Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Studie na rychlovlaky čelí kritice. Někde mají jezdit jen 60 km/h

Vláda tlačí na ministerstvo dopravy, aby urychlilo přípravy na výstavbu tratí pro rychlovlaky. Resort vypracoval na projekt až za 500 miliard další studii, materiál má však řadu kritiků. Ti požadují, aby tratě byly stavěné pro rychlost až tři sta kilometrů za hodinu. A tvrdí, že studie ministerstva podceňuje potenciál vysokorychlostní železnice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J24i15ř53í 31Z57a79t31l62o92u50k13a83l 3178489621786

Tak hlavně doufám, že se kluci nebudou hádat tak, až by se jim podařilo zablokovat jakoukoliv smysluplnou přestavbu trati Přerov Brno. Její současný stav je totiž naprosto tragický a obě varianty (přestavba na 160 - 200 km/h i VRT) mají své výhody i nevýhody, obě ale umožní po výstavbě VRT Praha Brno převedení nejrychlejších vlaků z Prahy do Ostravy na trasu přes Brno. Asi by víc pomohla VRT, která by umožnila rychlejší spojení mezi velkými městy, ale nemohly by po ní jezdit příměstské vlaky, které by tak i do budoucna byly odkázané na starou pomalou jednokolejnou trať a je otázka, jak by pomohla nákladním vlakům. Přestavba na 160 - 200 km/h by umožnila i provoz příměstských vlaků a při vzdálenosti kolem 70 km z Brna do Přerova by to i expresy mohly zvládnout kolem půl hodiny (odhad, podrobnosti neznám), což je oproti současnému stavu několikanásobné zrychlení. VRT by se pak mohla postavit někdy v budoucnu, až po ní bude dostatečná poptávka.

Pokud jde o ukončení a pomalou rychlost v Přerově, většina vlaků tam stejně bude zastavovat, takže trať mimo Přerov nemá smysl, protože by byla nevyužitá. Navíc předpokládám, že by šla ta stanice a zapojení trati do ní navrhnout i na vyšší rychlost než zmíněných 60 km/h.

0/0
12.3.2017 12:15

M86a26r10t47i70n 52C92h44o63v83a80n20e57c 3921556401886

Oni tu VRT hlavně údajně zapojili v projektu tak „nešikovně“, že se nedá jet Brno - Olomouc přímo, ale pouze s přestupem / úvratí.

Expresy Brno - Přerov půl hodiny snad ano, ale zmiňujete ty nákladní a regionální vlaky. Bude oříšek, dobře naplánovat jízdní řád (a dodržovat ho), aby se vzájemně neomezovaly.

0/0
13.3.2017 8:57

M35a26r96t71i76n 29R21u13z72i85c65k81a 1792978166367

Trat Prerov-Brno je opravdu zrala na rekonstrukci, ale s VRT by to nemelo mit nic spolecneho, prioritou je prime propojeni Polsko (asi Katovice, Krakov)-Ostrava-Brno-Viden a Praha-Brno... Prerov muze byt jen zastavkou, kde nebudou vsechny VRT vlaky stavet, zbytecne tak vytvorite uzke hrdlo, trat mimo Prerov a hlavne separatni trat je prakticky nutnost.

Take nemuze byt napr. zastavka ve Vlasimi nebo Pelhrimove, proste nektere spoje budou dalkove, jine zastavkove a tak muze byt z VRT do Prerova odbocka nebo zastavka mimo mesto. Nesmite se na to divat jako na rychlikove nebo spesne vlaky, ale spise na leteckou, kde take nemate letiste ve vsech mestech a letiste v centru...

