Jejda, Tatra. Kolik ta se toho navozila, písek, hlínu, dřevo, brambory, mamce nákup, kýbl s vodou na zalívání... Cokoliv, co bylo potřeba.

Já bych tu tatru a igráčka moc nikde nevystavoval. Čína má oči a uši všude.

Nová Tatra má podle výrobce i reklam bez problémů vydržet zatížení 100 kg. Je to naprostý blábol. Cca měsic po předloňských vánocích, kdy se po bytě na korbě vozil tehdy cca 10kilový synek a cca 30kg dcera (oba zvlášť) začaly praskat poddimenzovaná plastová kolečka. Postupně mi praskla všechny 4 kola na obou zadních nápravách.

Výrobce mi sice zdarma poslal 2 nová, ale ty jsou mi už k ničemu, protože praskla i ta 2 náhradní.

Nevím, jestli mám smůlu, ale spíš bych to viděl na chybu konstrukce...

To je zvláštní, naše nová tatrovka unese i mých 120 kilo a nic neprsaká.

Ta oranzova Tatra mne vzdycky pripomene detstvi, i kdyz ja uz mel 815-ku

Jako děti jsme měli nějakou prvorepublikovou stavebnici po předcích a ta byla taky skvělá. Byly to různé kostky a nějaké válce z barevné pálené hlíny a k tomu ještě byly kovové prvky - pamatuju si, že se z nich dal například postavit most. Jen si nepamatuju, jestli tam bylo i něco na postavení střechy, přece jen to už je dost dávno. Ale proč to píšu - jak jsem obdivovala v předchozím příspěvku ten parní válec, tak je mi vlastně povědomý a mám dojem, že s tím původním jsme přes ten most jezdili.

Moc fandím tatře i igračkovi se kterými jsem si hrával.Doba už je bohužel ale někde jinde a i já si dnes hraju s jinými hračkami.Dneska už si děti bohužel s takovými hračkami hrát nebudou.Počítače vítězí a přiznám se není divu.I já jsem podlehnul...

Můj děda zase říkal, co je to za dobu, když si děti hrají s plastovou tatrou a nevšímají si takového pěkného dřevěného koníka.

To jsou vzpomínky - když si vzpomenu, kolikrát mě kopl šroubovák z Merkuru, kterej jsem strkal do zásuvky - se divím že žiju. Už jako osmiletej jsem věděl, kde se doma nahazujou pojistky :-)

A proč si to chytal za to kovový? Vždyť tam nyla izolace? Teda na tom originálním šroubováku z Merkuru. Osobně jsem tehdy už měl do zásuvky zkoušečku, fascinovala mě ta červená doutnavka, našel jsem to někde u otce v šuplíku.

Igráček byl úplně perfektní, do tý hlavy jsme dávali mouchy - jako do vězení. (jéžíši už vidím, jak jsem na pranýři). Ale, igrák, auto na kabelu a angličák, ktetýho propašoval kamioňák z Rakouska, když jel pro šamotový cihly.....to byly Vánoce, který nikdo nikdy nenahradí...

Nojo, auto na káblu, to byl megavynález. Ve školce jme měli takovej autobus.

Táhne mi už na 40, takže určitě jsou mé názory zkresleny.Ale musím si přiznat, kdy jsem volal po otevřeném trhu, globalizaci. Vítal jsem všechny technologické novinky, které k nám rychle dovezli zahraniční výrobci.Pořád, dnes a denně využíváme technologie, které nevznikly u nás.Přesto mně děsí fakt, že nejsme pány pozemků na našem území a hodnotu naši práce určují lidé v cizích zemích.Musíme si přiznat, že fakticky nám naše země nepatří a nemáme ani prostředky se bránit.Možná trochu skeptický názor.Ale prostě to tak mám.Český výrobce hraček bude Český do té doby, než se ho někdo rozhodne koupit.A udělá s tou firmou co bude chtít.Jistě.Pokud bude mít majitel zájem, tak prodá.Jeho svaté právo.Ale Česko nikdy nedostane šanci hrát první ligu, tak jako tomu bylo za 1. republiky.Nedovolí to právě důvody o kterých píšu.

Já na to mám jiný pohled, je mi úplně jedno čí je sousední pozemek, pokud není můj a ten člověk mě neobtěžuje, pokud chcete pozemek, tak si ho kupte, dnes se prodává orná půda za 15 korun za metr.

Přikláním se k většinovému názoru: Taky se mi hračky za totáče líbily víc než dnes. Možná je to způsobeno tím, lže tehdy mi bylo šest a dneska pětatřicet. Jinak s tou kvalitou - Oranžové platové tatrovky přežily dodnes, ale to jsou jediné. Mám hromadu Merkuru. Některé kousky po mám dědečkovi někdy z dvacátých nebo třicátých let - a ty jsou skvělé. Pka mám hromadu socialistických zohýbaných a polámaných kousků - ty zas tak skvělé nejsou. Dnešní Merkur je sice příšerně drahý, ale ta kvalita je stejná jak za první republiky, možná ještě lepší. Dnešní hračky jsou mnohem lepší než ty socialistické, ovšem nesmíte kupoval čínský plastový - za stovku kýbl serepetiček.

Neřek bych, že je dneska Merkur drahý. V podstatě stojí v korunách cca desetkrát tolik, což tak asi odpovídá. On totiž ani za komunistů nějak levný nebyl. Ovšem dříve nedostávali děti tolik dárků a tak často, takže se zase na peníze tak nekoukalo. Ne že by lidi měli dost peněz, ovšem celý rok se třeba šetřilo na Vánoce a pak byl každý rád, když ten dárek sehnal.