bachyně se budou šetřit, tak nás prasata za pár let sežerou...

0/0
20.7.2014 18:50

E43v98a 21K58a33š33p26á41r86k79o29v14á 7340761309572

Intenzivní zemědělství se za 25 let smrsklo na polovinu, tak kde jsou ti zajíci?

+1/0
20.7.2014 17:44

E96l39i42š94k20a 68S77v97o77b96o94d88o75v24á 6741912531600

Neplodní, pod koly aut, jako potrava černé zvěře a predátorů, nevyhovující krajinné podmínky - chybějící vodní toky, atd...

0/0
20.7.2014 18:51
Foto

Z33b63y95n26ě56k 38M78e90l19i38c23h31a23r 9515297415779

ta druhá polovina je zabetonovaná anebo pod asfaltem či dlažbou...

0/0
22.7.2014 14:59

E80r92i58c 71P48o87l52i 3801355550

Na jaře se dají dotace na vypěstování nových zajíců a bažantů, na podzim je všechny postřílejí, dnešní myslivost je jen černá díra a stále dokola....

+2/−2
20.7.2014 11:36

P29e45t96r 14V14i38n41t32r69l34í42k 3426254481

kéž by šly nějaké dotace i nám, my si musíme našetřit na nové zajíce, nyní chceme nasadit zpět i divoké králíky a další zvěř, která dříve na našem území byla a nyní ja vyhubená a vyhynulá, jenže to řešíme vlastními zdroji, nikdo nepřispěje, maximálně obec v řádech pár desítek tisíc

+1/0
20.7.2014 12:21

R81a89d86i87m 49P82o72l75á33š94e42k 9246723669739

Hm, pokud tam nemáte aspoň 100 hektarů rozsáhlé plochy extenzívně využívaných či nesekaných trávníků, které se nestaly víkendovou promenádou rekreujících se lidí a pejskařů, nebo nějaký hodně řídký neprodukční les s množstvím pasek, budete to dělat nejspíš úplně zbytečně.

Možná ještě tak ti divocí králící, jejich biotop je spíš les s vhodnou půdou, kde mohou hrabat nory než pole....... jenže ty nejspíš velice brzo po vysazení promtně zlikvidují přemnožení jezevci a lišky . A co nechají, to zlikvidují invazivní drobné šelmy - psík mývalovitý , mýval, norek americký......;-(

Na chov do přírody vysazených divokých králíků by možná bylo nejlepší udělat oplocenou oboru - na rozdíl od zajíců by králíkům měl k spokojenému životu stačit prostor o rozloze pár hektarů. A v oploceném prostoru by se lépe dělala ochrana před škůdci.

+1/0
20.7.2014 12:40

P90e57t38r 13V57i53n45t89r91l25í27k 3186224871

sto hektarů sice nemáme, ale to není podmínkou, info ohledně životního prostředí králíka divokého jsme si zjišťovali, takže s tím problém není, a dříve na našem území právě tato zvěř byla hojně, takže se snažíme vrátit vyhynulé druhy zpět

0/0
20.7.2014 16:28

P19e17t56r 60V26i56n98t16r62l92í46k 3156454721

mimochodem, důvodem vyhynutí nebyl lov, ale mor

+1/0
20.7.2014 16:28

E31l80i19š95k26a 58S13v59o50b84o86d44o33v45á 6511962561660

Problém je, že když se stavy králíků dostanou na počty, kdy už by bylo možné je lovit, tak je skosí myxomatóza...

0/0
20.7.2014 18:53

P55e66t20r 17V32i17n26t15r56l44í57k 3316504631

no aby ne, když všude roste řepka a pole jsou "mrtvá" pamatuji, jak moje prababička říkala, že když byla malá, takže cca někdy začátkem 20. stol. bylo na polích či v lesích tolik hmyzu, tolik zvěře, tolik veškerého zvířectva, že nyní to není ani čtvrtina co dřííve, to zemřela počátkem devadesátých let... kam tohle spěje je asi všem jasné... takže za chvíli nebudou potřeba ani lovečtí psi, ani myslivost ani ochránci přírody, protože nebude co lovit, chránit či zvelebovat, (tohle ovšem není vina lovců, nýbrž zemědělství, které na úkor přírody ničí přirozené prostředí středního pásma)

0/0
20.7.2014 11:31

J16i39n54d29ř93i46c98h 26Š70k60o13p95e19k 4415681630815

to je blbost, že nebude co lovit. Srnčí a černá bude pořád. Že ubývá drobná věř, je i vina myslivců

0/0
20.7.2014 11:33

P26e51t48r 58V77i27n63t69r12l72í19k 3416964121

zajímavé, že u nás se třeba drobná neloví už z tohoto důvodu, přitom máme výjimku díky poloze a také tam není, je to více faktory, (nemoci, ty plodiny, špatné roky apod...) ale tohle je ve finále způsobeno právě nepřirozeným prostředím, ta zvěř od tam prostě odejde, pokud to není pro ni přirozené, nebo ji vyhubí přirození predátoři, a že nebude co lovit je fakt, protože cca 20 km jižně od nás na hodonínsku či pavlovsku tomu tak už skoro je....