0/0
17.3.2017 13:32

J43i61ř86í 61Z53a28t70l22o18u66k72a97l 3208159101936

Zkuste se trochu zamyslet, kdo především bude tu VRT využívat. Mezinárodní doprava je jistě důležitá, ale mnohem víc cestujících máte a i v budoucnu budete mít ve vnitrostátní dopravě. A pokud Vám to má ekonomicky vyjít, důležité je především to, aby ty tratě byly co nejvíc využité. Obvykle tedy bude třeba vybudovat nejdříve ty úseky, které využije i vnitrostátní doprava a pak teprve můžete uvažovat o tom zbytku, který využijí jen mezinárodní spoje. Například stavět VRT kolem Přerova, dokud nebude hotová VRT Praha - Brno, je ekonomická sebevražda, po té trati by nic nejezdilo a odpůrci VRT by toho jistě dokázali dokonale využít. Ale dovedu si představit úsek VRT z Brna k Přerovu ukončený sjezdem do Přerova s tím, že zbytek by se mohl dostavět, až po tom bude poptávka. Mimochodem, Přerov by pro mezinárodní vlaky z Polska do Brna mohl fungovat jako stanice hned pro dvě krajská města, Olomouc a Zlín, takže tak bezvýznamný by zase nebyl.

To přirovnání k letecké dopravě Vám také trochu kulhá. Letiště za městem jsou spíše nevýhodou, ale nic jiného nezbývá, protože v centru města něco takového prostě postavit nejde. Naopak vlak má tu výhodu, že nádraží už v centru většiny měst máte, tak proč toho nevyužít? Vlaky také, na rozdíl od letadel, mají obvykle po cestě několik zastávek, takže je pro ně mnohem snazší efektivně obsloužit podstatně větší množství i menších měst, než pro letadla.

0/0
22.3.2017 1:42

M71i94r80o31s64l16a19v 96Z88i44k96m66u36n62d 6838852737838

Nechápu co je ministerstvu dopravy do cen jízdenek na "vysokorychlostní vlaky". Ve Švýcarsku, kde se na několik tratích jezdí rychlostí 200 je ve takovém vlaku cena jízdenky stejná jako v osobním vlaku "na lokálce". V Německu je jízdné ve vlacích kategorie ICE stejné, bez ohledu na to, zda vlak ICE jede po VRT tratí rychlostí 280 - 300 km/h nebo po "běžné" trati stovkou ...

Přitom MD není schopno vytvořit celostátní integrovaný tarifní systém jako to dovedli udělat ve Švýcarsku ...

To že "někde mají vlaky jezdit jen 60 km/h" je normální. Vlak není ani závodní motocykl ani automobil formule 1, které dokáží z rychlosti 300 km/h snížit rychlost nebo zastavit na dráze dlouhé v řádu desítek metrů, ale vozidlo, které brzdí (snižuje rychlost) na dráze dlouhé v řádu jednotek kilometrů. V Itálii i jednotky jezdící po VRT rychlostí 250 - 300 km/h vjíždí do stanice Milano Centrale nebo Torino Porta Nuova (a řady dalších) dokonce "jen" poloviční rychlostí 30 km/h, protože tak jsou výhybky postavené ... Obdobně ve Francii jezdí po městských kolejích jednotky TGV relativně nízkou rychlostí než se dostanou na samostatnou trať a nejinak je tomu v Německu. Než se vlaky ICE 3 jezdíci po VRT rychlostí 300 km/h vymotají z kolejí v uzlech Köln a FFM nebo Wiesbaden, tak taky nemají na konci stanice těch 300 km/h, ale třeba i těch 60 ... Jestliže budou vlaky zastavovat v Přerově - proč by tam nezastavovaly, tak musí postupně snižovat rychlost, čili "odněkud" pojedou do peronů jen rychlostí 60 km/h, aby v peronech zastavily ... Je poněkud naivní představa, že by se "někde" v polích postavilo zvláštní VRT nádraží jako např. ve Valence, Lyonu, Avignonu, Marseille (a jinde) a cestující z "běžného" nádraží se tam dopravovali buď autobusem nebo "pomocným" vlakem ... Na tyhlety extrabuřty je naše země jednak příliš malá, jednak hustě osídlená ...

0/0
12.3.2017 8:42

R24a40d67e78k 44J17a54n84a63t19a 9555226914672

"Jestliže budou vlaky zastavovat v Přerově - proč by tam nezastavovaly"

Jde právě o to, že Přerov není dost velké sídlo, aby tam všechny vlaky zastavovaly, ostatně už dnes většina expresních spojů Přerov objíždí. Taková sídla se v zahraničí u VRT řeší buď zastávkou za městem (kterou spoje projedou plnou rychlostí po průjedných kolejích), nebo VRT obchvatem, takže nonstop spoje do města vůbec nevjedou.

