- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ať si pohnou nebo se z toho Přerova jednou zblázním...
Nic nového pod sluncem. Skanska soutěž vyhrála nejnižší cenou, která se ale v průběhu výstavby dodatky ke smlouvě zvýší na cenu v soutěži nejvyšší....
že jsou projektované ceny je naprosto normální,, spíše to exmanažer Skansky Ťok uchopil za dobrý konec :-) tedy pro něj...., no snad se to hned nezvlní jako jiné dálnice co stavěla Skanska :-)
dálnice SKANSKA se nevlní,zjistěte si informace
Ťok (exSkanska) dodal insider info, jak jinak..
Nevím, jestli počítám dobře, ale ta cena za metr dálnice (asi 190 tisíc korun) mi vychází velmi podobně, jako cena za metr tříkilometrové železniční tratě, kterou si postavil hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák ke svému letišti v Mošnově.
Ta dálnice se mi jeví jako podstatně užitečnější, ale ještě není postavená, zatímco trať už postavená je, ale nic po ní nejezdí. A pak po ní projede jeden vlak jednou za hodinu...
Tak tam nic nejezdí a anebo tam projede vlak každou hodinu?
Proč se podstřeluje na silnicích - protože na silničních stavbách jde následně díky šikovným "vícepracím" dorovnat příjem do reálné výše lépe než na železnici. Na stavbách silnic kradou všichni, jak dodavatelé, tak jejich zaměstnanci(nafta, písek, beton..) . Pak dostanete dílo, které není ošizené 1x, kde vzhledem k rezervám, by to až tak nevadilo, ale když každému z celého řetězce, zůstane něco za nehty, tak ve výsledku je to ošizené třeba 5x a to se prostě na kvalitě projevit musí. V ČR není problém, že se krade (protože to všude ve světě u státních zakázek), ale že se krade neúměrně až na dřeň nebo i pod ní.
No né, jak najednou Skanska dovede snížit náklady a to sehnali levnější firmy, které to za ně postaví?! Také v jaké kvalitě ?! Příklad si mohou vzít z Eurovie....
Troufá si někdo vůbec odhadnout, kdy to příšerné schodiště bude reálně hotové?
Výstavba dopravní infrastruktury se nadále potýkala s nezmenšujícím setlakem stavebních firem na kartelizaci trhu. Cílem vzájemných dohod bylodosáhnout předem domluveného rozdělení zakázek, což kromě jistotyrovnoměrného vytížení kapacit přinášelo i navýšenívysoutěžených cen.
BIS na konkrétním případu popsala alarmující stav, kdy zadavatel (vedoucípracovník státem zřízené organizace odpovědné za výstavbuinfrastruktury) dohody stavebních společností dokonce podporovalposkytováním informací o plánech zadavatele. Tyto informace přitompředával pouze vybraným firmám, u kterých se dala očekávat ochota napřípadné kartelové dohody přistoupit. Jedním z možných důvodů bylav tomto případě i snaha usnadnit a zrychlit čerpání prostředků navýstavbu určených, neboť vzájemné spory stavbařů zakázky zdržují.Otvírá se tím opět otázka správnosti nastavení systému motivacevedoucích pracovníků státních organizací a kvality, s jakou dokážouzadavatelé organizovat zakázky podle zákona o veřejných zakázkách.
BIS na konkrétním případu přiznala, že se probudila asi pět až deset let poté, co kartel dosáhl vrcholu. Možná za pět let napíše, že je aktuálně problém se stavbami na železnici:-)