Už vidím jak se každý žene do situace, ve které přijde o všechen majetek, 5 let žije z minima a ostatní výdělek jde na splácení dluhu a po 5-ti letech je bez veškerého majetku, ale i bez dluhu a začíná úplně z ničeho.

Dobrý den.

Z praxe mohu podotknout, že lidé se velmi málo spoléhají na oddlužení  jako na nástroj pro řešení jejich situace. Zpravidla totiž o něm ani nevědí, když se zadlužujÍ, případně si myslí, že jej nebudou potřebovat. Ono totiž zneužít oddlužení není vůbec tak jednoduché, jak ze článku vyznívá. Zejména pro soudem zkoumaný nepoctivý záměr. Popisovaná situace, kdy si dlužník má vzít úvěr a následně jít do oddlužení je již několik let považována všemi insolvenčními soudy za typicnou situaci, kdy dlužník nepoctivý záměr sleduje a oddlužení pak není povoleno. Soudy v praxi velmi důkladě zkoumají, zda dlužník právě nepoctivý záměr oddlužením nesleduje.

Stejně tak již není pravda, že počet návrhů se každoročně zvyšuje. Za poslední dvě léta je tomu naopak, dochází k mírnému poklesu. Naopak novinkou posledního roku je situace, kdy věřitelé podávají na dlužníky trestní oznámení ve snaze domoci se svého plnění. Velmi často se na nás obracejí klienti s žádostí o pomoc v situaci, kdy jsou vyšetřováni pro údajný úmyslný podvod, poté, kdy podají návrh na povolení oddlužení.

Je mi jasné, že věřitelé se snaží, aby své pohledávky dlužníci hradili, i já jsem zastáncem zásady, že dluhy se mají hradit. Nicméně všechny podmínky oddlužení stanoví zákon a posuzuji soudy. V naší společnosti není mocnějšího nástroje, jak zajistit, aby ke zneužívání nedošlo.

Hezký den JUDr. David Vozák, http://www.abivia.cz

Ano, to je výsledek velkorysé záchranné sítě pro "sociálně slabé" z pera našich Jánošíků z ČSSD. Místo aby se v lidech budoval pocit osobní zodpovědnosti za vlastní život a životní úroveň, levice v nich buduje pocit, že když budou nezodpovědní, peníze utratí bez rozmyslu a zůstanou bez práce, tak že se o ně stát bez výhrad postará. Anebo je stát oddluží. A to je špatně.

Stát je neoddlužuje,stát to nestojí defacto nic....

A co páni podnikatelé ti nic, oni si půjčí na s.r.o. firmu vytunelují, zákazníky podvedou a vyhlásí bankrot, založí novou  s.r.o. a podniká dál.

proč Češi??? Tak uvažují někteří!!! lidé! a nejen v! Česku, vy "Češi"...

co chcete čekat od vyčúránků?--  Řemeslo lichvářů povolili socani, obracejte se na ně, na naše lidumily a hlavně jim vždycky znovu vhoďte volební hlas.

lichvářství není řemeslo a nelze jej tedy povolovat... Funguje načerno i bez povolení a je spíše o vaší hlouposti a ensvéprívnosti a né o zákazech či povolováních...

umět žít svobodně neznamená jen poživačnost, nasekat dluhy, vymáhat svá práva a nemít žádné povinnosti. To je velké nepochopení svobody v postkomunistických zemích. Svoboda je o osobní odpovědnosti k sobě i druhým. Nikdo nemusí hrát tuto hru na dluhy, je to svobodná volba. Kdo tohle nezvládá, většinou někde narazí a pak je hodně překvapený.

Žít svobodně znamená být nezávislý.. nejlépe na systému jako takovém. A ano, vyžaduje osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí. Žijeme v době, kdy na trh jako uragán vtrhly nebankovní společnosti, které ruku v ruce se soukromými exekutory tvoří uzavřený ekosystém, ze kterého mnohdy neexistuje cesta ven. U některých je předluženost už jen následkem činnosti exekutorů - což ruku v ruce s poskytovateli nezajištěných půjček vytváří spirálu. Jak bylo napsáno i níže, pokud společnost umožňuje, aby se člověk s nepatrným příjmem zadlužil až po uši - tedy tím, že se netlačí na nebankovní společnosti, aby si zjišťovaly bonitu klienta - měl by mu poskytnout cestu zpět formou oddlužení, protože je to i v zájmu státu.

Umím si totiž představit situaci, kdy je člověk s exekucí tak na dně, že mu jiná možnost než další úvěr nezbývá. V této situaci se osobní bankrot jeví jako spása, předluženému člověku umožní vybřednout z bezvýchodné situace s možností nápravy (finanční gramotnosti), zabrání mu čerpat další úvěry a tím se dále zadlužovat, umožní mu opět ekonomický život mimo šedou zónu s motivací pracovat a zároveň mu umožní nežít na okraji společnosti. Věřitel nemusí investovat do exekuce a být x-tý v pořadí a má záruku alespoň nějaké návratnosti. Pochopitelně tento způsob mohou zneužít podvodníci a stejně jako sociální systém nemusí sloužit pouze lidem v opravdové finanční tísni - neměly by se ale plošně rušit berličky, ale trestat podvodníky, třeba i vězením. Věřitel má možnost podat návrh na zrušení oddlužení.

Ano, nikdo svobodný tu hru hrát nemusí - ale pro některé již není jiná cesta než tu hru hrát a musí nesvobodně přistoupit na pravidla, na která by jinak nikdy nepřistoupil.

Ti, co se chovají zodpovědně by byli rádi, kdyby ta cesta k oddlužení byla co nejbolestnější. Aby se dlužníci poučili. Jenže současný systém, pokud by nebyla možnost osobního bankrotu, je přímo likvidační a z dlužníků v nouzi nemá nic dlužník sám, stát a mnohdy ani věřitel, na rozdíl od exekutora..

http://video.aktualne.cz/dvtv/stransky-zemanova-diagnoza-ohrozen-je-prezident-i-stat/r~ec3d31bcef3f11e4ad630025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-17

Při osobním bankrotu se ocitnete bez majetku, přijdete o vše, kromě minima na přežití a pět let žijete opravdu z minima -vše ostatní jde na splácení dluhů (musí se splatit alepoň třetina).  Pak jste bez dluhů, ale také bez majetku.

Už vidím, jak si někdo říká, že Osobní bankrot je něco o co lidé "stojí". Podle mne za většinu dluhů mohou spíše věřitelé (když někdo půjčí matce na mateřské dovolené s příjmem 8000Kč/měsíc dva milióny-pak by měl o tyto peníze přijít bez náhrady.

Půjčovat na úrok by podle mě měly smět jen banky, které si ověří může-li věřitel splácet (ostatní klidně, ale bez úroků) a půjčování typu "registry neřešíme" by mělo být trestným činem.

Jak zde níže už bylo napsáno: ze 3 melounů splatíte 1/3. Těch pět let života na minimu se dá zvládnout. Po nich, hurá od začátku s ulitými 2 mil. Proto žádná 1/3, ale poctivě splatit celý dluh všem věřitelům, vč. úroků. Jinak jde o krádež.