to je zase blby titulek - mezi "tretinu Indie pokryje les" a "tretinu Indie bude pokryvat les" je docela rozdil (v situaci, kdy to nyni je 21%), nemyslite?

„K projektu zalesňování mám výhrady,“ říká Sreedhar Ramamurthi, vědec se zaměřením na životní prostředí z neziskové organizace Environs Trust. „Měl by existovat mechanismus, který by monitoroval, zda jsoufinančníprostředky na zalesňování využívány správně. (z článku)....hlavně by měli kontrolovat finance, které jdou do "neziskovek".

No měli by s sebou trochu hodit. V Kanadě velký kus lesa už chybí. Škoda toho lesa. Divím se, že Kanada s tak velkými možnostmi si s tím neporadila, na druhou stranu běsnění větru, deště, aj. přirodních katastrof přesahuje lidské představy, možná právě v důsledku globálního oteplování.

Těžko říct jestli neporadila, neboť podle kanadské ústavy provincie musí sama vyzvat federální vládu, že potřebuje pomoc, nelze to učinit obráceně. Za druhé,pokud navštívíte kanadské národní parky, tak zjistíte, že zde pravidelně dochází k cílenému vypalování lesů. Po němž se les sám začne obnovovat již po týdnu od vypálení. My jsme měli před 6 lety obrovský požár na pomezí BC a Alberty, dnes po něm už není památky, neboť veškerý porost se sám, bez výsadby obnovil.

Indie je především v háji s vodou. Odlesněná krajina vysychá, klesá hladina podzemní vody - spotřeba na závlahy je velká (protože krajina vysychá). Nedostatkem vody a stromů stoupá teplota = krajina rychleji vysychá. A tak pořád dokola. Hladomor, rozpad společnosti a kriminalita je logickým důsledkem. Už tam mají v jednom údolí velmi úspěšný projekt - vysadili spoustu stromů (a ochránili, to bylo nejtěžší). Voda se do krajiny vrátila, potoky se obnovily, podzemní voda se pomalu začala doplňovat. Jo, stromy a voda jsou zázrak. Snad si obou budeme víc vážit i u nás.

No, idea super. Teď jen aby se to opravdu vysázelo (a mnoho let vydrželo) a prachy si nenechal nějakej vykuk...

Tleskám alespoň zatím za tyto ambice. Většina světa si své přírody naprosto neváží a bez ostychu ji likviduje. Prachy, prachy a prachy. Klidně se spokojí se železobetonovým světem s monokulturou člověka, jen aby z toho kapalo.

Každá taková aktivita se cení, přece jenom mizí stromy díky expanzi lidské populace a průmyslu daleko rychleji, než se vysazují nové, ale i tady se najdou brblalové, proč to nedělat. Holt ne každému stačí k životu prosklená železobetonová budova s jedním stromem na parkovišti

zelení tuneláři všech zemí spojte se

"Indové třetím největším producentem emisí skleníkových plynů." - Jednak v clanku chybi hodne podstatnych informaci o tom, proc a jak to zalesnovani ma probihat. A pak je tu tahle naprosto nic nerikajici informace. Ten udaj by mel smysl pouze v prepoctu na obyvatele. A jeste mnohem vice nez sklenikove plyny je dulezite znecisteni vzduchu skodlivinami a znecisteni vody, v cemz je Indie mozna na prvnim miste.

Dřevo váže hodně uhlíku a tím snižuje obsah CO2 ve vzduchu. Rostliny ho potřebují ke svému rustu.

To už zkoušeli v SSSR. Vznikla ekologická katastrofa opravdu kontinentálních rozměrů. Zázraky se nedají dělat ve velkém.

Jaká katastrofa? O zalesňování v SSSR jsem toho moc nenašel a když, tak spíš to bylo pozitivní.