Muzete to upresnit ?

Předseda Mao se koncem 50. let pokusil o industrializaci Číny Velkým skokem, založeným jak jinak než na komunistickém direktivním plánování. Bezprostředním následkem nezodpovědného experimentu bylo zhroucení ekonomiky, provázené děsivým hladomorem s milióny obětí. Po pádu maoismu Teng Siao Pching nastartoval novou vlnu rozvoje na principech tržní ekonomiky, a tentokrát úspěšně. Překotný a do značné míry i nekontrolovatelný růst se nevyhnutelně podepsal na ekologii. Není to nic nenormálního - ještě v 60. letech se v oblacích smogu dusilo Los Angeles a další velká města a průmyslové aglomerace v USA (Detroit, Pittsburgh), ale i v západní Evropě - např. německé Porúří nebo britský trojúhelník Liverpool - Sheffield - Leeds. Náprava si vyžádala obrovské investice v rozmezí několika desítek let, a v Číně asi nebude o nic jednodušší ani rychlejší: pozitivní známkou je, že v posledních letech už jsou tam ekologická témata ventilovaná v médiích i na politické úrovni.

Čínská civilizace je ze všech dosavadních civilizací nejúspěšnější - už nejméně dva a půl tisíce let nepřerušila svou kulturní kontinuitu. Její jistotou je až dodnes konfucianismus - ten se promítl i do specifických rysů maoismu. Pro Čínu je osvědčeným zdrojem společenské stability, a je stěží představitelné, že by v dohledné době jeho určující vliv klesl. Jeho důsledkem je i autoritativní politický systém, vzdorující pokusům o moderní demokratizaci. Povinná úcta k autoritám a respekt k nadřízeným se z císařských dob přenesly i do časů republiky, a dodnes jsou určujícími prvky společenské hierarchie. Převládá mínění, že jejich destrukce by vedla ke katastrofálním následkům. Malou ukázku poskytla 80. léta, kdy Teng Siao Pching dlouho podněcoval mládež a studenty ke svobodnému vyjadřování kritických názorů a občanským aktivitám, které mu pomáhaly v boji se zbytky maoismu. Vše přirozeně vyústilo v hlasité volání po hluboké a rychlé demokratizaci, a zaskočený Teng to nakonec řešil násilnou akcí s nasazením tanků.

no já jsem rád že jsem se narodil tady a docela se děsím toho, že bych se narodil v té nejúspěšnější civilizaci a užíval si tu jejich společenskou stabilitu

Základní problém Číny, jako každé diktatury, je v tom, že se o problémech nemluví a někam se zasouvají. Jenže tím akorát rostou. Tak to bylo s životním prostředím a pracovními podmínkami, což vedlo k trvalé devastaci vodních zdrojů, krajiny a půdy, následně k tomu, že jídlo je v Číně považováno za víceméně jedovaté. Sice jsou přijímána opatření ke zlepšení, jenže už je dílem pozdě. A i Číňané přišli na to, že peníze jsou k ničemu, když se člověk bojí nadechnout a neví, jak vypadá modré nebe. Naši "liberálové" na to dosud nepřišli. Dalším problémem je venkov, kde vznikají pravidelně lidové bouře, protože lidé tam žijí na kraji bídy a otroctví a není nic snazšího než jim sebrat i to málo, co mají. Zejména ze strany developerů. V Číně nefunguje vymahatelný systém práva, ale vše je založeno na příbuzenských vztazích a známostech. Korupce je nezvladatelná a ani hrdelní tresty na tom nic nezmění. Posun nastal v pracovních podmínkách a hlavně v tom, že zaměstnanci začali být slušně placeni a vzdělaní zaměstnanci mají vyšší příjmy než tady na východě Unie. Ale mladí Číňané už nejsou ochotni dřít jako jejich rodiče. Je tedy otázka, jak dlouho a za jakých podmínek se současný režim udrží, přičemž asi pořád má podporu, zejména u té úspěšné části čínské společnosti, tj. ve městech. Ale kreslit to jako fungující stát, který brzy dožene Evropu, je nesmysl plynoucí z čínské propagandy. Mnozí mladí Číňané se snaží jít studovat do Ameriky a žít chtějí právě v Evropě. Opačně to nebude asi nikdy.