0/0
12.3.2017 10:40

J85i71ř19í 83Z27a84t70l36o52u89k71a19l 3308149841546

Ty vlaky Přerov objíždí především proto, že by to pro ně bylo příliš velké zdržení při změně směru jízdy a výměně lokomotivy. Jinak je to dost velké město a dopravní uzel na to, aby tam většina vlaků zastavovala. Nepředpokládám, že by se uživilo více než jeden přímý vlak z Brna do Ostravy za hodinu, jsou trasy, kde by VRT pomohla mnohem víc. Navíc propojení z VRT na nádraží v Přerově bude určitě potřeba, je proto možné ukončit trať tímto propojením a se stavbou VRT kolem Přerova pokračovat někdy později, až to bude dávat větší smysl.

+1/0
12.3.2017 12:25

M82i86r33o36s89l69a35v 92Z59i72k76m79u52n98d 6508752517388

Ale kdepak. Úvrať se u elektrické jednotky dá udělat za 2 minuty, dojezdový strojvedoucí vypne na své jednotce řízení, odjezdový strojvedoucí čeká "na konci" peronu, převezme si řízení a během této doby dochází k výměně frekvence běžná věc u ICE / IC s řídícím vozem ve FFM, Stuttgartu apod. ... I když se jezdí s klasickými soupravami bez řídících vozů, je výměna lokomotivy otázkou několika minut. Tohle je krásně vidět třeba ve švýcarském Luzernu ... konec konců i v tuzemsku jsme uměli vyměnit v Benešově u Prahy ve směru do Prahy lokomotivu za 6 minut plánovaného pobytu ... než se vyměnili cestující a - kdysi - naložilo a vyložilo zboží tak byla lokomotiva vyměněna ...

+1/0
12.3.2017 15:54

J80i63ř53í 98Z67a88t22l86o86u77k16a35l 3858509981186

To máte sice pravdu, ale teď zpátky do reality, kolik podobných jednotek u nás v Česku na trase do Ostravy jezdí? U pendolina je to "politické" rozhodnutí, že v podobných menších městech nestaví, a pak už zbývá jen Leo Express a právě to jsou jediné rychlé vlaky, kterým se vyplatí tam zajíždět. Všechno ostatní jsou klasické soupravy, kde by bylo třeba složitě otáčet lokomotivu. Navíc jistou nevýhodou Přerova je, že je příliš blízko podstatně významnější Olomouce, zatímco na trase Brno Ostrava je nejvýznamnější město právě Přerov.

0/0
12.3.2017 19:15

R36a67d88e64k 76J26a46n25a33t53a 9175906834522

Jenže po VRT jezdí pouze jednotky. Klasické soupravy už se (kromě nočních lůžkových vozů a vagónky Arad :-) ) ani nevyrábí a než toto postavíme, budou už vyřazeny.

+1/0
13.3.2017 12:15

F49r95a66n90t33i31š11e82k 28F43l24i13n81t57a 1854340869363

A Railjet je co? To je přece klasická souprava s řídícím vozem.

0/0
22.3.2017 9:42

J79i43ř72í 82Z86a85t61l64o27u37k74a24l 3808309121446

A ještě - zastávka za městem lidem, kteří tam chtějí přestupovat, moc nepomůže. Ve směru Brno Ostrava zastávka na současném nádraží tolik nezdrží a pro lidi bude určitě dostupnější.

0/0
12.3.2017 12:31

M38i20r67o94s26l77a16v 52Z48i54k50m73u43n87d 6398982667808

A to si jako "někdo" myslí, že vlaky na VRT trati uživí "místní" frekvence Ostrava - Brno, resp. frekvence vlaků Polsko - Vídeň / Budapešť. Ten Přerov je nutně spádový ... A ona je taky drobet otázka, kudy by tam VRT mimo Přerov měla vést. S nějakými estakádami, které by se jevily jako "nejjednodušší", nelze počítat a to s ohledem na letiště v Bochoři.

Ta zahraniční sídla, kam se "musí" jet BUSmo nebo přípojným vlakem jednak vyžadují další spojovací trať, resp. výrazně prodlužují cestovní dobu > např. Valence Ville > Valence TGV je vlakem pouhých 8 minut, ale BUSmo už 20 ... Tohle si mohou dovolit ve Francii, kde nemají problém s pozemky a prostorem.

