Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Švýcaři směřují k referendu, chtějí bankám zakázat tvorbu peněz

Ve Švýcarsku může nastat revoluce peněžního systému. Občanské iniciativě se podařilo získat dostatečnou podporu pro vypsání referenda, které by privátním bankám znemožnila tvorbu peněz. Ty by pak mohly půjčovat jenom tolik prostředků, kterými reálně disponují.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M28a69r18t96i71n 39S16k58a16l49a 8321434253331

Dovolím si citovat z knihy prof. Jílka, odborníka na účetnictví bank: "...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)...V povědomí veřejnosti, a bohužel někdy i v teorii, existuje názor, že před poskytnutím úvěru banky musejí získat vklady. Takové úvahy vycházejí z toho, že obchodní banky údajně přijímají vklady (tj. zdroje), ze kterých poskytují úvěry, nebo je jinak investují. Tato myšlenka je očividně chybná. Není tomu tak. Neplatí, že banky při poskytování úvěrů používají zdroje. K tomu, aby banka poskytla úvěr, nepotřebuje ani korunu vkladu. Každé poskytnutí úvěru o určitém objemu znamená tvorbu zdroje ve stejné výši. Naopak, banky poskytováním úvěr vytvářejí zdroje...

0/0
4.1.2016 13:25

L36u46b59o12m62í92r 98Č46a33p10a58t24ý 8628229774636

Pokud vím, tak tisknout peníze přece může jenom státní banka.

Přece když půjčím kamarádovi auto a on ho půjčí někomu dalšímu, neznamená to, že teď najednou existují dvě auta :-) ???

0/0
4.1.2016 10:58

V67l73a46d76i75s57l30a63v 59B57u15r35y11š23e54k 1679212277344

tak samozřejmě, komerční banky si peníze vytvářet nemůžou, ale půjčují si je mezi sebou, od klientů, od centrální banky a získávají je i jinak, peníze však můžou půjčit vícekrát, multiplikovat, tahle jejich činnost je však omezena tzv. povinnou rezervou, povinná rezerva je jedním z nástrojů, kterými centrální banka udržuje množství peněz v ekonomice, lidově se tomu říká tištění peněz, pokud by rezervy byly 100%, tak by banky nemohly půjčovat několikanásobně, ale o to víc by si museli půjčovat od centrální banky

0/0
5.1.2016 16:20

I12v80a90n 77B66r11e80z46i17n47a 7561757933801

V komercnich bankách žádné peníze na účtech neleží. Dokonce v bankách vůbec žádné peníze nejsou. Penize jsou pouze v centrální bance. Komerční banky mají u té centrální účet(úcty) podobně jako my máme účty u komerčních bank. Pokud by banka půjčila peníze, které nemá uložené jinde tak by to byl moc velký průšvih. Proto banky nemohou tvořit penize, žádné v nich nejsou. Celá tahle debata se točí kolem toho, za jakých okolností jsou cetralni banky ochotné půjčovat peníze těm komerčním. Z pohledu centrální banky je nejdůležitějším kritériem stabilita cen(inflace). To že dochází k multiplikaci penez není až tak důležité. Neděje se to do nekonečna a ty multiplikovane peníze nezůstávají bankéřům v kapsách, takže jim je nemusíme závidět.

0/−1
4.1.2016 9:45

B81r58a96n47i57s78l26a95v 51Z14o86c72h44a 7195559908131

Stačí sa pozrieť na súvahu ktorejkoľvek komerčnej banky a zistíte, že nemáte pravdu. Vklady komerčnej banky v centrálnej banke sú len zlomkom aktív komerčnej banky, ktoré sú viac-menej určované povinnými rezervami. Na strane pasív má komerčná banka záväzky voči klientom v podobe vkladov a na strane aktív úvery klientom.

