Někdo se chce jen napakovat, ale když zjistí, že je to psychicky a fyzicky namáhavé tak končí. Peněz je dost. Každý pacient nemůže mít jednoho pečovatele. Je to jen o neschopnosti managementu. Takže páni podnikatelé šetřete si, už brzy...

Hlavně, že je stále dost financí na bydlení pro nepřizpůsobivé a poslední dobou i migranty, prostě pro každého, kdo do systému nedal ani symbolickou 1kč. Ale na ty, kteří poctivě pracovali a dotovali tento systém celej svůj produktivní život peníze nejsou a nebudou. Tohle je neskutečný hnus.

Člověk, který celý život procoval a vychoval pro společnost třeba i několik dětí, kteří také pracují, tak má nárok na důchod a péči v takové výši, aby nestrádal i v případě, že ho postihne vážná nemoc, na to si platil důchodové i zdravotní pojištění celý svůj aktivní věk. Požadovat v tomto případě po rodině, aby se postarala je opravdu mimo. Pokud se rodina postará mělo by to být bráno jako bonus, ale přehazovat tuto odpovědnost na rodinu nelze. Pokud stát není schopen v tomto případě dostát své odpovědnosti a při tom utrácí nesmyslně miliardy, tak je něco špatně.

Má stát skutečně tuto odpovědnost? Respektive povinnost? On se o Vás postará, ale nejsou peníze na skutečně kvalitní péči

Jak muze byt problem s financovanim, kdyz se tady vyhazuje pul miliardy do kanalu pro zaclenovani "migrantu"

Hlavně abyste nevynechal migranty, kteří s tématem souvísí stejně jako dolování zlata v Argentíně.

No hlavně, že se našlo 500 mega pro migranty a další pěkná sumička běží na pozitivní diskriminaci (ne)ziskovkám s nulovými výsledky

Pomáhat ano, ale opravdu potřebným a až bude postaráno o vlastní lidi

na dotace 250 cikanskym neziskovkam penize jsou, ale pro vlastni lidi ne? Pryc s celou touhle vladou

Ubohé.

Já teda nevím, pracuji v oboru a informace, že na jednoho klienta s demencí je potřeba jeden pečovatel je naprostá ho... no nesmysl. Ano, pečovatelek je málo a pečovatelů je ještě míň. Ale je to o tom, že jejich platy jsou tak pro nadšence a blázny. Ta práce je nesmírně náročná, fyzicky i psychicky. Jen ten, kdo se někdy staral o někoho s demencí to pochopí. Peníze by měly jít na podporu domácí péče - tedy udržení človíčka v jeho prostředí dokud je to možné a pak na podporu pobytových zařízení. V jiných zemích už to dávno pochopili. Problémy v péči o lidi s demencí jsou jak v péči domácí, tak pobytové prostě proto, že peníze se cpou na kdejaký nesmysl, ale ne na pomoc těm, kdo to skutečně potřebují. A tihle lidičkové se neumí a nejsou schopni bránit......

jenže u nás je rodinná péče pro mnohé "nemožná", protože přece chodí do práce a mají své rodiny. Jeden tady dokonce uvedl že ."jiní lidé mají život a nehodlají ho obětovat na jakýkoliv oltář."..... neskutečný HNUS.

Jak by mohli být na takové zařízení peníze když se dávají na úplně zbytečné neziskovky , na migranty a na zvyšování platů politiků.

tak ted Babiš vybere o 18 mld více od těch zlodejů, takže by se na to peníze najít mohly....nebo to nakonec skončí tak, že těch údajných 18 miliard nikdo nikde neuvidí?

Mě to připadá všechno jako lobby. Všude se mluví o Alzheimeru, nikde o Parkinsonovi. Ležet několik let, přijímat stravu hadičkama, nemoci se pohnout, tak jako jeden můj příbuzný, o kterého se manželka stará 24 hodin denně, to je snad ještě horší než Alzheimer, to člověk alespoň neví, co dělá. U Parkinsona pacient všechno vnímá.

lobby? lobby je prosazování zájmů za účelem zvýšení zisku, komerce....asi se o Alzheimerovi mluví mnohem více proto, že je jím postiženo násobně více lidí než Parkinsonem....

Když tady čtu ty příspěvky o tom, jaké je to peklo, starat se o člověka s Alzheimerem, tak jsem si vzpomněla nedávno na článek v Respektu, právě o lidech, kteří se rozhodli pečovat o své blízké s touto nemocí doma. Nikdo nelitoval, ač to bylo hodně náročné, ale zvládli to a měli ze sebe i toho konce svých blízkých dobrý pocit, že udělali vše a rozhodli se správně. Bylo to velmi pěkné a i přes smutné téma vlastně pozitivní čtení.

Tak to si museli vybrat vzorek hodně pečlivě. Co má zkušenosti pár lidí z mého okolí, vyšťavilo je to psychicky hrozným způsobem a když ten člověk zemřel, byli za to strašně rádi. A zároveň měli pocit viny z radosti, že jim umřel blízký člověk, kterého kdysi milovali.