Ve stanici Bologna Centrale se zpomalování vlaků na vjezdu do stanice vyřešilo vybudováním nového podzemního nádraží ovšem za cenu poměrně dlouhého přístupového času z "peronů". V Německu se jezdí "do centra" s výjimkou Kasselu. Tam zastavují ICE / IC vlaky na nádraží Wilhelmshöhe a do centra na HBF se jezdí přípojnými vlaky, ale je to především proto, že HBF je koncové nádraží a na nádraží Wilhelmshöhe je přestupní uzel mezi dvěma linie ICE (Berlín > FFM a Hamburg > München), čili pro vzájemné přestupy jsou tam třeba 4 dlouhé koleje + koleje pro regionální dopravu.

+1/0
12.3.2017 15:48

R21a50d79e66k 18J80a39n68a13t73a 9185146624932

Ony tamtudy ale budou jezdit i vlaku Praha-Ostrava, které Přerov k naplnění určitě nepotřebují.

0/0
12.3.2017 16:32

J11i46ř29í 75Z65a90t19l11o36u29k43a41l 3458879301396

To nemáte tak úplně pravdu, podívejte se třeba na soukromé dopravce, oba mezi Olomoucí a Ostravou staví i v menších městech. Vzhledem k tomu, že jim jde především o zisk a tedy i o maximální počet cestujících, jistě si dokážou mnohem lépe než plánovači ve státních firmách spočítat, kde pro ty své cestující zastavovat. Prostě ke konci trasy se už vyplatí zastavovat i v menších městech, odkud by jinak spojení do Prahy bylo poměrně komplikované.

0/0
12.3.2017 19:22

J97a74k57u10b 18Z60a64c71h 3115866643570

banda "odborníků" a prospěchářů

0/0
11.3.2017 21:50

P74e42t44r 44B91á55č71a 8955686625435

Stavte dalnice, vlaky nechte vlakama.

Udelate lip.

0/−8
11.3.2017 10:59

M74a71r19t24i59n 32V75o45j51á47č73e75k 9423557611846

no on je spíš problém někam dojet a auto tam zaparkovat ono to město není nafukovací a parkování v centrech je problém ve většině větších měst

+5/0
11.3.2017 11:02

I49v81a57n 74H78o36l60a36s 5937847978497

Báčo, Báčo - nedělej hloupému "antiautíčkáři" Řápkovi až takovou protiváhu.

Udéláš líp.

0/0
14.3.2017 20:59

J88i25ř33í 69D44o41n82ě37k 2975463146489

opravdu tahle země potřebuje rychlovlaky a s tím spojené předražené zakázky za 500 miliard?

+2/−7
11.3.2017 10:52

M34a50r23t19i10n 65V11o88j39á69č31e23k 9213877631476

no problém je spíš to ,že se cinkne už studie aby to vypadalo ,že nepotřebuje...ale umím si představit využití ono třeba jen Praha a problém s parkováním ...tam vidím potenciál ,že x lidí pojede raději vlakem pokud to bude časově odpovídající

+1/0
11.3.2017 11:00

P20a82v29e73l 33M36o55r36a24v13e40c 3112719342868

Opravdu tato země potřebuje předražené dálnice které se vlní (Ostrava) nebo ujíždí (u Ústí)?

+1/0
11.3.2017 11:40

Š13t77ě18p49á37n 23F51r35a37n83c19l 8194289924190

Ano. Ty rychlovlaky totiž nebudou jezdit jen z Pardubic do Hradce, případně z Prahy do Plzně, ale mají být součástí celoevropské sítě rychlovlaků. Takže po nich budou jezdit i soupravy zahraničních přepravců, kteří za to budou platit.

Ovšem pokud na "Ťokárně" naplánují tratě rychlovlaky s omezením na 60km/h, tak budou ty rychlovlaky jezdit jinudy (přes Rakousko nebo Polsko) a my budeme zase sto let za opicemi. Koblihu?