+1/0
4.1.2016 10:21

J54o58s41e94f 70H72o69r54n84í84k 9494720795372

Tvl tady je to jak u blbejch. Když krachuje firma, která je v insolvenci, tak je to proto, že měla špatnej podnikatelskej plán. V době, kdy má plnit svoje závazky, nedokázala sehnat dost peněz, kterými by je pokryla. Není to proto, že by všichni věřitelé chtěli svoje peníze najednou. Tak ŽÁDNÁ FIRMA LEGÁLNĚ nepodniká. Ne s tím, že plánuje svoje příjmy za období splatnosti svých závazků. Komerční banka tím, že zpronevěřije vklady, je NESOLVENTNÍ CELOU DOBU SVOJÍ EXISTENCE. Nekrachuje kvůli tomu, že půjčila špatnému člověku, ale proto, že lidé prostě požadují aby plnila svoje závazky. To nemá s insolvencí jakékoliv jiné firmy nic společného.

0/0
3.1.2016 22:28

M32a10r48t57i81n 60K68a58r49á15s49e87k 9358423538118

No nic proti, ale firma spadne do insolvence i ze stejneho duvodu jako banka - ma moc kratkodobych zavazku ktere musi splatit a kryje je dlouhodobymi pohledavkami ze kterych neni schopna rychle dostat penize - proto i ziskova firma muze spadnout do insolvence....

+1/0
4.1.2016 9:44

R39a26d32e15k 85H53o20l88e81c68e77k 3976510278751

Pro vás všechny, co tady pořád melete o bankovnictví částečných rezerv. Představte si to tak, že máte stovku. Přijde kamarád a chce ji od vás půjčit. Vy mu ji půjčíte.

Ani ve snu by vás nenapadlo vyřvávat, že jste vytvořili nové peníze a že jste zdvojnásobili množství peněz, protože vy máte teď stovku u kamaráda a kamarád má stovku od vás. A když vás to nenapadne v tomto případě, proč si pořád myslíte, že u bank je to jiné? Vy, stejně jako ta banka, ty peníze chcete někdy vrátit.

+1/0
3.1.2016 21:47

B36r78a11n10i37s93l21a67v 44Z40o62c18h83a 7585849948271

Ja mu požičiam stovku a on si ju u mňa uloží na povedzme bežný vklad. A tak tú jeho stovku, ktorú si uložil u mňa požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ďalšiemu kamarátovi a ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak ju opäť požičiam ešte susedovi, ten si ju tiež u mňa uloží na bežný účet a tak tú stovku opäť niekomu požičiam a ten ju trebárs u mňa neuloží, uloží ju v Komerční banke a tak pokračovať môže Komerční banka. Na začiatku som mal jednu stovku a teraz ich je päť, pokiaľ dobre počítam. To je biznis komerčného bankovníctva.

0/0
4.1.2016 10:31

R23a49d58e67k 54H80o97l23e23c59e97k 3436220748831

Problém je, že jich pět nemám. Pět mi jich někdo dluží a čtyři já dlužím někomu jinému. V bilanci mám tedy stále jen tu jednu stovku.

0/0
4.1.2016 10:38

L18u88k78á22š 69K19o35h37o72u33t 7818394432709

Bankovnictví částečných rezerv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv

Bankovnictví částečných rezerv rozšiřuje nabídku peněz (hotovosti a vkladů na požádání). Tato širší nabídka peněz je několikanásobně větší než měnová báze řízená centrální bankou. Tento násobek (tzv. peněžní multiplikátor) je určen požadavkem na povinné minimální rezervy, případnými dalšími finančními požadavky uloženými finančními regulátory a nepovinnými rezervami obchodních bank. Tyto požadavky omezují množství peněz, které mohou obchodní banky nově vytvořit, a na druhou stranu zajišťují, aby banky měly dostatek hotovosti na krytí běžných výběrů. (Viz též odstavec Multiplikační efekt.)

+1/0
3.1.2016 20:54

L51u18k63á10š 14K74o34h61o50u96t 7618694212439

tak snad po přečtění se už hošani domluvíte....