0/0
20.7.2014 11:36

J16i36n64d93ř68i39c21h 52Š37k72o18p67e92k 4455711130305

tak já neříkám, že zemědělství je bez viny, ale dávat hlavní vinu zemědělcům, je druhý extrém

0/0
20.7.2014 11:46

A95l25e74x92a49n33d22r 66K80o75s11t40k75a 5969526619296

Vina je patrně na všech stranách. Jako další problém bych viděl nutkání, když je to pole, tak jej polít chemií. Soused na chalupě to komentoval slovy: všechno lehne popelem.

0/0
20.7.2014 11:55

J15i92n13d14ř14i69c22h 86Š39k95o30p15e18k 4945751650115

jenže jaksi bez chemie (ať se jedná o hnojina či ochranu rostlin) za rozumnou cenu nevypěstuješ

+1/0
20.7.2014 12:04

P15e20t11r 86V40i43n25t70r56l71í40k 3766354411

no a to je jeden z problémů, takže bud vyhubíme zvěř a budeme pěstovat chemické hnusy, nebo budeme pěstovat plodiny jak se to dělalo vždy a ekologická katastrofa se nám vyhne

0/0
20.7.2014 12:19

R41a70d50i83m 52P96o37l91á21š70e33k 9366463819709

Bez agrochemikálií klesnou výnosy tak na polovinu, možná až na čtvrtinu současných výnosů. A to nemluvím o potřebě používat jiné už spíše nedostupné odrůdy plodin. Ty dnešní bez chemických ošetření prakticky nefungují a ty staré nejspíš jsou už dávno pryč.

+1/0
20.7.2014 12:44

J59i70n92d45ř10i40c51h 55Š18k14o16p72e70k 4875981650245

otázkou je, co bereme za agrochemii - i hnojiva ? Nebo jen ochranné postřiky.

Samozřejmě lze pěstovat stávající odrůdy bez chemie

0/0
20.7.2014 13:06

R28a93d72i75m 34P35o81l58á17š82e19k 9756693199889

Pěstovat je bez agrochemikálií lze, ale úspěšně jen na obdělávaných záhonech s vymazlenou vyhnojenou černozemní půdou , ve které se jinak pěstuje třeba zelenina. Pěstovat je na poli bez chemie  znamená obvykle je vysít ve velice nekvalitní vyčerpané půdě a po vysetí v podstatě po 3/4 roku ponechat na pospas plevelům, plísním i hmyzím a jiným škůdcům.  Ty staré plodiny se s tím právě uměly víceméně úspěšně vyrovnat, ty nové velice těžko.

S hnojivy je problém v tom, že jejch dost velká část se dneska aplikuje do vzrostlého porostu hnojením postřikem na list a i takový postřik by zabil nebo minimálně přechodně  intoxikoval drobnou zvěř , která by v té době byla na poli.

0/0
20.7.2014 13:18

J74i10n79d15ř42i95c41h 39Š97k37o43p92e31k 4295491810335

míchají se věci dohromady.

Samozřejmě pěstovat bez agrochemie - hnojiv. Živiny doplňovat např. organickými hnojivy nebo osevními postupy. Ale v některých oblastech to jde dost těžko, protože díky podpoře vlád se nám jaksi hroutí živočišná produkce i pěstování části plodin.

S plevely se dá bojovat nejen chemicky, ty 3/4 roku je blbost a tvrzení, že staré plodiny byly odolné plevelům je nesmysl (už z logiky věci - plevel bere plodině vodu, místo, živiny. a je jedno jestli ta plodina je nová odrůda nebo stará, prostě bez vody, živin a místa roste mizerně).

Nemalá část přihnojování na list se dělá na podzim (po vzejití plodiny) a po zimě, na jaře, což zvěří nevadí

0/0
20.7.2014 13:34

R70a32d81i51m 65P96o26l21á73š58e92k 9486353939409

Nebyly odolné plevelům, ale dokázaly v prostředí plevelů být konkurenční. Dnešní plodiny v těchto podmínkách ne.

0/0
20.7.2014 13:45

J12i60n98d74ř89i23c28h 23Š61k76o44p93e36k 4535241230605

a jak by to asi dokázaly ? Nebudeme si tu tvrdit, že staré plodiny byly geneticky odolnější, protože měly např. větší kořenový systém, že ne

+1/0
20.7.2014 13:47

R88a35d86i84m 28P11o91l57á24š18e25k 9836663809159

Staré odrůdy byly prostě přizpůsobeny takovým podmínkám, kdy nebylo možné během vegetační doby ničit plevely v porostech selektivními herbicidy ani jinak.  Nové odrůdy se selektivními herbicidy na ničení plevelů v porostech prostě počítají.

