Přiznám se, že mne čím dál víc napadá otázka:
Proč nikdo ze zodpovědných neuvažuje, po vzoru Německa či Francie (vím, že jsem četl o trati přímo u Paříže) o změně tzv. "nevytížených" železničních lokálních tratí na tratě tramvajové (respektive díky separaci od silnic/tzv. pozemních komunikací na rychlotramvajové), jejichž provoz by měl být levnější, protože jim stačí jednodušší systémy zabezpečení, nižší nosnost tratě, protože je obecně počítáno s nižší hmotností vozidel po ní jezdících?
Jistěže máme tramvaje na el. napájení a ty tratě jsou neeletrifikované, ale:
1.) eletrifikace tram. tratě je technicky jednodušší a tedy levnější než železnice
2.) el. motory bývají tišší než dieslové a tichost provozu by v oblasti cenné přírody, jako je Šumava, měla být preferovaná
3.) tramvajové tratě mohou mít větší/prudší sklon či prudší (o menších poloměrech) oblouky + mohou vést ve vozovkách a drážní/tramvajová vozidla jet mezi silničními (byť toto je, kvůli nutnému omezení rychlosti na max. 50km/h, vhodné jen na nezbytně nutnou vzdálenost) = bylo by technicky a za přiměřených finančních nákladů reálné přiblížit zastávky k obydlím či místu zaměstnání cestujících
4.) ovšem na druhou stranu by i tramvaj (jako jiné drážní, avšak nekolejové, vozidlo - trolejbus) jistě technicky mohla mít variantní pohon (zejména zálohový, ale klidně i pravidelně používaný - v určitých místech bez příslušné napájecí trakce) =dieslový agregát. Dovedu si představit, že díky nim by mohla zajíždět v konečných stanicích tratě s návazností na železniční tratě na koleje nad nimiž je železniční trolejové vedení.
5.) i na tram. trati je (jako kdysi i v ČR) technicky možné (při postavené dostatečné průjezdní šířce) provozovat nákladní dopravu s klasickými železničními vagóny, byť při omezené délce soupravy a její váhy (po právní stránce asi jako vlečkové dopravy).
Tam je jen omíláno to co všichni vědí a navíc nějak nechápu co to má společného s článkem