0/0
3.1.2016 20:56

L63u84k10á83š 89K29o84h19o50u25t 7268674552719

Multiplikační efekt lze definovat jako tvorbu peněz na základě prostředků držených v bance ve formě rezerv. Ukažme si to na hypotetickém příkladu. Na trhu působí jen jedna banka, která hodlá vždy držet hotovostní rezervy ve výši 10 % depozit na požádání. Marek si do dotyčné banky uloží 100 000 Kč (formou vkladu na viděnou). Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10.000,- Kč a 90.000-- může zapůjčit. Zapůjčená částka se brzy do banky vrátí formou vkladu. Banka z této částky navýší svoje rezervy o 10% a zbytek může půjčit. Řetězením na sobě závislých vkladů a úvěrů se zvětšuje množství peněz v oběhu. Na konci procesu banka vytvoří na bázi „původních“ 100 000 Kč (hotovostní peníze) dodatečných 900 000 Kč (bezhotovostní peníze ve formě vkladů na viděnou), tedy původní vklad (100 000 Kč) byl bankou „multiplikován“ desetinásobně (na 1 000 000 Kč). Multiplikační násobící činitel vkladu v bance je převráceným zlomkem zlomku povinných bankovních rezerv. Pro povinné rezervy 10% vyjádřeno zlomkkem 1/10 je multiplikační koeficient 10.

0/0
3.1.2016 20:56

V54l90a54s72t82i16m50i60l 52Š12t10e72c45h85e66r 4221256960564

Jednodušeji to ani nejde.R^

0/0
3.1.2016 21:09

A48d40a18m 73Š63v86e20h64l48a 7589245637163

Souhlas, ovšem to co jste napsal jen potvrzuje, že banka může půjčit vždy jen na základě zdrojů (vkladů) a ne jak se zde mnozí jiní domnívají, že při vkladu 100 může rozpujčovat 1000.

+2/0
3.1.2016 21:18

J97o94s98e75f 17H87o21r47n16í54k 9974850555732

Banka má hlavně legální výjimku ze zpronevěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L94u62k61á61š 34K33o43h43o42u81t 7338184192149

"Bankovnictví částečných rezerv je praktikováno všemi současnými obchodními bankami."

0/0
3.1.2016 20:58

L44u72k10á68š 27K52o65h37o84u12t 7488604282159

http://proinvestory.cz/2-49-x-nula-nula-nic

0/0
3.1.2016 21:00

L69u75k66á48š 59K80o16h47o76u61t 7878964702649

jo a u nás 2% povinná rezerva znamená že multiplikační efekt je 49 tzn. vložíte 1000Kč a banka vytvoří nových 49 000Kč na nové úvěry. z těch 100 000Kč v příkladu by tak bylo rovnou nových 4 900 000Kč tzn. celkem vč. vkladu 5 000 000Kč.

už asi chápete proč banky tak rády vybíraly při sjednání hypotéky poplatek ve výší několika procent celkové částky... no ano, vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. Riziko vlastně 00nic jen zisk (tedy dokud nepřijde právě nějaký větší otřes v bankovním sektoru)

0/−1
3.1.2016 21:11

R61a26d52e97k 78H16o12l42e54c38e68k 3126170678771

Tohle je samozřejmě nepravda a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že ve skutečnosti ČNB hlídá ještě kapitálovou přiměřenost, takže když má banka svůj vlastní majetek (to co vlastní akcionáři) 1 miliardu, může mít maximálně 12,5 miliardy cizích zdrojů. A druhý důvod je ten, že bance se ty peníze samozřejmě nevrátěj, jak ve svém výpočtu předpokládáte. Ono totiž jen blbec by si bral půjčku proto, aby utržené peníze nechal ležet v bance. Ve skutečnosti se s nimi uhradí dluhy celého dodavatelského řetězce.

+1/0
3.1.2016 21:28

P59e22t72r 15K37o72l66o24u83š57e38k 6979968953474

Vypadá to, že umíte dobře ctrl+c ctrl+v

Vaše předchozí příspěvky měli hlavu a patu. Asi proto, že byly kompletně zkopírované z wikipedie.

Tento z vaší hlavy je blbost na entou! Přečtěte si prosím ještě jednou co jste to vlastně zkopíroval. Děkuji.

