Nevím nic víc než, co je v tomto článku. A v následujícím předpokládám, že je skutečnost přesně taková.
Přístupové klíče k webu, aplikaci, emailu, počítači, účtu sociálních, podnikových, apod. sítí záložna nejen nemusí, ale ani nesmí vydat. ČNB a ani téměř nikdo jiný to ani nesmí požadovat. Nařídit by to mohl jedině soud, kdyby se záložna jako taková dopouštěla za použití zmíněného webu, aplikace, atd. trestné činnosti. Záložna smí a musí vydat orgánům činným v trestním (apod.) řízení pouze data týkající se konkrétních účtů a konkrétních osob.
Ve státech, které si o sobě myslí, že jsou demokratíckými právními státy, je obvyklé, že dotaz státních orgánů musí být konkrétní. Jinými slovy, dotazující se orgán musí vědět, že daná osoba v dané záložně má účet. Oslovit paušálně a na blind všechny banky, záložny a jiné finanční instituce, jak je popisováno v článku, je nepřípustné kromě případů, kdy policie hledá pachatele zvláště závažného trestného činu.
A i kdyby se záložně dalo něco vytknout, pak je třeba popotahovat její statutární zástupce.