+4/−1
11.3.2017 11:52
Foto

J58a56n 76V44a27l25a26l40í24k 6976949860946

http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2015/10/B_1_Prehledna_situace_modernizace_trati_Brno-Prerov_web.jpg

http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/wp-content/uploads/2014/10/P%C5%99ehledn%C3%A1-situace_VRT_Praha_Brno_SUDOP_2010.pdf

+1/0
11.3.2017 8:09

P96e34t10r 26H15a82n28á45k 2128474366343

Problém je v tom, že současná tratˇ Brno-Přerov je jednokolejný "had", na kterém nelze provozovat osobní dopravu. Proto se roky připravuje modernizace trati, která je nutná zároveň i pro rychlíky spojující menší, ale i krajská města.

Pokud chcete současnou trať zrychlit a zdvoukolejnit, je nutné vybudovat přeložky a jak se zjistilo a co se dlouho ví je, že modernizovat trať "mírněji" např. pro 120 km/h, pro 160 km/h nebo pro 200 km/h jsou téměř a stále TY SAMÉ varianty stojící PODOBNÉ PENÍZE! Neexistuje žádná varianta modernizace "mírněji", která by ušetřila peníze. Proto nejvýhodněji vyšla varianta pro 200 km/h.

Navíc v nejvytíženějším úseku Brno-Blažovice má stávající dvoukolejka zůstat pro pomalejší vlaky a přistavit se nová dvoukolejka pro v = 200 km/h. Pak už osobákům budou zbývat jen zastávky Holubice, Rousínov, Luleč a konečná Vyškov. To už trať zvládne, když uvážím, že většina rychlých vlaků ve Vyškově stejně zastaví. Podle mě zvolená varianta řeší obstojně nejvíce problémů a je nejrozumněji navržená a navíc v územních plánech zůstává územní rezerva pro případnou vysokorychlostní trať, pokud by se v budoucnu muselo přidávat extrémní množství vlaků. Do té doby bude skvěle sloužit modernizovaná trať.

Na krátkém úseku z Brna do Přerova bude vlak jedoucí 200 km/h jen o cca 2-3 minuty pomalejší než jedoucí 300 km/h (než z Brněnského uzlu zrychlí, ujedou oba spoustu km souběžně)

Nedokážu si představit, že by někdo těmito aktivitami velmi potřebnou modernizaci zastavil!

+2/−1
10.3.2017 23:21

J68a57n 91J88e23m26e36l42k14a 1545830

Přesně tak.

0/0
11.3.2017 7:22

P33a37v16e70l 85M46o93r51a41v36e55c 3382129822928

Zdvojkolejnění a optimalizace současné trati je nutnost tak jako tak. Nicméně problém s nutností VRT to nijak neřeší. Na VRT by kapacita té dvoukolejné tratě nestačila, a i míchat osobáky, nákladní vlaky a rychlíky 200kmh na 2 kolejích by brzo narazilo na své limity. Zkuste vyřešit předjíždění rychlíků tak, aby osobáky pořád nestály..

A rozdíl mezi 200kmh a 300kmh na této trati je větší než 2-3minuty. Pár kiláků společně, pak by 300kmh dál zrychloval. Zvlášť vlaky co by v Přerově nezastavovaly by byly výrazně rychlejší (ale nechce se mi počítat okolik).

Zkrátka, modernizace tratě je nutná, VRT je ale stejně potřebné.

+2/0
11.3.2017 11:52

J14a44n 73J73e56m19e49l20k57a 1675340

A kapacita jednokolejné trati stačí? Já bych to neviděl tak černě. Tam jsou 2 trati. Brno Přerov. A Břeclav Přerov. Němci to měli na příměstské trati udělané tak, že os vlak v každé zastávce vyjel z průjezdné koleje na vedlejší kolej, pak zase najel zpět. Pak asi může i cargo jezdit rychleji než 100 a 120.

0/0
11.3.2017 16:35

P50a10v80e67l 53M89o52r50a75v88e97c 3222429972188

Ale já píšu, že současná trať je nedostatečná!

Ad osobák vyjede z vedlejší koleje: jenže může vyjet až X mint po rychlíku, vyjíždí z pomalé rychlosti, pak zase brzdí, do té doby mu funí na záda další rychlík. Na jedné trati nelze efektivně míchat vlaky tak rozdílných kategorií. Proč asi kolem velkých měst jsou 4 koleje? Tedy na západě, kde už to pochopili..