Důležitá je hlavně ta fáze zřetězení půjček! Pouze díky tomu je možné jich tolik poskytnout.

V žádném případě to nefunguje tak, že dáte do banky X a ona může půjčit X krát 9! či dokonce X krát 49!!

Vy jste vůbec nepochopil to co jste sám vložil!

0/0
3.1.2016 21:47

L79u29k81á11š 75K67o58h50o81u22t 7138364312389

Bankovnictví částečných rezerv umožňuje půjčovat v praxi až desetinásobky fiktivních nebo chcete-li nově vytvořených peněz, jež nemají v ekonomice co dělat, neboť nebyly vytvořeny poctivou prací a banka v tomto případě půjčuje to, co ve skutečnosti nevlastní, ale pouze spravuje. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč Vám na běžném bankovním účtu, který můžete do určité částky téměř okamžitě vybrat, banka připisuje velmi nepatrný úrok, ačkoliv na něm nespoříte? Odpověď je vcelku snadná. Vzhledem k tomu, že banka, a pravděpodobně ani Vy, nepředpokládáte, že by Vás něco donutilo k neočekávanému výběru celého obsahu účtu, tak si může banka dovolit určitou část z Vašich peněz použít na úvěry.

0/0
3.1.2016 22:34

L79u57k72á47š 69K26o48h25o91u43t 7908934122689

Uveďme si příklad: uložíte si na běžný účet 10 000 Kč. Banka z těchto peněz vezme 2 % (200 Kč) a uloží je jako PMR. Zbylých 9 800 Kč je nabídnuto třeba jako spotřebitelský úvěr, o který někdo zažádá. Je jimi zaplaceno za zboží či službu. V tuto chvíli se 9 800 Kč dostává k třetímu článku řetězce, jenž si peníze za např. vykonanou službu uloží také v bance. Banka si v tuto chvíli znovu vezme PMR 2 % (196 Kč) a zbytek 9 604 Kč má k dispozici na úvěry. Takto bych mohl pokračovat, až bychom nakonec došli k částce 490 000 Kč, neboli nadpisových 49 krát nula nic. Až takto velká částka nových peněz může vzniknout při PMR 2 %.

0/0
3.1.2016 22:36

L50u49k17á15š 46K16o58h48o30u16t 7918194112719

když se vrátím k hypotéce pak dáte poplatek 40 000Kč, banka uloží 2% jako PMR tj. 800Kč, zbytek tj 39 200Kč jde na úvěry v dalším kole je to PMR 784Kč a na další úvěry se dá 38 416Kč, dále 768Kč a 37 648Kč... tak to jede až se dostanete na celkem 50násobek původního vkladu (počítám vč. původního vkladu) tj. celkem 2 000 000Kč (a ve své podstatě to je vaše hypotéka, sice to jde přes x-kol ale je to tak).fór je v tom že každé to kolo půjčky nakonec někde skončí jako nový VKLAD ze kterého se uloží rezerva 2% a zbytek se použije na další půjčky

0/0
3.1.2016 22:44

L90u92k34á45š 45K85o13h10o64u60t 7368784972649

je tedy ale nutno dodat že k vytvoření peněz dojde obecně v systému nikoliv jedné konkrétní bance.

0/0
3.1.2016 22:46

P37e47t19r 80K65o89l98o41u14š96e89k 6249798413374

Částečně to chápete, ale máte úplně špatné závěry.

1) 2% jsou poviná rezerva na účtu ČNB pro provádění transakcí, které provádí za banku ČNB - mezibankovní transakce!

2) Povinná kapitálová rezerva činní 8% ( celkem tedy 10%!! )

3) V současnosti je kapitálová rezerva našich bank cca 17% goo.gl/FB6fks, což odpovídá cca 5.8 násobku objemu peněz poskytnutých centrální bankou.

4) Navíc banky v ČR mají relativně rychle k dispozici až 48% prostředků. https://goo.gl/eJCuxh

5) Poměr vkladů a úvěrů je cca 75% tzn, že české banky půjčili pouze 75% vkladů.

