Když ležák, tak Budvar. Jistojistě nezklame. Před lety, co pamatuji, stejně jako nyní. Konkurence mu přibyla, ale stejně je to jedno z nejlepších piv na trhu, protože má všechno, co má kvalitní pivo mít.

A co povinně uvádět stupňovitost. Také bych zavedl povinné označení technologie HGB (ředění piva vodou s CO2) při využití nad 0,3 %

Hlavně by mělo být velkým písmem napsán obsah alkoholu. Čím je ho více, tím je pivo kvalitnější, méně vodnaté. Lihem se snad u nás nedotuje...

Nemáte úplnou pravdu. Množství alkoholu závisí na prokvašení sladu. Když necháte hodně prokvasit, máte víc alkoholu, ale jde to na úroveň chuti, kterou dělá zbytek sladu. Podstatná je stupňovitost, tedy množství suchého podílu před kvašením.

Nerozumím, k čemu je takové označení dobré. Proč se to neoznačuje klasicky stupni.

Protože značení stupni je v podstatě nicneříkající. Představte si, že kupujete auto v krabici a na ní máte napsáno, kolik má kol.

Tradice byla vždy 10° sladu jako výčepní pivo, 12°byl ležák (i když i to řídké pivo, 7°, 8°, 10°, nově i 11° se vyrábí také jako ležáky, t.j. "spodním" kvašením za nízké teploty).

Historické pivo před r. 1840 bylo vždy vyráběno "svrchním" kvašením za pokojové teploty. Takže stačí podat také stupňovitost, čili podíl "mladiny" v základu, tím i dostatečně vyjádřit relativní obsah alkoholu i výživných látek v pivě a označit takové pivo za "kvasnicové" nebo "pšeničné", v Německu je to označení třeba "Kölsch", čili pivo stylu Kolín/Rýnem, nebo "Weissbier", na rozdíl od "Pils" nebo "Export" pro piva plzeňského typu- ležáky.

Plné pivo je otrocky přeložený "Vollbier" což značí neochuzené pivo s nejméne 12° mladiny. Silné pivo je opět překlad "Starkbier" čili pivo od 13° nahoru. Mimo Německo se ale takové označení nepoužívá.

Pivovar v Náchodě ovšem české pivo nevaří, tam se zřejmě díla ujali Němci. Už podle barvy, české pivo je vždy přibarvováno do zlatova, německé pivo má přírodně světlou barvu, i to "silné".

Barva piva záleží především na podílu plzeňského, karamelového, barvícího, případně vídeňského, či mnichovského sladu. Plzeňský nejsvětlejší, pak je vídeň, pak mnichov, pak karamel a nakonec přepražený barvící. Takže německá světlá přírodní barva jsou keci.

Pondělí až pátek piji plná piva a jen ve středu piji silná piva abych po návratu domů byl silný.

Konečně i moje životní družka je spokojená.

Naleju si plné pivo, ale během chvilky je z něj prázdné pivo...

Už jsme tady jednou měli značení piv podle stupňovitosti. Což bylo značení vůči spotřebiteli nejférovější. Všechno ostatní jsou jen tanečky, jak ho oklamat.

No znacit pivo jen podle stupnovitosti je asi tak logicke jako znacit tvrdy alkohol jen podle % alkoholu, proc odlisovat vodku a whiskey? Spotrebiteli musi stacit ze je to "ctyricitka"...

Zase jde o možnost vařit patoky a vydávat je za pivo. Kdyby i u nás platil Deutsches Reinheheitsgebot, tak by bylo vše jasné a pivo by se vařilo jen ze sladu, chmele a vody. Nešlo by do piva přidávat cukr ani rýži,.... Stupňovitost a obsah alkoholu dává dostatečnou informaci o prokvašení a tedy chuti, kterou dělá neprokvašený slad a chmel.

Přísně dle RG smí být v pivu jen JEČNÝ slad. Tedy ani pšenice, žito či oves. Takže jste pro zrušení weizenu, stoutů, spousty moderní alů, velkou část belgických stylů?

No hlavně že v Plzni smí i nadále označovat tu svou jedenáctku, která leží akorát tak na korbě náklaďáku při rozvážce, jako ležák.

Ono to spíš vypadá, že ti "leží v žaludku", ne?