+1/0
11.3.2017 17:25

I94v93a97n 22H28o88l16a30s 5227917678407

"Navíc v nejvytíženějším úseku Brno-Blažovice"

Tento úsek není součástí trati Brno-Přerov, jde o zcela jinou parlalelně vedoucí trať ("Vlára"), která má ovšem jako dvoukolejka větší propustnost i traťovou rychlost, takže rychlíky na Přerov jedou část trasy po "Vláře" a pak se přes Blažovickou spojku dostávají na skutečnou trať Brno-Přerov u Holubic.

0/0
14.3.2017 21:02

M97a74r82t26i58n 13R60u95z92i70c73k81a 1652858606177

Neni pravdou, ze naklady na vystavbu a provoz VRT jsou drahe, EU proplaci cca 80% nakladu na vystavbu a i kdyby ne, tak je cena zhruba srovnatelna s vystavbou dalnice, nemluvim o zaboru prostoru, ktery je u dalnice (4 pruhy vs. 2 koleje) mnohem vetsi a hluk z dalnice je kontinualni oproti obcasnemu prujezdu vlaku na moderni trati.

Provoz vlaku neni o moc drazsi nez provoz klasickych souprav, dokonce i levnejsi a tedy i vyssi predpokladane cene jizdenky vydelecnejsi nez na stavajicich tratich, tedy cena jizdenek nemusi byt o moc drazsi nez je tu prezentovano. Pro porade srovnani s dalnici je napr. i udrzba trati nesrovnatelne levnejsi.

Mame zde nedostatecnou kapacitu dalnic, rozsiruje se o treti pruh D1 a v planu je D35, vlaky jezdi na Brno plne a kapacita soucasneho spojeni nestaci, VRT naopak pritahne cestujici, kteri si radeji dopreji pohodu a usetri cas, ulevi soucasne jak dalnici, tak zeleznici kde pomuze uvolnit kapacitu pro nakladni a regionalni osobni dopravu.

Dalsi takovou nepochopitelnou zalezitosti je tvrzeni, ze na VRT nemuzou jezdit pomalejsi vlaky a ze nemohou projizdet v plne rychlosti pres stanici? To jako proc ne, vzdyt je to bezne jinde ve svete, pokud budou na VRT rozumne zastavky, tak na odbocnych koleji muze zastavkovy nebo pomalejsi vlak zastavit a kolem projede rychlejsi/primy vlak, tim i odpada problem s prujezdem kolem nastupiste nebo jsou podel nastupiste bezpecnostni zony / zabradli...

Mam pocit, ze by studii a projekty meli byt zadany nekomu kdo tomu rozumi a ma s tim zkusenosti,...

PS: Nechapu jak muze byt VRT u Prerova zaustena primo do mesta, proc? Vzdyt trat muze vest primo a zastavka (kde asi nebusou vsechny vlaky stavet) muze byt bud na trati nebo zastavkovy vlak muze do Prerova zajizdet a primy vlak jet mimo mesto.

+4/0
10.3.2017 19:38

J14a15n 32J40e74m47e23l55k21a 1445480

Protože Přerov je přestupný bod a docela velké město? Všechny vlaky na Brno tam staví.

+1/0
11.3.2017 7:25
Foto

Z45d44e79n68ě75k 84V59r53b75a 6929718480188

Máme projekt, který má hlavu a patu a pro Prahu a Brno má VRT zastávky mimo centrum, (Kačerov a D1 197km). Pro napojení na stávající tratě případně hlavní nádraží není žádný problém, stávající tratě a neustále rotující S-bahn je spojení s centrem maličkost. Ale dá se dát na dané místo 1-3 tis parkovacích míst pro auta a je zde perfektní napojení na dálnice. To je pak správný synergický efekt, protože ne každý (dnes už skoro žádný) cíl jízdy není v centru. Zato průjezd republikou bude o půl hodiny rychlejší. (což je na jízdní době 2 hodiny Praha-Ostrava či třeba Brno - Plzeň - Norimberk) hodně znát. Takže Přerov je celý blbost, smysl má VRT zastávka mezi Přerov a Olomouc, křižovaná se stávajícím koridorem a dokladnou provázaností přestupů. (i na auta - dalnice)

+2/0
11.3.2017 8:16

J81a12n 25J34e30m25e56l42k37a 1985250

Já si to nemyslím. Většina cestujících je vnitrostátních. Tedy včetně Přerova, přestupu na Zlín, Uherské Hradiště, Břeclav atd.. Naše železnice má úspěch v cca v takovém formátu, jakém je dnes. Švýcarská železnice to samé, je podobná, jen lepší. VRT Španělsko - tím jezdí naopak malé množství lidí.