0/0
20.7.2014 13:50

J88i18n97d90ř26i88c82h 58Š79k18o62p38e13k 4295811260465

nebyl přizpůsobeny. Prostě rostly v konkurečním prostředí a díky tomu měly nižší výnos.

Což dnešní plodiny taky dokáží

+1/0
20.7.2014 13:52

R15a78d34i73m 14P15o25l74á79š73e96k 9646143149459

Nedokáží. A pokud ano, tak s výrazně nižším výnosem než ty staré.

Nebo jinak.... mohou to dokázat třeba v prostředí žírné Hané nebo na černozemi v polabské nížině. Ale pokud by se je někdo takhle snažil pěstovat třeba v podhůři Beskyd nebo Jeseníků, prostě v okrajových oblastech, kde dříve byly hlavně pastviny a na pole je rozorali až socialističtí zemědělci a kde dodnes intenzívní pěstování obilí s využitím agrochemikálií funguje, dopadlo by to bez agrochemikálií špatně. To už by tamější zemědělci udělali lépe, kdyby ty pole opět zatravnili na louky nebo pastviny.

0/0
20.7.2014 14:04

J76i23n31d64ř15i25c69h 72Š45k13o36p47e91k 4385291200885

tak samozřejmě, že by se musely dodržovat doporučené podmínky (nadmořské výšky a další) pro jednotlivé plodiny. Cukrovka prostě v bramborářské oblasti přirozeně neporoste

0/0
20.7.2014 14:07

R43a66d29i74m 35P63o44l92á85š11e24k 9126833819529

Hm, většina zemědělských oblastí, kde se nyní s využitím agrochemikálií po desetiletí běžně pěstují obiloviny, by bez argochemikálií tyto současné obiloviny prostě pěstovat nešlo.

Dneska se pěstuje obilí i tam, kde by před 400 - 500 lety zemědělci zemřeli hlady, protože by nevypěstovali dostatek obilí ani pro vlastní základní  obživu. A kde tehdy jediná možnost, jak z těch půd získat nějaké výnosy, bylo pastevectví . viz příchod Valachů do Beskyd z Rumunska.

+1/0
20.7.2014 14:17

R58a33d66i36m 15P13o25l49á72š19e13k 9416683219479

Hm, stačí sledovat pole kolem každé silnice, kdy a jak často jsou na polích koleje po chemických ošetřeních. Jinak třeba zajíci se rodí v březnu až dubnu, tudíž v polích by je jarní postřiky určitě zasáhly. Bažanti se v přírodě líhnou později, ty by jarní postřiky minuly, ale pozdně jarní a letní ne.

0/0
20.7.2014 13:48

J42i80n68d45ř93i25c12h 35Š56k47o95p10e70k 4315831710315

koleje jsou zavádějící, pokud se udělá postřik v mokru (jako že to někteří umí a jsou schopni udělat pomalu půl metru hluboké koleje v kultuře), v místě kolejí již plodina nevyroste a koleje jsou tam po celou sezónu bez ohledu na to, zda je jimi projede 2x či 5 x

Pokud se zajíci rodí v nížinách v březnu a výše v dubnu, postřiky je zasáhnou. Pokud se narodí v nižině v dubnu, postřik bude už za nimi, protože se dělal už v březnu

0/0
20.7.2014 13:56

E10l52i64š49k79a 94S52v61o38b63o14d35o62v54á 6401612261880

Organická hnojiva jsou celkem problém, protože většina provozů je bezstelivových a jen velice pomalu se vrací k podestýlkám...

0/0
20.7.2014 18:59

J75i69n12d23ř16i64c18h 64Š11k57o65p28e48k 4115861290695

mezi organické hnojivo patří i kejda a podobné věci vznikající bez přítomnosti podestýlky

0/0
21.7.2014 8:01

E47l20i94š76k41a 87S50v50o63b73o70d51o21v42á 6541402681660

To je pravda, ale ta už se musí ředit, protože je dost agresivní a je s tím víc práce, než s obyčejným hnojem...

0/0
21.7.2014 22:29

P81e54t40r 49V51i42n25t85r87l60í79k 3966854851

což je samozřejmě problém, protože takovýmto způsobem bude naše půda za deset let nepoužitelná a bude na ní růst  maximálně křoví... nenažranost agrofertu a ostatních nezná mezí

0/0
21.7.2014 12:43

J60i66n21d90ř78i77c80h 92Š70k35o65p23e54k 4895391160535

pokud by se legislativně potravinách bez chemie pomohlo (jsou dražší kvůli nižšímu výnosu než ty chemické), např. clem, které by chemickou produkci zdražilo na jejich úroveň, problém to není.