Vy to berete všechno naopak. Nejdřív je vklad až pak je půjčka. Nikdy naopak. Pokud dáte poplatek za hypotéku tak to v žádném případě není kvůli tomu, aby vám mohla poskytnout úvěr!!!! Ona ty peníze banka už musí mít.

citace: vy jste jim tím vlastně daly onu povinnou rezervu, banka pak vytvořila peníze které vám následně půjčila. ( to je ta blbost na entou )

Proces multiplikace je process dlouhodobý, který trvá velmi dlouhou dobu kde na konci z toho vypadnou procenta kolik, že vlastně těch peněz po několika letech je "rozmnožených". Vy to berete jako vezmu vzoreček spočítám kolik si můžu vygenerovat peněz atd. Blbost! Procenta jsou na konci dlouhého procesu, kde se to může multiplikovat až na hranici teoretického příkladu! V ČR to může být teoreticky až 9ti násobek a po bůh ví kolika letech je to 5.8 násobek!!!!

+1/0
3.1.2016 23:50

V66l55a60s25t76i33m97i19l 54Š58t25e64c50h84e56r 4781676170924

Perfektní odkaz,děkuji.R^

0/0
3.1.2016 21:20

R20a81d95e20k 52H20o71l59e87c36e55k 3306160718711

Odkaz pěkný, škoda jen, že z něj vyvozujete špatné závěry.

+1/0
3.1.2016 21:35

A97d14a74m 62Š31v41e38h38l63a 7319505347583

Všechny zastánce nesmyslné teorie, že komerční banka může půjčovat formou úvěrů peníze, aniž by měla odpovídající zdroje, prosím o zodpovězení jednoduché otázky:

Banka A dá klientovi úvěr 10 mil.; klientovi je připíše na účet; klient si potom převodním příkazem těchto 10 mil. pošle do banky B; v bance B si zajde na přepážku a těch 10 mil. vybere; banka B je tedy ve ztrátě a vyplatí jen tak 10 mil. ?

Řekl bych, že tady něco nehraje, co myslíte ?

0/0
3.1.2016 20:10

J56o56s28e31f 16H85o30r54n69í44k 9184140145722

A co takhle? Do banky A si člověk X uloží 10 mil. Banka A dá úvěr klientovi Y 9 mil. . X a Y si převodním příkazem těchto 19 mil. pošlou do banky B. V bance B si zajdou na přepážku a chtějí těchto 19 mil. vybrat. Máte pravdu, něco tam nehraje.

0/0
3.1.2016 20:23

R20a81d98e38k 19H92o77l85e52c13e15k 3856610808521

Tato transakce neprojde clearingem ČNB pro nedostatečnou solventnost banky A.

0/0
3.1.2016 20:25

V42l88a11s85t22i13m40i18l 33Š23t29e50c26h38e69r 4651576260674

;-D To už je moc.

+1/0
3.1.2016 20:43

R56a64d92e41k 40H80o69l14e24c26e30k 3346480128371

Další, co svoji blbost musí vyřvávat do světa, že?

Nastudujte si tohle.

https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html

0/0
3.1.2016 20:55

V54l17a28s91t69i78m73i74l 24Š88t51e60c56h81e46r 4561686920624

Jedno se ale musí nechat.Aspoň se s vámi nasměji.R^

0/0
3.1.2016 21:16

R94a76d94e69k 54H41o42l36e93c16e91k 3946120248111

Je zajímavé, že umíte psát, když neumíte číst.

0/0
3.1.2016 21:18

A24d58a39m 34Š97v49e82h88l77a 7529885297233

Resp. projde, pokud má banka A zdroje. Jinými slovy, prostřednictvím clearingu dojde k vyrovnání mezi A a B, takže A musí mít zdroje (např vklady) a opravdu si nemůže poskytovat úvěry, jak ji napadne.