Trať na 200 nebrání dálkovému provozu. To jestli tím lidi budou jezdit je jen o ceně. Ne o čase.

+1/0
11.3.2017 9:33
Foto

Z16d68e37n65ě59k 61V37r15b24a 6649258600228

Ale ty přestupy nemusí být na 10 a více minut = Přerov, Praha, Brno, ale můžou být hrana-hrana na tomtéž nástupišti 3 minuty za sebou stejně jako je to 14 let na Frankfurt letiště. Řešení 200 x 160 nemá smysl probírat, bez separované VRT není kapacita na příměstskou dopravu a nákladní dopravu. Zavázali jsme se, že do roku 2030 převedeme na železnici ze současných 7% přepravy dalších 23% a ono to už prostě teď není kam dávat...

0/0
12.3.2017 6:11
Foto

Z11d96e96n15ě41k 84V23r42b65a 6249588710328

P.S. Většina těchto přestupů s nástupem VRT v Přerově zanikne, protože Zlín a Starák pojede od Brna přímo (uhne za Vyškovem), Olomouc je otázka a Ostrava jej taky nebude zajímat. Zůstane z něj uzel pro nákladní dopravu.

0/0
12.3.2017 6:15

P87e35t95r 86Š15i17m45e64k 2629177576928

Všechna krajská města by měla být napojena pomocí VRT klidně ve stávajícím profilu, nebo novém, podle toho jak to bude výhodnější (myslím, že Němci to udělali stejně), s napojením na okolní státy. Všechna krajská města by měla mít okruhy dálničního typu s napojením na dálniční síť v ČR a zahraničí. Věřím, že při rychlosti 300 km/h by valná většina obchodních zástupců apod, ráda přesedla do vlaku. Pokud by se u nádraží dala jednoduše půjčit auta, není řešit.

+5/0
10.3.2017 17:46

M93a24r65t65i34n 52R66u51z12i33c32k28a 1502118526847

Nejen obchodnich zastupcu, ale i zamestnancu, porad totiz je moznost, ze jim firma proplati jizdne nebo cast, kdyz muze platit cca 6,-Kc/km za auto, tak zvladne proplatit i jizdenku...

Cena jizdenek, ale nebude nejak vysoka, srovnavame to se zapadem, kde jsou ceny ve vlacich vyssi a naklady na mzdy take... to se do cen promita.

+3/0
10.3.2017 19:27

A81n49t53o77n93i37n 73N12e19m36e59c 7178253571480

Zapominate, ze Nemci jsou ochotni platit dane i na silnice a zeleznice. pODOBNOU OCHOTU V cESKU NENAJDETE A nEMECKO NAM TRVALE NEBUDE PLATIT INFRASTRUKTURU

+1/−1
10.3.2017 23:04
Foto

J89a48n 22V47a69l57a75l41í70k 6916309290636

no a v Brně přeložit nádraží nebo ho celé předělat....

0/0
10.3.2017 17:41

R12a76d45e14k 64J60a81n22a62t78a 9985666504632

V Kolíně nad Rýnem má nádraží polohu ještě více v centru, ještě více v oblouku. Navíc jim to tam komplikuje řeka. A ICE tam jezdí.

Tohle zapálené hledání, proč něco nejde, mě v ČR fascinuje. Asi to bude jeden z důvodů, proč jsme to Německo ještě nedohnali.

+5/0
10.3.2017 17:44
Foto

J56a97n 92V58a35l54a83l41í79k 6386639810366

Jako určitý špunt by mohlo působit brněnské hl. nádraží v současném stavu. I když je připravován přesun nádraží do jižní polohy, stále se o tomto vedou diskuze. V každém případě do plného zprovoznění VRT Praha – Brno – Ostrava bude nutné buď zásadně přestavět současné nádraží, nebo vybudovat nové v odsunuté poloze. Náklady na nové nádraží včetně nákladů na budování nové městské infrastruktury, se odhadují na 24 mld. Kč (nejsou součástí VRT).