Taky nelze zapomínat, že problémy jsou převážně v nižších polohách, od středních se zemědělsky až tak divoce nehospodaří, je mnohem více luk i s neobdělávanými mezemi ....

0/0
20.7.2014 13:05

R85a93d70i27m 61P87o91l79á55š35e97k 9726633629129

To asi půjde těžko dotovat, protože žádný seriózní výzkum neprokázal, že plodiny pěstované bez chemikálií jsou pro výživu lepší než plodiny pěstované intenzívním způsobem pomocí agrochemikálií.

Spíš naopak, protože plodiny pěstované bez agrochemikálií, zvláště v méně vhodných, pro danou plodinu v klimaticky a půdně okrajových oblastech , vykazují znatelně vyšší množstváí metabolitů plísní včetně karcinogenního aflatoxinu.

0/0
20.7.2014 13:23

J92i72n65d35ř81i86c29h 77Š87k13o73p46e77k 4265761110415

dotace by neřešily výživovou hodnotu, ale fakt, že z 1 ha pšenice obdělávané bez chemie dostaneš nižší výnos (a cena za 1 t musí být vyšší) než při použití chemické ochrany

S plísněma je to přehnané, obilí se nestříká kvůli plísni, navíc přítomnost plísně se automaticky nerovná přítomnosti karcinogenních metabolitů plísní

0/0
20.7.2014 13:36

R96a30d73i53m 98P91o89l49á58š13e85k 9966353679719

Obilí se stříká proti plísni před zimou, kvůli plesnivění rostlin pod sněhem. Potom se obilí stříká před sklizní v období dozrávání zrna. Podle kvality zrání zrna daného předchozím vývojem a předpokládaným vývojem počasí v době sklizně se může nebo nemusí stříkat proti plesnivění zrn , případně proti rzi taky pro sjednocení vývoje obilek v době sklizně.

Přirozeně seriózní a hospodárný zemědělec využívá zpětnou vazbu, hodnotí porosty a pokud jsou v velmi dobrém stavu, třeba nějaký takový postřik může vynechat. A ušetřit. Ale většinou to nejde.

0/0
20.7.2014 13:58

J61i11n60d51ř96i65c49h 28Š14k16o50p49e72k 4835281420765

plíseň sněžná v případě výskytu zlikviduje celou rostlinu, takže nehrozí, že by v případě nepostřiku byla plodina kontaminovaá.

A rez napadá listy, nikoli klasy a po napadení se šíří dále, tzn. nedostává se do zrn.

0/0
20.7.2014 14:11

P31e70t31r 65V80i29n29t65r43l90í47k 3696734111

no však já psal, že je to více faktory

0/0
20.7.2014 12:42

J15i48n78d15ř63i74c50h 89Š10k64o33p35e94k 4855481980845

"nemoci, ty plodiny, špatné roky apod.." o vlivu černé zvěře zmínka nebyla..... Dost lidí to nenapadne, tak jsem to jen zdůraznil

0/0
20.7.2014 13:07

P29e67t64r 57V58i50n89t79r94l69í76k 3466834831

ale ještě jsem na vás reagoval v jiném příspěvku, nezdůraznil jsem vše jen některé, ale pokud to víte taky, tak je to jedno ne?

0/0
21.7.2014 16:29

E22l67i80š74k71a 77S78v63o71b54o56d30o41v64á 6261942931700

Myslivci na tom mají nejmenší podíl. Nejvíce ztrát zapříčiní zemědělství a automobilismus...

0/0
20.7.2014 18:56

P57e52t48r 83V54i43n50t89r30l64í72k 3936544291

jinak vina myslivců? ti se naopak snaží jejich stavy zvýšit, ale pokud je dejme tomu čtvrtina drobné zvěře nakažena, třeba u zajíce, tak je průběrný odstřel důležitý, ten zajíc se stejně opět rozmnoží rychlostí světla... takže ve finále když si někdo střelí zajíce, či divočáka, za tu celoroční práci to je stejně malá odměna, protože naopak nebýt myslivosti, tak zde není žádná drobná zvěř, ale jen černá, zejména lišky a ti divočáci... vysokou zvěř mají na svědomí hlavně pytláci

0/0
20.7.2014 12:26

J32i28n49d50ř81i27c67h 33Š23k50o87p11e85k 4145921690475

vina myslivců ve smyslu, že se málo střílí černá zvěř, navíc je mezi vámi pořád dost opožděných jedinců (bohužel), kteří mají problém s predátory (šelmy, dravci) - ti by taky částečně mohli pomoci.

0/0
20.7.2014 13:09







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.