0/0
3.1.2016 21:03

M31a76r69t61i40n 85P16e59t59r 6463722598369

Jak ji napadne samozřejmě nemůže, má to jasná pravidla. Ale pokud má banka v rezervním fondu třeba deset miliard, vklady má třeba čtyřicet miliard, rozpůjčováno v úvěrech má třeba třicet miliard (40 mld. rezervní fond+ úvěry = 40 mld. vklady), tak může v klidu poskytovat ještě další úvěry, když si na to půjčí do doby než dorazí další vklady nebo splátky, aby se to vyrovnalo.

0/0
3.1.2016 21:16

D51a78n67i31e93l 49J46a54n67k87o 9279449930232

nic ve zlém ale obávám se že o bankách moc nevíte .... jinak by NIKDY nemohlo dojít ke krachu banky žel ...

0/0
3.1.2016 20:37

R22a87d27e26k 65H21o29l14e26c46e40k 3636260178511

Ke krachu banky dojde tím, že banka půjčí někomu, kdo jí ty peníze nevrátí.

0/0
3.1.2016 20:39

D64a21n65i73e71l 96J13a30n55k57o 9499829670632

banka NIKDY nepůjčí bez "záruky" - opakuji banka funguje zcela jinak než že by půjčovala "jen" co má ....

0/0
3.1.2016 20:40

R88a51d26e46k 71H92o71l41e30c17e47k 3166470628311

Banka nikdy nepůjčí bez záruky? A čímpak podle vás ručím za kreditku?

Jinak podnikové půjčky jsou často "zaručeny" jen dobrým podnikatelským nápadem, takže když to nevyjde, banka ostrouhá.

0/0
3.1.2016 20:50

V90l39a33s38t13i13m75i60l 69Š32t26e19c66h70e67r 4261376600494

Aha.Tak to si jdu zítra půjčit hypošku,když nemusím ručit.;-D

0/0
3.1.2016 21:15

R37a93d23e27k 53H23o79l32e90c58e36k 3646580508981

Vy jste vážně postiženej. Píšu někde, že banka půjčuje vždy bez ručení? Vyvracím jen tvrzení, že banka půjčuje vždy se zárukou. Že zrovna vám banka nepůjčí ani korunu, neznamená, že to tak mají všichni.

0/0
3.1.2016 21:22

M64a28r25t54i63n 60P23e90t56r 6233552838149

Těm, kteří nechápou, jak to funguje, aspoň v USA, ale pochybuji, že je to v ČR či ve Švýcarsku výrazně odlišné, se pokusím vznik peněz ukázat na symetrickém případu, který je extrémně zjednodušující, ale pro základní pochopení snad postačí. Dne D ve městě M otevřou dvě nové banky, banka A a banka B. Do obou těchto bank přijde ráno klient, do každé jiný, a uloží si tam 100 000 USD. Teď nebudu uvažovat rezervní vklad, abych to nekomplikoval. Takže každá z těch bank má 100 000 reálných USD, které tam někdo vložil. A každá z těch bank má na základě stanovených pravidel možnost půjčit třeba 900 000 USD, systém částečných rezerv, kdy stačí mít 10 procent peněz u nich na účtech vedených. (Také velmi zjednodušující, pro různé typy úvěrů jsou ta čísla stejná). A co čert nechce, do obou těch bank přijde někdo, kdo chce těch 900 000 USD půjčit řekněme na nemovitost a obě banky to těmto klientům schválí. A opět, jaká náhoda, klient banky A chce ty peníze poslat do banky B, protože ten první zákazník, co tam přišel s vkladem byl zrovna prodejcem té nemovitostí a vice versa. Klient banky B chce ty půjčené peníze poslat do banky A... A teď k tomu kde se vezmou ty peníze... Protože ani jedna z bank nemá dost likvidity (mají jen 100000 USD), tak si zbývajících 800 000 půjčí intradenně od FEDu a vzájemně si je pošlou. No a když každé z těch bank dorazí peníze od té druhé (těch 900 000 USD) tak FEDu vrátí těch 800 000 USD, co měla půjčeno... A co tu máme za situaci, žádná z bank nedluží FEDu, banky si nedluží mezi sebou, FED žádné nové peníze nevyrobil, ale přesto tu máme 1 800 000 zbrusu nových dolarů na dvou účtech ve dvou bankách (v každé po 900 000 USD). Jaké kouzlo ;-)

0/−1
3.1.2016 19:11

M70a61r90t19i55n 96P35e36t76r 6223782248339

Samozřejmě je to velmi zjednodušující, jak jsem již předeslal. A problém by nastal, kdyby si majitelé těch účtů (ti co prodali nemovitost) v příkladu chtěli vybrat peníze. Ale banky mají těch klientů a operací tolik, že jim těch zhruba deset procent likvidity obvykle stačí. Pokud tedy nedojde na run...