0/0
10.3.2017 19:02

R15a18d81e85k 72J17a19n98a41t89a 9555526644742

Však oni v tom Kolíně to nádraží upravili, není ve stavu jako v Brně, kde se od 30. let minulého století diskutuje o (ne)přesunu a nic se nedělá:-)

+2/0
10.3.2017 19:47

A35n37t68o22n79i29n 93N29e42m77e42c 7938743781700

Brno neni NENI ZADNY "SPUNT".

Na pr Frankfurt/M ma nadrazi, kam vlaky vjedou a zpatky se musi vytahnout. Je to t.zv, KOPFBAHHOF.

Presto je Frankfurt dulezita zeleznicni krizovatka - 18 nastupist, 36 koleji.

Cesta z Frankfurtu do Hamburku (530 km) trva asi 3,5 hodiny, u Hannoveru hlasili, ze jedeme 260 km, dojem byl asi na 120 km.

V tom ICE lide pracuji na komputerech a zvladnou za jeden den vyridit sluzebni cestu do Hamburku a pozde vecer byt zpatky ve Frankfurtu.

V Nemecku vsak jsou lide vcetne OSVC ochotni platit dane i na miliardy placene do novych trati Mnichov - Berlin pres Turynsko, kde jsou vetsi kopce, nez Vysocina atd.

0/0
10.3.2017 23:21
Foto

Z96d17e49n81ě33k 75V14r79b92a 6359588410638

Máme projekt, který má hlavu a patu a pro Prahu a Brno má VRT zastávky mimo centrum, (Kačerov a D1 197km). Pro napojení na stávající tratě případně hlavní nádraží není žádný problém, stávající tratě a neustále rotující S-bahn je spojení s centrem maličkost. Ale dá se dát na dané místo 1-3 tis parkovacích míst pro auta a je zde perfektní napojení na dálnice. To je pak správný synergický efekt, protože ne každý (dnes už skoro žádný) cíl jízdy není v centru. Zato průjezd republikou bude o půl hodiny rychlejší. (což je na jízdní době 2 hodiny Praha-Ostrava či třeba Brno - Plzeň - Norimberk) hodně znát.

0/0
11.3.2017 8:17

J24i17n47d16r70i79c58h 14M20o26l82l61i42n 5859744147535

ono úplně stačí, když stojíte na peroně a kolem vás projede rozjetý expres rychlostí 160. V tu chvíli je ve vás malá dušička. Takže doufám že přes železniční stanice nechcete jezdit 300. Třeba zrovna v případě tak frekventované stanice jako je přerovská, je rychlost 60 tak právě akorát.

0/−12
10.3.2017 16:50

R78a42d39e37k 44J82a15n69a40t97a 9315566754852

Viděl jste někdy stanici na francouzské vysokorychlostní trati? Asi ne, jinak byste věděl, že přes ně spoje, které v ní nestaví, jezdí plnou traťovou rychlostí. Například Lorraine TGV, 320 km/h.

Zkuste za domácí úkol vymyslet, jak to je možné.

+5/0
10.3.2017 17:01

R30a87d39e14k 35J40a35n32a93t30a 9665866904662

Ještě dodám, že váš příspěvek je ukázkou jednoho z typických bludů o rychlých vlacích. Pokud by takto neinformovaní byli jen prostí občané, ještě by to bylo dobré. Ale bohužel se takto hloupě je schopný zeptat i poslanec, či někdo z ministerstva, kdo by měl rozhodovat.

+7/0
10.3.2017 17:03

J29a89n 89D39v75o49ř56á26k 4113362793347

A to si ještě představte, co se stane, když závorář zapomene stáhnout závory a ten rychlovlak najede do tatrovky s pískem!!! Ve 300 km/h!!! ;-)

+6/0
10.3.2017 17:16
Foto

Z41d45e39n80ě37k 56V43r39b61a 6739128800498

Pro tratě nad 160km/h není povoleno mít úrovňová křížení, proto v ČR jezdíme 160km/h max (a taky ještě máme neschopné zabezpečovací zařízení, ale to je jiná debata)

0/−1
11.3.2017 8:19







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.