Nesouhlasím. O problémech se nemluví a problémy se odsouvají daleko více ve většině tzv. demokracií, kde je jakákoli regulace čehokoli natolik nepopulární, že se do ní žádný politik raději ani nepustí, protože by přišel o většinovou podporu. Zkuste u nás nebo v USA lidi zásadně omezit v používání aut, ve spotřebě vody atd.! Evropa a Amerika jsou např. daleko víc pod tlakem ropné lobby než Čína a zřejmě i než Korea a Japonsko. Proto se tady dělá vše proto, aby se příliš nerozšiřovaly elektromobily a elektroskútry. Co se u nás udělalo pro ochranu ovzduší od doby, kdy se odsiřovaly elektrárny? Já o ničem takovém tedy moc nevím.

Snad z tohoto bruralniho obdobi rychle vyrostou... Takovym zpusobem si devastovat vlastni zemi v ramci honby za blahobytem je dlouhodobe neudrzitelne...

Jakým způsobem, buďte konkrétní. Jenže to byste to tam napřed musel poznat. Ujišťuji vás, že to, o čem se u nás 10 let kecá, se u nich za 2 roky začne řešit, v lepším případě i vyřeší.

No duleziteho manazirka jiz taky zpracovali :-D...

To jsou velkolepe slinty o cistote mest a krase vystaveneho betonu a drancovani prirody za kazdych podminek :-P...

Konečně taky někdy zveřejní rozhovor s někým, kdo tomu opravdu rozumí, a ne jen s nějakým sluníčkářským teroretikem, který sice neví nic, ale je skálopevně přesvědčen, že Čína, Rusko atd. jsou ti největší vyvrhelové na světě. Z tohoto vnímám, že dotyčný ví, o čem mluví.

Souhlasím. Konečně trochu objektivní slova. Rozhodně daleko lepší než neustálé plivání na Čínu za vše, co dělá, místo snahy dělat to lépe než ona. Každopádně to vypadá (v souladu s tím, co jsem v té zemi poznal osobně), že tam problémy existují, ale - na rozdíl od Evropy, kde se o všem hlavně žvaní - se dost rychle řeší.

Zrovna nedávno jsem někde četla (HN?), že Číňanky berou útokem kliniky umělého oplodnění, aby ještě stihly druhé dítě, když už se jim třeba blíží čtyřicítka.

V tomto začína byť Európa úplne rovnaká, nie náhodou?

Aby technologicky nedoháněli, když pirátsky nakradli co mohli...

To samé by se dalo říci o Japoncích. A co odliv mozků z Evropy do USA po válce, také něco podobného.

U nás bych to zavedl také, tady se každej bojí něco dělat, mluvit o prachách, chtít bejt hodně bohatej je tady divné, každej to možnás řekne ale nemyslí to vážně.

Z delšího pobytu v Indii jsem si odnesl podobný poznatek. V rodinách vědců a kvalifikovaných zaměstnanců našeho výzkumného ústavu převažovaly jednotlivé děti. Větší počet dětí byl vždy ve čtvrtích "outcastů", tedy v slumech.

Průměrný byt vědců byl 2+1 s příslušenstvím, v domě byli ale povinně i někteří outcasti. Překvapili mně, když jsem večer do domu vstoupil, byl plný kouře. "To nic, babička z přízemí vaří na schodech svoji rýži", tedy na malém ohýnku na naštěstí betonových schodech. Vchod do domu bez dveří, schodiště bez oken, což při průměrné teplotě 28°C nevadí.

Moji známí hlavně šetřili na cesty do Ameriky, Evropy nebo na auto, v tom by více dětí znamenalo konec nadějí.

Máte naprostou pravdu, tento jev menšího počtu dětí u vzděláných lidí, by se dal vysledovat i u nás. Je to samozřejmě škoda !