0/0
3.1.2016 19:15

V79l83a12s43t66i66m67i66l 15S49v10o82b96o88d23a 7133668135964

Snad to bude panu Holeckovi stačit :-).

0/0
3.1.2016 19:38

R38a74d60e39k 66H26o19l61e25c72e86k 3156460408401

Kouzlo hezké, ale u nás to takhle nefunguje. U nás může komerční banka půjčit max. 98 % toho, co nový klient do banky vloží. A centrální banka jí půjčí jen pokud má ta komerční banky co dát do zástavy. Navíc k tomu všemu nutí komerční banku odvádět poplatek do fondu pojištění vkladů a zároveň splňovat kapitálovou přiměřenost (podíl vlastních peněz ku objemu peněz cizích).

0/−1
3.1.2016 19:37

V79l38a87s23t55i88m26i47l 64S21v89o36b57o18d21a 7323208195804

Prosím Vás, nic sem už nepište, zbytečně uvádíte neinformované čtenáře v omyl!!

0/0
3.1.2016 19:42

R84a58d28e53k 44H26o57l15e52c93e27k 3446630518651

Kdybyste méně pindal nesmysly v diskusích a více studoval, možná byste nebyl náchylný k tomu, abyste věřil pohádkám.

Vše, co jsem napsal, je snadno dohledatelné. ČNB to uvádí celkem jasně. Všechny komerční banky mají povinnost vydávat výroční zprávy a zveřejňovat je. V těch najdete, kolik mají vkladů, kolik půjčily ony a kolik si ony půjčily, ať už od jiných bank, emisí dluhopisů a nebo od centrální banky.

Jenže tohle vás a vám podobné vůbec nezajímá. Prostě někde na internetu jste něco viděli či slyšeli, přišlo vám to cool a tak to do zblbnutí opakujete a doufáte, že opakováním lži se z ní stane pravda.

0/0
3.1.2016 20:02

P18e83t25r 53K56o18l22o36u95š28e75k 6889608523144

Přesně to co jste napsal je blbost na entou. Žádná banka nemůže půjčit více než má aktiv. Vyste vůbec nepochopil systém rezrev.

To neznamená, že můžete půjčit více než máte. To znamená, že můžete půjčit maximálně 90% toho co máte.

Ve výsledku může teoreticky poskytnout až 900.000 USD půjček, ale bude muset mít minimálně 1.000.000 USD vkladů. Tím, že lidé si půjčují a platby ze zboží/služby se vrací opět jako vklad do banky, tak banka může tyto peníze opět poskytnou a stále dokola vždy až do výše 90% vkladu.

V ve vašem zjednodušeném případě není ani teoreticky možné nikomu poskytnout půjčku vyšší než 90.000 USD

Celkový objem půjček může být až cca 900.000 USD a to tím, že se půjčka vrátí do banky jako vklad. Při zřetězení až 100 půjček, které se vrátí jako vklad vám vyjde, že objem peněz narostl na 999.970 USD!

PS: 100% to nepochopíte, ale to je jedno. Proč myslíte, že každá příchozí banka zavedla na spořící účty vysoké úroky? mBank, Zuno, AirBank? Stačilo mít vás a nemuseli by nikomu zbytečně platit. Oni potřebovali likviditu, aby mohli vydělávat, na půjčkách! A vlastně proč si myslíté, že někdo platí, úroky za peníze na účtu, když to dle vás chytráků jde i bez peněz??? Stačí si půjčit od centrální banky a tradá!

+1/0
3.1.2016 20:02







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.